Čína se snaží dostat malé země Tichého oceánu na svou stranu. Soupeří o vliv se Spojenými státy

Nahrávám video

Čínský ministr zahraničí Wang-I zahájil velké turné po malých zemích Tichého oceánu. Cílem desetidenní cesty po osmi státech je posílit pozici asijské velmoci v soupeření se Spojenými státy. Ty v pondělí oznámily vznik indo-pacifického fóra spolupráce. Jeho deset členů včetně Austrálie, Japonska nebo Vietnamu chce navýšit vzájemný obchod a odrážet rostoucí ambice Pekingu.

Nezměrnou hladinu Tichého oceánu čeří z východu i západu vzedmuté vlny velmocenského souboje. A mezi gigantickými ambicemi Washingtonu a Pekingu leží málo známé ostrovní státy a státečky, jako třeba Šalamounovy ostrovy se sedmi sty tisíc obyvateli. Do jejich hlavního města Honiary zamířil čínský ministr zahraničí jako první.

Mezi 26. květnem a 4. červnem plánuje ministr navštívit Šalamounovy ostrovy, Kiribati, Samou, Fidži, Tongu, Vanuatu, Papuu-Novou Guineu a Východní Timor.

Šokující dohoda

Šalamounovy ostrovy, formálně člen Britského společenství, už s Pekingem podepsaly obrannou dohodu. Ta by mohla umožnit i stavbu čínské námořní základny. 

Peking si chce v podstatě vyjednat kolektivní dohodu o bezpečnostní spolupráci, vysvětlil v pořadu Horizont ČT24 orientalista a sinolog Martin Hála. „Mohli bychom to přirovnat k takovému malému šestnáct plus jedna v Pacifiku, ale s orientací na policejní, a dokonce i vojenskou spolupráci. Bylo překvapivé a šokující, že se Číně povedlo uzavřít dohodu se Šalamounovými ostrovy a nyní to zkouší v celém regionu,“ řekl.

Stejné smlouvy s ostatními by významně upevnily námořní moc, kterou Čína už dvě dekády systematicky buduje. Navzdory nejen Americe, ale i Austrálii. Do čela této tichomořské velmoci, tradičně rozkročené mezi asijsko-pacifickou a euro-západní identitou, usedla nová levicová vláda. A chce být pacifickým ostrovům demokratickou alternativou Číny.

„Austrálie bude partnerem bez postranních úmyslů a bez neudržitelné finanční zátěže. Jsme partnerem, který nenaruší tichomořské priority ani tichomořské instituce,“ slíbila australská ministryně zahraničí Penny Wongová.

Pekingu vadil výrok o Tchaj-wanu

Vysokoprofilové turné čínského ministra po osmi hospodářsky nepříliš významných státech s pouhými sedmi miliony obyvatel v součtu je čínskou protiofenzivou. Americký prezident Joe Biden v pondělí v Tokiu pokřtil Indo-pacifický hospodářský rámec. Ve volném sdružení jsou všechny významné místní státy – s nápadnou výjimkou Číny. Pekingu se také velmi nelíbilo Bidenovo nečekaně rázné prohlášení o tom, že jsou Státy připraveny vojensky bránit Tchaj-wan.

„Mnoho zemí v regionu věří, že údajné odpoutání se od Číny bude hodně stát. Každý uvidí, že Indo-pacifický hospodářský rámec má za cíl narušit regionální spolupráci. Je donucovacím nástrojem proti regionálním státům,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-Pin.

Stín ruské agrese dopadá i na vzdálený Indo-Pacifik. Peking pečlivě studuje protiruské sankce a odhaduje možné dopady při pokusu násilně převzít Tchaj-wan. Jeho protiamerický postoj zároveň přitahuje pozornost izolované Moskvy.

Partnerství obou autoritářských zemí se naposledy zhmotnilo při úterní provokaci společné letecké hlídky na okraji japonského vzdušného prostoru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...