Dobrá angličtina či plat nejméně 64 tisíc korun, navrhuje Londýn v nových imigračních pravidlech

Nahrávám video

Britská ministryně vnitra Priti Patelová navrhuje nová imigrační pravidla, která by měla začít platit příští rok. Předloha, která je nyní v parlamentu, počítá se zavedením bodového systému, jenž bude zohledňovat znalosti angličtiny nebo to, zda má už uchazeč konkrétní nabídku práce a jaký bude jeho předpokládaný plat.

Nový imigrační zákon podle Patelové zaručí, že britská ekonomika bude mít jen ty imigranty, které bude potřebovat. Příchozí bude hodnotit pomocí bodového systému.

„Pokud příští rok nějaký migrant z celého světa bude chtít přijít za prací do Británie, tak bude muset prokázat dobrou znalost angličtiny, předem nabídnutou práci od britského zaměstnavatele a také minimální plat v přepočtu 64 tisíc korun měsíčně, což je 25 600 liber ročně,“ upřesnil zpravodaj ČT ve Spojeném království Bohumil Vostal.

Pokud přistěhovalec tyto podmínky splní, bude mít podle Vostala velkou šanci získat pracovní vízum, za které se samozřejmě také platí.

„Pokud bude mít menší plat, tak se šance samozřejmě bude snižovat. Vše bude záležet na tom, jestli v tu chvíli bude zrovna patřit mezi kategorie, které britská ekonomika bude potřebovat,“ doplnil Vostal k návrhu, který prošel druhým čtením v parlamentu a nyní se jím budou zabývat výbory.

Kritika: Pokrytectví, urážka a v době pandemie nevhodný návrh

Opozice kvůli zákonu Patelovou kritizuje. „Prý je od ní pokrytecké, když každý čtvrtek s celým národem tleská lidem v první linii, hlavně zdravotníkům, pečovatelům a tak dále, a přitom mezi tyto lidi patří 180 tisíc unijních pracovníků v nemocnicích nebo v pečovatelských ústavech,“ vysvětluje kritiku Vostal.

List The Times podle něj zase kritizuje, že ministryně chce příští rok pro všechny zahraniční pracovníky, kteří přijdou do britského zdravotnictví, zavést přirážku za to, že budou mít k britskému zdravotnictví přístup, a to ve výši přes šest set liber na osobu.

„Podle Timesů je to něco jako urážka těchto lidí. Právě o pečovatele je přitom v Británii velká nouze, v tuto chvíli se v tomto sektoru nachází 110 tisíc volných míst,“ doplnil zpravodaj ČT.

Do ministryně Patelové se podle něj opřel i skotský ministr pro migraci Ben Macpherson, který ji v dopise napsal, že v době pandemie je takový zákon velmi špatný nápad a vyzval ji, aby zákon odložila.

Vláda: Zákon pomůže Britům získat práci

Vláda však tvrdí, že jen plní vůli lidu v referendu z roku 2016, v němž byla migrace hlavním tématem a v němž se 52 procent lidí vyslovilo pro vystoupení z Evropské unie.

„Tvrdí také, že tento zákon umožní, aby mnohem víc Britů mohlo projít vyškolením a získalo pozice, které doposud velmi snadno zaplňovali právě unijní občané,“ uzavřel Vostal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...