Členské země WHO schválily pandemickou dohodu

Delegáti členských zemí Světové zdravotnické organizace (WHO) na plenárním zasedání 78. světového zdravotnického shromáždění v Ženevě formálně schválili pandemickou dohodu o společném postupu při řešení pandemií. K uzavření dokumentu dala podnět pandemie covidu-19, která mezi lety 2020 a 2022 zabila miliony lidí.

„Dohoda je vítězstvím pro veřejné zdraví, vědu a mnohostranné konání. Zajistí, že budeme moci kolektivně lépe chránit svět před budoucími pandemickými hrozbami,“ prohlásil generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„My – jako suverénní státy – jsme dokázali spojit ruce, jako svět společně, takže můžeme chránit naše děti, staré lidi, zdravotnické pracovníky v přední linii a všechny ostatní před příštími pandemiemi,“ uvedla namibijská ministryně zdravotnictví Esperance Luvindaová. Zástupkyně africké země předsedá výboru, který urovnal cestu k úternímu schválení. „Je to naše povinnost a odpovědnost vůči lidstvu,“ dodala Luvindaová.

Podle agentury DPA pandemickou dohodu schválilo více než 190 zemí. Schválení dohody orgánem WHO bylo považováno za formalitu. Už v pondělí ji totiž drtivou většinou podpořil výbor světového zdravotnického shromáždění. Pondělní hlasování vyvolalo Slovensko, které se pak spolu s dalšími deseti zeměmi včetně Polska, Ruska, Izraele či Íránu zdrželo.

Dohoda oficiálně vstoupí v platnost až po sjednání dodatku o sdílení patogenů, což může trvat až dva roky. Teprve pak budou muset jednotlivé státy dohodu ještě ratifikovat.

Právně závazná dohoda považovaná za přelomovou byla schválena po třech letech vyjednávání. Pakt má přispět k záchraně životů prostřednictvím rychlejší a koordinovanější reakce na pandemie, než tomu bylo při šíření koronaviru.

Neúčast Spojených států

Nová dohoda má zaručit, že země, které sdílejí vzorky viru, obdrží testy, léky a vakcíny. Až dvacet procent takových produktů bude poskytnuto WHO, která má zajistit, že i chudší země k nim budou mít při příštích pandemiích přístup.

Kromě toho, že ještě zůstávají otevřené mnohé detaily, vzbuzuje pochybnosti nad účinností dohody skutečnost, že činnosti WHO se neúčastní Spojené státy, které ohlásily odchod z organizace. Státy, které se dohodou nebudou řídit, navíc nebudou čelit žádným postihům, což je obvyklý problém mezinárodního práva, poznamenává agentura Reuters.

USA byly tradičně hlavním donátorem WHO, ale už se neúčastnily posledních fází dojednávání v úterý schváleného paktu poté, co administrativa nového prezidenta Donalda Trumpa oznámila stažení ze Světové zdravotnické organizace.

Jednoduše lež, reagoval slovenský ministr na Fica

Slovenský premiér Robert Fico (Smer), jehož země se v úterním hlasování zdržela, tvrdí, že dohoda ohrožuje suverenitu jednotlivých zemí. Nesouhlasný postoj slovenské vlády prosadila Ficova strana spolu s nejmenším vládním uskupením SNS proti názoru Hlasu, v jehož vedení je ministr zdravotnictví Kamil Šaško. Ten tvrzení Fica popřel.

„Pandemická dohoda žádným způsobem neohrožuje suverenitu jednotlivých zemí. Nikdo nemůže nikomu přikázat například povinnost naočkovat se či uplatňovat lockdowny. To je jednoduše lež,“ uvedl Šaško.

Fico ještě v pondělí uvedl, že slovenská delegace má pokyn pandemickou dohodu nepodpořit. Ministerský předseda tuto pozici v úterý zopakoval a v této souvislosti se odvolal na stanovisko slovenského ministerstva spravedlnosti. Tento jeho názor už odmítla také Slovenská akademie věd.

„Budu vysvětlovat, že cílem této dohody je umožnit členským státům přístup k nejmodernějším vědeckým poznatkům, nástrojům a procesům, jak se co nejlépe bránit případné budoucí pandemii,“ prohlásil slovenský ministr zdravotnictví. Dodal, že zahraniční partnery chce ujistit, že Bratislava má zájem být nadále součástí vyspělého světa.

Opozice postoj slovenské vlády kritizovala, označila ho za škodlivý či zbabělý. Opoziční politici v této souvislosti také vyzvali Šaška, aby na funkci ministra zdravotnictví rezignoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...