„Čtvrtina města je pryč.“ Obětí záplav v Libyi může být deset tisíc

Záplavy v Libyi mají přes tři tisíce potvrzených obětí a předpokládá se, že počet mrtvých dosáhne deseti tisíc, uvedl ministr zdravotnictví mezinárodně neuznané libyjské vlády národní stability působící na východě země. Informoval o tom list The Guardian. Jiné údaje úřadů uvádějí už přes pět tisíc mrtvých. Bouře Daniel zasáhla mimo jiné pobřežní města Benghází, Bajdá či Mardž. Libye už požádala o mezinárodní pomoc.

„Počet pohřešovaných je v tisících a očekává se, že počet mrtvých dosáhne deseti tisíc,“ řekl ministr zdravotnictví východolibyjské vlády Usmán Abdal Džalíl televizní stanici Al Masar.

Mluvčí libyjského ministerstva vnitra mezitím agentuře DPA řekl, že počet obětí dosáhl již 5200. Agentura nicméně upozornila, že tato čísla není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Například ve městě Derna na východě země bylo nalazeno více než tisíc těl, oznámil už dříve ministr civilního letectví východolibyjské vlády. Nad městem se protrhly dvě přehradní hráze a proud strhl čtyři mosty. 

„Vrátil jsem se z Derny. Je to obrovské neštěstí. Všude leží těla – v moři, v údolí i pod budovami,“ řekl agentuře Reuters. „Počet těl nalezených v Derně přesahuje tisícovku. Očekáváme, že konečná bilance bude opravdu vysoká. Nepřeháním, když řeknu, že 25 procent města je pryč. Spousta domů spadla.“

Nahrávám video

Zkáza v Derně

Při snaze o záchranu lidí přišli o život dva pracovníci Červeného kříže. „V Derně jsou stále tisícovky pohřešovaných obyvatel, jde o pět až šest tisíc lidí a toto číslo by mohlo ještě výrazně vzrůst,“ obává se mluvčí libyjské národní armády Ahmed Mismari. Podle Mezinárodní federace společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce se pohřešuje deset tisíc lidí. 

Ve městě Derna nefunguje elektřina ani mobilní signál. Podle svědků tam voda na některých místech dosahuje do výšky až tří metrů.

Novinář agentury Reuters cestou do města, které mělo před katastrofou kolem devadesáti tisíc obyvatel, viděl na kraji silnice převrácená auta, zporážené stromy a opuštěné zatopené domy. Na videonahrávkách zveřejněných na internetu bylo vidět široký proud vody protékající městem.

Řada zemí nabídla humanitární pomoc

Premiér libyjské vlády národní jednoty působící na západě země Abdal Hamíd Dbaíbá na síti X (dříve Twitteru) napsal, že do postižené oblasti bylo vysláno letadlo se čtrnácti tunami pomoci. Letoun mířící do Benghází má na palubě mimo jiné léky a zdravotnické vybavení a cestuje jím i 87 zdravotníků.

Vyslání humanitární pomoci a pátracích týmů nabídla řada zemí, včetně Egypta, Tuniska, Alžírska, Spojených států, Itálie, Francie či Turecka, které vyslalo do zasažených oblastí tři letadla s humanitárním materiálem.

Středomořská bouře Daniel se nejdřív minulý týden přehnala přes Řecko, na libyjské pevnině udeřila v neděli. Úřady na východě země vyhlásily stav mimořádné nouze, nechaly uzavřít školy a obchody a vyhlásily zákaz nočního vycházení. Přírodní živel zasáhl i druhé největší libyjské město Benghází, kde stále probíhají záchranné a pátrací akce.

Nahrávám video

Rozpolcená země

Libye se potýká se špatně fungující infrastrukturou. Vláda šestimilionové země je aktuálně rozdělená na konkurenční celky na východě a západě. Mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty sídlící v Tripolisu nemá východní oblasti země pod kontrolou.

Na ropu bohatá Libye zažila od pádu diktátora Muammara Kaddáfího, jehož v roce 2011 svrhlo lidové povstání s pomocí zásahu NATO, jen krátká období míru. Od roku 2014 v zemi zuřila občanská válka, v níž proti sobě stály jednotky Libyjské národní armády (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem, které s podporou Ruska, Spojených arabských emirátů, Egypta či Jordánska stály za vládou v Benghází, a jednotky vlády z Tripolisu podporované OSN, Tureckem či Katarem.

V létě 2020 získaly milice stojící za tripoliskou vládou převahu a vyhnaly Haftarova vojska z okraje Tripolisu a řady západolibyjských měst. V říjnu 2020 pak obě znesvářené vlády podepsaly v Ženevě dohodu o trvalém příměří. Libye se snaží za pomoci OSN už několik let uspořádat volby, zatím se to ale nepodařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 2 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 32 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 52 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.