Čína navýší odvetná cla na americké zboží na 125 procent

Čína od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent, informuje agentura Reuters s odvoláním na tamní ministerstvo financí. Prezident USA Donald Trump ve středu oznámil navýšení cla, které označuje jako reciproční, na 125 procent. V součtu s předchozími tarify uvalenými v souvislosti s fentanylovou krizí činí celní zátěž čínského dovozu do USA 145 procent.

„Uvalení abnormálně vysokých cel na Čínu ze strany USA vážně porušuje mezinárodní a hospodářská obchodní pravidla, základní ekonomické zákony a zdravý rozum a je zcela jednostranným šikanováním a nátlakem,“ zdůraznilo podle agentur čínské ministerstvo financí.

Čína nikdy neustoupí „nerozumnému chování“, uvedl čínský prezident Si Ťin-pching podle hongkongského serveru South China Morning Post. Čínský lídr se k celní válce vyjádřil po jednání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem. Zároveň vyzval Evropskou unii, aby s Čínou „společně čelila jednostranné šikaně“ ze strany USA.

Čínský prezident také poznamenal, že jeho země se tlaku nebojí. „V celní válce není vítězů, a pokud se někdo postaví proti světu, ocitne se nakonec v izolaci,“ citovala jej státní tisková agentura Nová Čína.

Čína už minulý týden pozastavila dovozní povolení šesti firmám „spojeným s USA“ a zavedla omezení vývozu u dalších šestnácti amerických společností. Současně oznámila omezení na vývoz některých nerostů vzácných zemin.

Peking ve středu oficiálně zahájil spor u Světové obchodní organizace. Čína je přesvědčena, že Washington porušuje závazky, které vyplývají ze všeobecné dohody o clech a dalších ujednání.

Celní válka

Trump nejdříve na dovoz z Číny uvalil desetiprocentní clo. Na začátku března tuto sazbu zdvojnásobil na dvacet procent. Odůvodnil to údajným podílem Pekingu na americké zdravotní krizi v souvislosti s drogou fentanyl. Bílý dům tvrdí, že z Číny pochází látky používané pro výrobu tohoto opioidu.

Při oznámení „recipročních“ cel, jak tyto tarify Trump nazývá, kterými chtěl Bílý dům snížit obchodní deficity s partnery, na Čínu uvalil další dovozní poplatek 34 procent. Poté, co Peking na americký dovoz zavedl odvetné clo ve stejné výši, navýšil Trump tarify na 84 procent. Ve středu jej opět navýšil na 125 procent, což v součtu s fentanylovým clem znamená celní zátěž 145 procent.

Čínské ministerstvo obchodu tento týden zveřejnilo rozsáhlou analýzu obchodní výměny s USA, v níž Bílý dům obviňuje ze zavádějících tvrzení. V dokumentu se podle AP uvádí, že při započtení obchodu se službami a čínských poboček amerických firem je obchod mezi oběma zeměmi „zhruba v rovnováze“.

Podle dokumentu měla Čína v roce 2023 deficit obchodu se službami s USA ve výši 26,57 miliardy dolarů (606 miliard korun), mimo jiné v odvětvích jako pojišťovnictví, bankovnictví nebo účetnictví. Cílem Trumpových cel bylo odstranit deficity obchodu se zahraničím, ty však byly vypočítány pouze na základě obchodů s fyzickým, hmotným zbožím, zdůraznil Peking.

Čína si možnosti podobného konfliktu byla vědoma, míní ekonom

Podle ekonoma společnosti Deloitte Filipa Pastuchy si podnikatelé v obou zemích přejí, aby se spor co nejdříve urovnal a cla byla odložena, nebo dokonce zrušena.

Čína si ale podle Pastuchy byla možnosti podobného konfliktu vědoma. „Snaží se diverzifikovat importéry jednotlivých komodit a zboží, které do její země plynou. Takže pokud Amerika vyváží hlavně potraviny, ropu či zemní plyn do Číny, tak ta je schopná nahradit toto zboží z jiných zemí,“ vysvětlil ekonom s tím, že Peking je podle něj připravený.

Nahrávám video

„Myslím si, že spíše bude záležet, jak bude narůstat politický tlak v obou zemích, kdy se budou vlivem cel zvyšovat spotřebitelské ceny, což bude zvyšovat tlak na politiky, aby cla postupně rušili,“ pokračoval Pastucha a dodal, že při výši tarifů přes sto procent je veškerý mezinárodní obchod mezi těmito zeměmi téměř zastaven.

Pastucha se také domnívá, že Čína nebude ochotná přijít jako první s nějakým kompromisem. „Obávám se, že jak Amerika tu obchodní válku začala, tak také bude muset jako první přijít s nějakou deeskalací,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 42 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...