Evropská komise udělila Googlu pokutu téměř tři miliardy eur

Evropská komise (EK) potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur, v přepočtu 71,9 miliardy korun, za porušení antimonopolní legislativy, oznámila. Podle EK, jež mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Ten rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. Prezident USA Donald Trump ho vnímá jako nespravedlivé a naznačil odvetu. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů.

Komise současně nařídila Googlu praktiky ukončit a odstranit střet zájmů v celém reklamním řetězci. Google má šedesát dní na to, aby předložil návrh nápravných opatření. EK již naznačila, že jediným řešením popsaného střetu zájmů v internetové reklamě by mohlo být odprodání části služeb ze strany Googlu, chce ale vyčkat na návrhy společnosti.

Podle Komise Google upřednostňoval své vlastní služby technologií zobrazování online reklamy na úkor konkurence a online vydavatelů. Od roku 2014 do současnosti tak podle EK zneužíval svého postavení na trhu.

Vyšetřování ukázalo, že Google systematicky upřednostňoval svou reklamní burzu AdX. Systém Googlu známý jako DFP, který spravuje reklamní prostor pro vydavatele, například AdX předem informoval o nejvyšší konkurenční nabídce, což jí umožnilo vyhrát aukce.

Na straně inzerentů pak nástroje Google Ads a DV360 směřovaly většinu nabídek právě na burzu AdX, čímž ji zvýhodnily před konkurenčními platformami. Tím Google podle EK posílil dominantní postavení AdX v reklamním ekosystému a mohl si účtovat vyšší poplatky.

„Poškodil vydavatele, inzerenty i spotřebitele“

„Google zneužil dominantního postavení v reklamních technologiích, čímž poškodil vydavatele, inzerenty i spotřebitele. Takové chování je podle pravidel EU nepřípustné,“ uvedla místopředsedkyně EK Teresa Riberaová. Pokud Google nepředloží dostatečná nápravná opatření, EK je podle Riberaové připravena uložit další sankce.

Unijní exekutiva podle zdrojů Reuters původně plánovala udělit pokutu už v pondělí. Odpor šéfa obchodu EU Maroše Šefčoviče spojený s možným dopadem na americká cla na evropský automobilový průmysl ale plán zmařil, uvedly zdroje.

EK si v dohodě s Washingtonem vyjednala, že při splnění podmínek tato cla klesnou na patnáct procent z aktuálních 27,5 procenta. Šéf Bílého domu nicméně vyhrožuje odvetnými opatřeními za jakýkoli tlak na velké americké technologické společnosti, připomněla agentura.

Těmi také Trump v pátek večer pohrozil v příspěvku na své síti Truth Social. Napsal, že pokuta pro Google je diskriminační a v praxi „bere peníze, které by jinak byly určeny na americké investice a pracovní místa“.

„Je to velmi nespravedlivé a američtí daňoví poplatníci si to nenechají líbit,“ dodal. Zároveň také zmínil, že by mohl využít paragrafu 301 amerického obchodního zákona k „zneplatnění nespravedlivých pokut“. Příslušné ustanovení umožňuje administrativě vyšetřovat a podnikat kroky, včetně uvalení cel, proti zahraničním vládám, jejichž činy, politiky nebo praktiky nejsou v souladu s obchodními dohodami nebo zatěžují americký obchod.

Další pokuty

Také francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL tento týden uložil Googlu pokutu 325 milionů eur (7,9 miliardy korun). Podle úřadu firma nepožádala uživatele o svobodný a informovaný souhlas před tím, než na jejich prohlížeče umístila reklamní cookies. Pokuta patří k nejvyšším, jaké kdy úřad dosud uložil, napsala agentura AFP.

Cookies jsou malé soubory, které webům a inzerentům umožňují identifikovat jednotlivé uživatele a sledovat jejich chování na internetu. Google podle CNIL uživatelům služby Gmail zobrazoval reklamy a používal cookies bez jejich souhlasu.

Úřad kromě pokuty uložil Googlu, aby do šesti měsíců zajistil, že se reklamy mezi e-maily v příchozí poště uživatelů Gmailu nebudou zobrazovat bez jejich předchozího souhlasu a že uživatelé při vytvoření účtu poskytnou platný souhlas s umístěním reklamních sledovacích souborů. Pokud by Google či jeho irská pobočka lhůtu nedodržely, hrozila by jim pokuta sto tisíc eur za každý den prodlení.

Porota federálního soudu v USA také tento týden rozhodla, že Google ze skupiny Alphabet musí zaplatit 425 milionů dolarů (8,9 miliardy korun) za porušení soukromí uživatelů. Google podle soudu pokračoval ve sběru dat od milionů uživatelů, kteří v nastavení účtu vypnuli funkci sledování, informovala agentura Reuters. Google jakékoli pochybení odmítá a hodlá se odvolat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 35 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...