Děti v Portugalsku častěji mizí z domova než z ulic, upozorňuje expert

Za posledních pět let bylo v Portugalsku nahlášeno 532 pohřešovaných dětí. Údaje zveřejnil Institut pro podporu dětí u příležitosti Mezinárodního dne pohřešovaných dětí.

„Mezi lety 2020 a 2025 se v Portugalsku pohřešovalo 532 dětí. Je to velmi vysoké číslo,“ řekl stanici RTP Antena 1 předseda Institutu pro podporu dětí Manuel Coutinho.

Coutinho zdůrazňuje, že „nemluvíme o únosech spáchaných třetími osobami, jde především o trestné činy související s únosy nezletilých a o útěky z rodin a institucí“.

„Přesto jde o mimořádně vysoké číslo.“ Mělo by podle něj vést k větší obezřetnosti celé společnosti, škol, rodičů i úřadů odpovědných za prevenci.

Coutinho v rozhovoru pro RTP Antena 1 upozornil také na nebezpečí internetu. Právě on-line podle něj často dochází k prvním kontaktům, které mohou nakonec vést ke zmizení dítěte.

„Většina pohřešovaných dětí nemizí z veřejných parků. Nemizí z ulice. Mizí z domova. Kontakty, které navazují s temnou stránkou internetu, je vystavují velkému nebezpečí. A právě tyto kontakty často vedou k tomu, že se děti stanou kořistí predátorů,“ dodal.

Podle předsedy institutu tyto děti už v okamžiku, kdy jsou nalezeny, často utrpěly újmu – „mnohdy jde o špatné zacházení, sexuální zneužívání, strádání a velmi složité situace, kterým musíme všichni pomáhat předcházet“.

Linka pro pohřešované děti

Evropská linka pro pohřešované děti 116 000 je bezplatná a důvěrná linka dostupná 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Je určena k podpoře pohřešovaných dětí a jejich rodin.

V Portugalsku ji zajišťuje Institut pro podporu dětí ve spolupráci s kriminální policií. Linka poskytuje emocionální podporu, odbornou pomoc a koordinaci s příslušnými úřady v případech zmizení dětí a mladistvých.

Evropská kampaň

Portugalský Institut pro podporu dětí se letos připojil k evropské kampani BlueForHope, kterou organizuje Missing Children Europe. Institut je zakládajícím členem této evropské organizace.

Kampaň vyzývá veřejné instituce, organizace i jednotlivce, aby podpořili tuto věc nasvícením budov a památek modrou barvou. Cílem je zvýšit povědomí o problematice a zdůraznit význam spolupráce při ochraně dětí.

Institut pro podporu dětí proto vyzval místní samosprávy, veřejné instituce i občanskou společnost, aby se 25. května k iniciativě symbolicky připojily nasvícením budov a památek modře. Iniciativa už podle institutu získala řadu kladných reakcí od různých organizací po celé zemi.

„Domov by měl být bezpečným místem“

Kriminální policie se připojila ke kampani „Náš domov musí být bezpečným místem“, kterou v pondělí u příležitosti Mezinárodního dne pohřešovaných dětí spustila organizace AMBER Alert Europe ve dvaceti zemích. Cílem je předcházet zmizení dětí, které jsou oběťmi domácího násilí – jedné z nejvíce přehlížených příčin.

„Každý rok zmizí tisíce dětí poté, co utečou z nebezpečného rodinného prostředí. V mnoha případech jsou varovné signály viditelné dlouho před zmizením, dospělí v jejich okolí je ale často přehlížejí, nebo si je vykládají špatně,“ uvedla kriminální policie.

Kampaň, kterou policie zveřejnila také na svých sociálních sítích, upozorňuje na pět varovných signálů: náhlé změny chování, nevysvětlitelná zranění, neustálou ostražitost, strach z návratu domů a potíže mluvit o tom, co se děje.

Tyto signály vycházejí z vědeckého výzkumu a národních pokynů pro ochranu dětí. Posoudili je odborníci z různých oblastí napříč Evropskou unií a Spojeným královstvím.

AMBER Alert Europe a kriminální policie touto kampaní vyzývají dospělé, kteří s dětmi pravidelně přicházejí do styku – učitele, sportovní trenéry, sousedy, zdravotníky a další důvěryhodné osoby – aby dokázali tyto rané varovné signály rozpoznat a jednat dříve, než dítě dospěje k pocitu, že útěk je jeho jedinou možností.

Kampaň „Domov by měl být bezpečný“ byla spuštěna současně ve dvaceti zemích a čtrnácti jazycích: v Austrálii, Rakousku, Belgii, Bulharsku, na Kypru, v Česku, Estonsku, Německu, Řecku, Irsku, Itálii, Litvě, Polsku, Portugalsku, na Slovensku, ve Slovinsku, Španělsku, Švýcarsku, Spojeném království a Spojených státech.

Mezinárodní přístup, do něhož je zapojena i portugalská kriminální policie, odráží skutečnost, že ochrana dětí ani případy pohřešovaných dětí nekončí na státních hranicích.

Článek napsala Cristina Sambadová (RTP), poprvé byl publikován 25. května 2026 v 12:15 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 36 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...