Čína vrací USA úder. Zatíží americký dovoz dodatečným clem 34 procent

Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz z USA. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit čtyřiatřicetiprocentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.

Čína zároveň pozastavila dovozní povolení šesti firmám „spojeným s USA“ a zavedla omezení vývozu u dalších šestnácti amerických společností, napsal hongkongský list South China Morning Post. Kromě toho Čína zavede další omezení na vývoz některých nerostů vzácných zemin.

Oznámení odvetných opatření přichází po zprávě, že čínské ministerstvo obchodu ráno zavedení amerických cel odsoudilo. „Jde o typický akt jednostranné šikany,“ uvedlo ministerstvo.

Čínské ministerstvo obchodu zároveň vyzvalo Washington, aby cla okamžitě zrušil a případné spory řešil dialogem s obchodními partnery. Americká politika podle Pekingu ohrožuje složitě získanou rovnováhu dosaženou za léta mnohostranných obchodních jednání.

Nahrávám video

Na odvetný krok Číny reagoval Trump na své sociální síti Truth Social. „Čína to zahrála špatně, zpanikařila,“ prohlásil. „Ta jedna věc, kterou si nemohou dovolit!“ dodal. Americký ministr financí Scott Bessent už ve čtvrtek vyzval všechny dotčené země, aby na cla neodpovídaly protiopatřením, jinak pohrozil eskalací obchodního konfliktu.

Spojené státy už 3. března na dvacet procent zdvojnásobily dodatečná cla na dovoz z Číny. Prezident Trump obvinil Čínu, že vyváží přísady používané pro výrobu opioidu fentanyl. Čína obvinění odmítla a tvrdí, že ji Washington vydírá. Tento týden ve středu pak Trump oznámil novou sadu cel. Sazby pro jednotlivé země se liší.

Tchaj-wan poskytne firmám miliardy

Tchajwanská vláda v reakci na cla oznámila, že poskytne domácím společnostem a průmyslu finanční pomoc nejméně 288 miliard tchajwanských dolarů (198,3 miliardy korun), aby se s nimi mohly lépe vypořádat. Zasaženým společnostem půjde konkrétně 88 miliard dolarů, patří k nim firmy z odvětví elektroniky a výroby oceli. Dalších dvě stě miliard bude tvořit pomoc ve formě snížení úrokových sazeb na půjčky pro vývozce.

Spojené státy zatíží dovoz zboží z Tchaj-wanu clem 32 procent, protože ostrov má podle nich s USA vysoký obchodní přebytek. Cla se však nevztahují na polovodiče, které jsou hlavním vývozním artiklem Tchaj-wanu.

Nahrávám video

Tchajwanský premiér Čuo Žung-taj podle agentury Reuters zopakoval, že vláda považuje cla za nepřiměřená. Dodal, že požádal úřad pro obchodní jednání, aby komunikoval se Spojenými státy a pokusil se dopad tarifů zmírnit.

Tchaj-wan neoznámil žádná odvetná cla. Pro ostrov, který čelí rostoucímu tlaku Číny, jsou Spojené státy nejdůležitějším mezinárodním podporovatelem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...