Do Finska přichází víc migrantů bez platných dokladů, na hranici je pouští Rusko

Finsko zaznamenalo zvýšený počet žadatelů o azyl z třetích zemí přicházejících na hraniční přechody z Ruska. Moskva přitom dříve tyto migranty bez platných dokladů do Finska nepouštěla, jde tak o změnu ruské politiky, uvádějí podle webu veřejnoprávní stanice Yle finští představitelé. Finský premiér Petteri Orpo Moskvu obvinil, že pomáhá migrantům z dalších zemí s dopravou na hranici. Helsinky se chystají podniknout akci ke zvládnutí situace a tvrdí, že jsou připraveny na případné hybridní působení Ruska.

„Počet (žadatelů o azyl) za krátkou dobu výrazně vzrostl. Ruské úřady změnily způsob práce a umožňují (migrantům) cestovat do Finska, i když nemají platné doklady,“ řekla finská ministryně vnitra Mari Rantanenová podle agentury Reuters. 

Od pondělního brzkého rána přišlo z Ruska do Finska podle ministryně kolem šedesáti žadatelů o azyl. To je výrazný rozdíl oproti období mezi 1. srpnem a 12. listopadem, kdy podle finských pohraničníků dorazilo do Finska 91 osob bez dokumentů.

Rusko dříve nedovolovalo cestujícím s neúplnými doklady pokračovat na finské hraniční přechody, nyní se však tato politika zjevně změnila, poznamenali finští představitelé. „Tento jev nabývá na významu. Je těžké předvídat budoucnost, ale zdá se, že počet (přícházejících migrantů) poroste,“ řekl podle Yle Jukka Lukkari, zástupce velitele pohraniční stráže v jihovýchodním Finsku.

Osoby pokoušející se přejít do Finska jsou občané třetích zemí, kteří využili Rusko jako tranzitní zemi. Během minulého týdne byli mezi příchozími například občané Iráku, Sýrie, Jemenu a Somálska, naopak mezi nimi nebyli žádní Ukrajinci. V některých případech hrají roli „mezinárodní zločinecké skupiny, které jim (migrantům) umožnily cestovat,“ řekl Lukkari.

Finsko podle Yle už od čtvrtka nepovoluje lidem vjezd do země přes jihovýchodní hraniční přechody na kolech, pouze v motorových vozidlech. V pondělí však finští pohraničníci uvedli, že Moskva nadále umožňuje žadatelům o azyl, zejména z Blízkého východu, opustit Rusko na kolech.

Finský premiér: Rusko migrantům na hranice pomáhá

Finský premiér Orpo obvinil Rusko, že migrantům z dalších zemí s dopravou na hranici s Finskem pomáhá. „Je evidentní, že tito lidé se k hranicím dostávají s cizí pomocí,“ prohlásil Orpo. „Ruští pohraničníci doprovázejí a přepravují lidi k hranici,“ dodal s tím, že je potřeba brát situaci vážně a zajistit bezpečnost. 

Ministerstvo vnitra proto připraví návrh, který by umožňoval úřadům omezit provoz na hranicích či přímo uzavřít některé přechody, uvedla ministryně Rantanenová.

Žadatelé o azyl jsou ve Finsku registrováni na hranicích a poté převáženi do přijímacích středisek. Finská imigrační služba podle Yle uvedla, že kapacita center je dostatečná a že je možné ji v případě potřeby i navýšit.

Expert na hybridní vlivy Jukka Savolainen řekl Yle, že chování Ruska na hranicích je jasnou zprávou. „Je to signál, který chtějí Finsku vyslat. To se zdá jasné,“ řekl analytik z Evropského centra proti hybridním hrozbám (Hybrid CoE). „Pokud odtamtud (z Ruska) otevřou cestu, budeme mít brzy s uprchlíky problém.“

Helsinky se na ruské hybridní aktivity připravovaly

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová podle Yle uvedla, že země je na situace související s případným hybridním ruským působením dobře připravena.

Helsinky se na možné hybridní působení Ruska v podobě směřování velkého počtu žadatelů o azyl k finské hranici v posledních letech připravovaly, dodává YLE s tím, že Rusko takovou operaci provedlo na finské hranici už během roku 2015.

Finsko, které se nedávno stalo členskou zemí Severoatlantické aliance, sdílí s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, jež slouží rovněž jako vnější hranice Evropské unie, píše Reuters.

Náporu migrantů z třetích zemí čelí v posledních dvou letech se střídavou intenzitou také Polsko a pobaltské země na hranicích s Běloruskem. Také v tomto případě dotčené unijní země uvádějí, že spojenec Moskvy Minsk migranty využívá jako hybridní zbraň a na hranice je posílá cíleně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...