Čínské hranice jsou otevřené, vstup do země bez karantény. Z Hongkongu dorazily desetitisíce lidí

Nahrávám video

Čína se téměř po třech letech otevřela světu. Restrikce kvůli covidu-19 zmírnila do té míry, že nevyžaduje karanténu každého, kdo překročí její hranice. Hned první den toho využily k návštěvě blízkých desetitisíce obyvatel Hongkongu. Asijské země kvůli uvolnění režimu v Číně čekají příval tamních turistů. Podobně jako některé evropské státy vyžaduje i část asijských od čínských návštěvníků povinně negativní výsledek testu na koronavirus.

Vstup do Číny znamenal od března 2020 pro každého – ať to byl cizinec, který přicestoval, nebo Číňan, který se vracel – karanténu v některém ze státních zařízení. Původně byla třítýdenní, od loňského června týdenní a od listopadu pětidenní, stále však byla nezbytná. Tato povinnost odpadla až nyní.

Hned v prvních hodinách možnosti překročit hranice bez rizika karantény využilo množství lidí z Hongkongu, kteří již léta neviděli své příbuzné žijící v pevninské Číně. Návalu na hranicích nezabránila ani dílčí restrikce, která trvá – k jejich překročení je potřeba předchozí registrace a hranice smí překročit jen 50 tisíc lidí a musí se prokázat negativním testem na covid-19.

„Jsem si jist, že situaci s cestujícími přes hranici zvládáme dobře. Jsem spokojený a doufám, že se nám podaří udržet celý proces v chodu,“ nechal se slyšet vládou dosazený správce Hongkongu John Lee. „Když jsem naposledy letěl do Hongkongu, strávil jsem v karanténě dva týdny. Nakonec mě sem ale stejně nepustili a musel jsem se vrátit do Turecka,“ svěřil se novinářům Číňan žijící v zahraničí Jackie Čen.

Na mezinárodním letišti v Pekingu bylo také vidět rodiny a přátele, kteří po letech spatřili blízké vystupující z letů z Hongkongu, Varšavy či Frankfurtu. Jak ale upozornila agentura AP, nelze do Číny ještě cestovat tak snadno jako před pandemií. Hlavní pekingské mezinárodní letiště v neděli očekávalo jen osm letů ze zahraničí.

„Spěchám, abych konečně mohl za ní,“ řekl agentuře AP na jednom z hraničních přechodů muž, který se chystal za svou manželkou. Agentura Reuters zase hovořila s ženou, která se po několika letech chystala navštívit rodiče. „Moji rodiče na tom nejsou zdravotně dobře a já je nemohla navštívit, ani když zjistili, že mají rakovinu střev,“ řekla Teresa Chowová.

Úplný konec povinné izolace povede k tomu, že se za hranice vydá velké množství Číňanů, nač se chystají státy na celé planetě. Mnoho z nich v Evropě, Americe i Asii zavedly pro cestující z Číny povinnost předložit negativní covidový test.

Cestovní horečku v Číně umocní ještě nadcházející oslavy lunárního Nového roku, které jsou důvodem k návštěvám příbuzných. Nový rok připadá na 22. ledna, ale slavnostní čtyřicetidenní období začalo již v sobotu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...