Evropská komise představila první změnu systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Navrhuje upravit takzvanou Rezervu tržní stability (MSR), která reguluje trh s emisními povolenkami. Ty by nově neměly být zneplatněny v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Namísto toho budou tyto povolenky ponechány jako zásoba do budoucna. Změnu systému emisních povolenek požadoval zejména premiér Andrej Babiš (ANO).
Rezerva tržní stability snižuje nabídku emisních povolenek na trhu v případě jejich přebytku, a naopak je uvolňuje při jejich nedostatku. Změna podle unijní exekutivy posiluje roli mechanismu MSR jako nárazníku a zlepšuje jeho schopnost reagovat na budoucí vývoj, včetně napětí na trhu nebo nadměrné proměnlivosti cen. Návrh bude nyní předložen ke schválení Evropskému parlamentu a Radě EU, která zastupuje členské státy.
Komplexní revizi systému emisních povolenek EU ETS komise předloží letos v červenci, stojí také v prohlášení.
Podle eurokomisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je středeční návrh „prvním krokem k modernizaci trhu s emisními povolenkami“. „Posílením Rezervy tržní stability zvyšujeme odolnost systému EU ETS vůči volatilitě a zajišťujeme, aby i nadále podporoval dekarbonizaci, konkurenceschopnost a čisté investice,“ dodal Hoekstra.
Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová již dříve uvedla, že systém ETS zůstává „osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu“, nicméně je potřeba ho modernizovat a zajistit jeho větší pružnost.
Změnu povolenek žádá i Babiš
Jedním z unijních lídrů, kteří hlasitě požadují změnu systému emisních povolenek EU ETS, je český premiér Babiš. Po skončení nedávného summitu EU mimo jiné uvedl, že Česko bude dál hledat spojence pro své návrhy, mezi něž patří vynětí energeticky náročného průmyslu z povolenkového systému do roku 2034.
Podle Babiše se ceny emisních povolenek promítají do ceny elektřiny v jednotlivých zemích. Dle údajů EU tvoří náklady ETS v průměru asi jedenáct procent z účtu za elektřinu v Evropě. Každý stát sedmadvacítky to má ale jinak, například v Polsku je to 24 procent vzhledem k dominantní roli uhelných elektráren v jeho energetickém mixu. V tuzemsku jde o dvacet procent, podobně vysoké procento má i Itálie.
Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Systém ETS 2 má být zprovozněn po ročním odkladu v roce 2028 a měl by se týkat silniční dopravy či vytápění budov.
„Klíčový nástroj pro dekarbonizaci“
Evropská komise opět zdůraznila, že systém emisních povolenek EU ETS je „klíčovým nástrojem pro dekarbonizaci“. „Výrazně snížil spotřebu fosilních paliv, čímž omezil závislost Unie na dovozech a posílil její odolnost. Zároveň podnítil významné investice do přechodu na čistou energii, zejména do obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů“, uvedla unijní exekutiva.
Především díky systému ETS klesly podle EK domácí emise v Evropské unii o 39 procent, zatímco ekonomika vzrostla mezi lety 1990 a 2024 o 71 procent. Středeční návrh nadále podporuje snižování emisí a zároveň poskytuje stabilitu a předvídatelnost, které průmysl potřebuje k investicím v rámci transformace, dodala Komise.
Cena emisní povolenky v EU se po oznámení EK zvýšila na 74 eur za tunu CO2. Podle expertů jde o reakci na fakt, že Brusel nepřistoupil k výraznějším změnám systému ETS. „Je to spíše snaha ukázat, že se něco dělá, aniž by se ve skutečnosti udělalo příliš mnoho,“ citovala agentura Reuters Trevora Sikorského ze společnosti Energy Aspects.
