Čína páchá genocidu na Ujgurech, jde o zločiny proti lidskosti, prohlásil Pompeo

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v posledních 24 hodinách svého mandátu oznámila, že zacházení Číny s menšinou Ujgurů v autonomní oblasti Sin-ťiang na západě země považuje za genocidu. Uvedl to ministr zahraničí Mike Pompeo, podle něhož se Peking vůči menšině dopouští zločinů proti lidskosti. Agentura Reuters oznámení označila za další nepříjemný úder Číně, k němuž dochází necelý den před nástupem demokrata Joea Bidena do prezidentské funkce.

„Po pečlivém přezkoumání dostupných informací jsem dospěl k závěru, že Čína pod řízením a kontrolou Čínské komunistické strany páchá genocidu vůči převážně muslimským Ujgurům a dalším etnickým a náboženským skupinám v Sin-ťiangu,“ uvedl Pompeo. „Domnívám se, že tato genocida stále trvá a že jsme svědky systematických pokusů o zničení Ujgurů čínskou státostranou,“ dodal.

Označení čínského jednání za genocidu nespouští konkrétní mechanismy ani sankce, ostatní státy si však podle Reuters budou od nynějška muset velmi dobře rozmyslet, zda dovolí svým firmám nadále podnikat v provincii Sin-ťiang, která je producentem bavlny celosvětového významu. Spojené státy zakázaly dovoz veškeré bavlny a rajčat z provincie již minulý týden.

Krok také zřejmě ještě vyhrotí vztahy Washingtonu s Pekingem, které se pod Trumpovým vedením dostaly v posledním roce na nejhorší úroveň za poslední desetiletí. Odcházející administrativa přijala v několika předchozích týdnech řadu opatření, která Peking tvrdě odsoudil.

S touto situací si bude muset poradit nastupující prezident Biden, jehož politika vůči Číně se však podle pozorovatelů zřejmě od té Trumpovy nebude zásadně lišit. Jeho tým již při kampani před volbami řekl, že v Sin-ťiangu dochází ke genocidě.

Čína drží pod zámkem přes milion Ujgurů

USA prohlašují konflikty po světě za genocidu jen velmi vzácně, pojem má totiž v mezinárodním právu jasnou definici stanovenou Úmluvou OSN o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948. Ta vymezuje genocidu jako zločin úmyslného vyvražďování národní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny obyvatelstva.

V internačních táborech na severozápadě Číny je podle dostupných informací proti své vůli zavřen více než milion muslimských Ujgurů. Podle německého ministerstva zahraničí v nich Čína provádí „převýchovné metody“, například vynucenou sebekritiku, popírání vlastní víry či mnohahodinové výslechy.

Z táborů přicházejí také zprávy o zneužívání, sexuálním násilí a úmrtích. Do rukou světových médií se loni dostal dokument čínské státní správy, který popisuje, jak snadné je v jednom z táborů skončit. Na zhruba 140 stranách obsahuje osobní údaje více než tří tisíců lidí.

Příliš dlouhé vousy nebo kliknutí na nežádoucí internetovou stránku

V textu je tabulka, v níž je i sloupec nazvaný „přesný důvod pro účast na vzdělávání“ (čili internaci). Nejčastějším důvodem je překročení zákonů týkajících se maximálního povoleného počtu dětí. CNN připomíná, že v provincii Sin-ťiang mohou mít venkovské rodiny podle předpisů nejvýše tři potomky.

Mezi další důvody patří: „tato osoba nosí dlouhé vousy“, „klikla na internetovou stránku, která obsahuje linky na nežádoucí zahraniční internetové stránky“ nebo „bez důvodu chyběla na vyvěšování vlajky“.

Ve výčtu důvodů k internaci je například také poutní cesta do Mekky, zahalení manželky nebo příbuzenský vztah k někomu, po němž se pátrá v zahraničí. Výjimečně je důvodem podezření, že daná osoba je členem nebo sympatizantem některé islamistické skupiny.

Sin-ťiang na mapě Číny
Zdroj: Wikimedia

Seznam také obsahuje podrobné informace o internovaných a jejich rodinách včetně místa bydliště, jejich každodenním chování nebo postojích vůči komunistické straně.

Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang zaujímá zhruba šestinu rozlohy Číny, je její největší provincií, byť řídce osídlenou. Místní Ujguři tvoří 45 procent z téměř 22 milionů obyvatel. Tato menšina, která je jazykově a etnicky spřízněná s Turky, si dlouhodobě stěžuje na útlak ze strany Pekingu a na masivní přistěhovalectví etnických Chanů (Číňanů) do Sin-ťiangu. 

Postup čínských úřadů před nedávnem odsoudila také Velká Británie. Ta se v pondělí rozhodla, že zamezí nákupu produktů, které by mohly z nucených prací pocházet. „Žádná britská organizace, vládní či soukromý sektor, vědomě či nechtěně, nebude vydělávat na nebo přispívat k porušování lidských práv vůči Ujgurům a dalším minoritám v Sin-ťiangu,“ ujistil tamní ministr zahraničí Dominic Raab. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev

Ruská armáda zahájila útok balistickými střelami na Kyjev. Na telegramu to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Po úderu vzplála dvacetipatrová obytná budova v Oboloňské čtvrti, kde byla zasažena i kancelářská budova. Požáry jsou podle starosty hlášeny i z dalších částí města.
před 1 hhodinou

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 5 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 9 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 10 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 10 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 10 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.