Do Německa bude od čtvrtka z Česka možné cestovat jen s testem. Rakousko uzavře 45 hraničních přechodů

Rakousko od půlnoci uzavře 45 menších hraničních přechodů s Českem a Slovenskem. S odvoláním na nařízení ministerstva vnitra o tom informovala agentura APA. Opatření se dotkne například hraničních přechodů ve Smrčné u Nové Bystřice, v Čížově u Znojma či tří menších přechodů v Českých Velenicích. Už v sobotu Rakousko kvůli vysokému počtu nakažených koronavirem obnovilo na hranicích s Českem a Slovenskem kontroly.

Uzavření přechodů vstoupí podle ministerstva v platnost o půlnoci ze středy na čtvrtek. Cílem je zajistit „zachování veřejného klidu, pořádku a bezpečnosti“. Uzavření menších přechodů už minulý týden avizoval ministr vnitra Karl Nehammer.

Na hranici s Českem se opatření týká 42 přechodů. Otevřeno zůstává sedmnáct velkých přechodů včetně těch v Slavonicích, Mikulově, Hatích či Dolním Dvořišti.

Rakouský ministr zdravotnictví Rudolf Anschober navíc varoval, že se na Slovensku šíří mutace koronaviru, která se poprvé prokázala na konci minulého roku v jižní Anglii. Počty nakažených tímto virem jsou podle Anschobera na Slovensku „alarmující“.

V Rakousku dosud bylo podle Anschobera odhaleno 70 případů podezření na tuto koronavirovou mutaci. Podezřelé případy se objevily v jednom vídeňském domově pro seniory, mezi účastníky kurzu pro instruktory lyžování v Tyrolsku a také v Burgenlandu. Vzhledem k mimořádné nakažlivosti viru ministr nyní očekává „nejobtížnější fázi pandemie“.

Německo zpřísňuje podmínky

Německo bude požadovat negativní test při příjezdu z vysoce rizikových oblastí a z regionů s výskytem zmutovaného koronaviru. Za vysoce rizikovou oblast považuje Německo regiony s více než 200 novými případy na 100 tisíc obyvatel za sedmidenní období. Nadále platí při cestách z rizikových oblastí plošná povinná karanténa, kterou lze ukončit po pěti dnech dalším negativním testem.

Pokud je země hodnocena jako „riziková“, a nikoliv „vysoce riziková“ (tedy když se počet nových případů na 100 tisíc obyvatel během sedmi dní pohybuje v rozmezí 50 až 199), postačí test vyhotovený do 48 hodin po příjezdu do Německa. Při příjezdu do Německa je ale nehledě na vstupní test povinná karanténa, ze které platí výjimky pro pendlery, či pro tranzit.

V případě hodnocení státu či zahraniční oblasti jako vysoce rizikové výjimka pro pendlery automaticky zaručena není. Nařízení v takovémto případě osvobozuje od přísnějšího režimu pouze tranzit, řidiče kamionů, autobusů či strojvedoucí s piloty a lodní posádky. Výjimku mohou ještě v odůvodněných případech udělit německé úřady podle zákona o potírání infekčních chorob.

České ministerstvo zahraničí po jednání s německou stranou potvrdilo, že pro české pendlery zůstanou stejné podmínky jako dosud a čtvrteční zpřísnění se jich zatím týkat nebude. Česká diplomacie očekává, že podmínky pro Čechy jezdící k západním sousedům pravidelně do práce budou vyjasněny v nejbližší době.

Český velvyslanec Tomáš Kafka k tomu řekl, že Německo stále hodnotí Českou republiku jako rizikovou a ne jako vysoce rizikovou. „To je aktuální stav věci,“ řekl. Podle něj je podstatné, že nedochází k žádnému automatickému zařazení Česka mezi vysoce rizikové oblasti.

„To však neznamená, že k tomu dojít nemůže. Na české straně bereme argumenty německých partnerů velmi vážně,“ uvedl Kafka. „Byli jsme ubezpečeni, že vzhledem k závažnosti celé záležitosti povedeme o dalším vývoji společná jednání. Je to v zájmu celého regionu,“ dodal velvyslanec.

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn považuje nové zpřísnění podmínek za nezbytné: „Zahraniční cesty do rizikových oblastí nejsou kvůli pandemii vhodné. Kdo se jich ale ani tak nehodlá vzdát, musí se pro příště při návratu nechat otestovat.“ Dodal, že mutace viru jsou dalším nebezpečím, jehož rozšíření v Německu je třeba co nejvíce zabránit.

Vedle povinnosti nechat se otestovat musí lidé při cestách z rizikových oblastí vyplnit příjezdový formulář. Pokud do Německa vstupují ze zemí mimo unijního schengenského prostoru bez vnitřních hranic, musí mít při příjezdu potvrzení o tom, že formulář vyplnili.

Schválené vládní opatření rovněž požaduje po mobilních operátorech, aby počínaje 1. březnem zákazníky po přihlášení do německých sítí informovali v textové zprávě o aktuální epidemické situace v zemi a o platných karanténních předpisech. 

Die Welt varuje před nebezpečím z Česka

Německo se koronaviru nezbaví, dokud se nákaza bude šířit z České republiky, která patří k nejpostiženějším na světě. Ve středečním komentáři nazvaném Nebezpečný soused: Musíme konečně mluvit o Česku to na svém webu píše deník Die Welt. Podle listu musí najít premiéři pohraničních spolkových zemí Sasko a Bavorsko a také nedaleko hranic ležícího Durynska více odvahy, aby se situace v Německu opět dostala pod kontrolu.

Zatímco v říjnu podle Die Welt ještě koronavirus v Sasku tak silný nebyl, v Česku už pandemie zuřila naplno s hodnotami 600 či 700 nových případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní. „To je hodnota, kterou Německo hlásí jen z několika míst. Je to ztráta kontroly, která do dneška nemá v Evropě obdoby,“ píše list o dění v Česku. „I tak přijíždí přes hranice pravidelně devět tisíc Čechů, aby na saské straně pracovali. V Bad Schandau jsou všude – v hotelech, restauracích, obchodech,“ připomíná tehdejší situaci.

„O tři měsíce později bojuje Sasko s incidencí 304 (nových případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní), zatímco v celém Německu je to 155, a zemská vláda v Drážďanech to ještě ve vší vážnosti svým obyvatelům vydává za úspěch,“ podivuje se Die Welt. Poukazuje při tom na to, že obzvláště postižené jsou v Německu ty bavorské a saské okresy, které hraničí s Českem. Nákaza se navíc rychle šíří v Durynsku, které leží nedaleko hranic s Českem, a také v Braniborsku a Sasku-Anhaltsku.

„Dostat tento vývoj pod kontrolu s pomocí lockdownů a podobných opatření je ale obtížné, protože je neustále vyživován přes otevřenou hranici s Českem. Tam mezitím vypukla třetí vlna s incidencí 829, která je druhá nejvyšší na světě,“ píše Die Welt. Deník rovněž uvádí, že ačkoli hotely a restaurace provoz zastavily, je stále větší poptávka po zahraničních pracovnících do míst, kde nákaza představuje obzvláště velké riziko. „Do pečovatelských domovů a do nemocnic,“ uvádí list.