Církev rozšíří vyšetřování vlivného kněze, který radil i papežům. Desítky žen ho viní ze sexuálního zneužívání

Nahrávám video

Katolická církev rozšiřuje vyšetřování slovinského kněze Marka Rupnika. Dříve respektovaný duchovní a vlivný umělec, který utvářel moderní výtvarný styl katolické církve ve službách papežů, je obviňován ze sexuálního zneužívání a duševního nátlaku. Stálo ho to už členství v jezuitském řádu i postavení ve Vatikánu. Přitom ale nadále pracuje ve Slovinsku jako kněz.

Údajná nečinnost církve nedávno přiměla ženy, které se považují za Rupnikovy oběti, vystoupit osobně pod vlastními jmény na tiskové konferenci ve Vatikánu. „Je nám smutno z toho, že (církevní) instituce místo toho, aby využily naše zkušenosti k přehodnocení způsobu, jakým se takové případy řeší, se dál zahalují do mlčení,“ prohlásila bývalá řádová sestra Mirjam Kovačová.

Ta patří mezi celkem dvacítku lidí, převážně žen, které vůči Rupnikovi v minulosti vznesly vážná obvinění. Podle nich měl kněz a jezuita zneužívat svého výsadního postavení, včetně toho, aby si vynutil sex.

„Ve skutečnosti to bylo velmi vážné zneužívání, v jehož důsledku jsem mimo jiné přišla o panenství, a byla jsem nucena k různým typům intimních styků. Přičemž znechucení, které ve mně (Rupnikovy) požadavky vyvolávaly, bylo zjevné,“ uvedla další z obětí, bývalá řádová sestra Gloria Brancianiová.

Systematické zneužívání mělo začít ve Slovinsku již na konci osmdesátých let v tehdy nově založené ženské řeholní komunitě Loyola. Její vedení přitom údajně stížnosti na Rupnika, který zde působil jako hlavní duchovní správce, opakovaně ignorovalo.

Vatikán Loyolu veřejně a oficiálně se sexuálním zneužíváním nespojoval. V říjnu loňského roku ale rozhodl o jejím uzavření. Pouhé čtyři měsíce před tím – po vlastním vyšetřování – oznámil zástupce Tovaryšstva Ježíšova v Římě, že Rupnik musí opustit jezuitský řád.

Kauza je pro celou církev velmi citlivá, Rupnik totiž měl blízko k řadě klíčových postav Vatikánu, kde se ujal řízení vlivného kulturního centra Aletti. Mezi jeho známé patřil třeba český kardinál Tomáš Špidlík, ale i sám papež Jan Pavel II., který mu zadával ty nejdůležitější práce. Rupnik se uplatnil na více než dvou stech církevních stavbách po celém světě. Jeho styl nakonec adoptoval i papež František. Rukopis slovinského výtvarníka nesla řada oficiálních akcí na začátku jeho pontifikátu.

Vatikánské Dicasterium pro nauku víry až v lednu 2022 došlo k závěru, že se na jednání Marka Rupnika může vztahovat církevní právo. Případný proces byl však krátce nato vyloučen s odvoláním na možné promlčení, a to nedlouho po schůzce Rupnika přímo s papežem. V létě 2023 se pak Rupnik vrátil do Slovinska. Koperská diecéze, kde působí, nedávno potvrdila, že její nový kněz tady dál poskytuje duchovní vedení a uděluje svátosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...