Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.

Podle regionálních zdravotních úřadů šlo o 28letého pacienta, který zemřel a byl pohřben v souladu s bezpečnostními postupy. Druhý podezřelý případ je nadále v izolaci a čeká na výsledky testů. Oba případy se objevily v oblasti poblíž provinční metropole Bukavu.

Aliance Fleuve Congo, jejíž součástí je i povstalecké hnutí M23 podporované Rwandou, uvedla, že zemřelý pacient pocházel z města Kisangani v provincii Tshopo, podrobnosti o jeho pohybu ale nezveřejnila.

Mluvčí zdravotnických úřadů Jižního Kivu Claude Bahizire už dříve uvedl, že v regionu byly zaznamenány dva podezřelé případy. Jeden z nich je nyní potvrzený.

Světová zdravotnická organizace (WHO) o víkendu vyhlásila šíření viru eboly kmene Bundibugyo za mezinárodní stav nouze v oblasti veřejného zdraví. Pro tento kmen není dostupná vakcína ani specifická léčba.

Podle WHO si dosavadní epidemie ve východním Kongu vyžádala 139 obětí a organizace eviduje zhruba šest set podezřelých případů v provinciích Ituri a Severní Kivu. Dva případy byly potvrzeny také v sousední Ugandě.

Region čelí epidemiím eboly opakovaně

Oblast Jižního Kivu je částečně pod kontrolou povstalecké skupiny M23, která ovládá část východního Konga. Stejná skupina stojí i za kontrolou města Goma, kde byl minulý týden potvrzen další případ nákazy.

M23 podle Reuters uvedla, že je připravena spolupracovat s mezinárodními partnery při snaze o omezení šíření viru. Pracovníci v terénu upozorňují, že možnosti na epidemii reagovat jsou omezené i kvůli nedostatku humanitární pomoci, který některé organizace spojují se škrty ve financování ze strany velkých dárců. Region čelí opakovaně závažným epidemiím eboly – v letech 2018 až 2020 si předchozí vlna vyžádala téměř 2300 obětí.

Zdravotníci a humanitární organizace na východě Konga varují, že jim docházejí kapacity i vybavení pro zvládání nové epidemie eboly. Upozorňují, že v regionu chybí izolace pro pacienty, ochranné pomůcky i personál. V některých nemocnicích proto lidé s podezřením na ebolu leží na stejných odděleních jako ostatní nemocní. Lékaři navíc pracují se zastaralými ochrannými prostředky.

Epidemie se možná šířila několik týdnů bez odhalení

Podle odborníků se epidemie mohla šířit několik týdnů bez odhalení, protože první testy neprokázaly virus eboly – zdravotníci se totiž zaměřili na běžnější kmen. Včasné rozpoznání je přitom pro zvládnutí nákazy klíčové.

Nemoc se podle svědectví zdravotníků šíří rychle a příznaky bývají zpočátku zaměňovány například za malárii. Ebola se přenáší kontaktem s tělními tekutinami a její příznaky zahrnují horečku, zvracení, průjem, bolesti svalů a v některých případech i krvácení.

Do oblasti města Bunia bylo podle humanitárních organizací dopraveno už téměř 20 tun pomoci, situace však zůstává kritická. V provincii Ituri, která je nyní hlavním ohniskem nákazy, žije více než 920 tisíc vnitřně vysídlených lidí.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 4 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...