EMA schválila vakcínu Pfizeru pro děti od pěti let. V Česku by měla být v týdnu po 20. prosinci

Nahrávám video

Výbor Evropské lékové agentury (EMA) doporučil rozšířit využití vakcíny Comirnaty společností Pfizer a BioNTech i pro děti ve věku pět až jedenáct let. Prvních 300 tisíc dávek  má dorazit do Česka v týdnu od 20. prosince. Evropská komise ve čtvrtek navrhla, aby země Evropské unie v rámci covidových certifikátů uznávaly plné očkování po dobu devíti měsíců.

EMA ve svém rozhodnutí uvedla, že účinnost vakcíny doložily klinické studie, které výrobce provedl na téměř dvou tisícovkách dobrovolníků. Farmaceutické firmy výsledky klinických studií zveřejnily v září, podle nich vyvolává jejich přípravek u dětí v dané věkové skupině kýženou imunitní reakci.

„Přínosy Comirnaty u dětí od pěti do jedenácti let převažují nad riziky, a to zejména u těch, jejichž stav zvyšuje nebezpečí těžkého průběhu covidu-19,“ konstatuje agentura.

Lékový úřad posuzoval bezpečnost a účinnost očkovací látky pro tuto věkovou skupinu dva měsíce, konečné rozhodnutí musí přijmout Evropská komise. Vakcínou Pfizer/BioNTech jsou nyní v zemích Evropské unie očkováni lidé od 12 let. U mladších dětí od pěti let už použití této očkovací látky dříve schválily Spojené státy nebo Kanada.

EMA nyní posuzuje i možné použití proticovidové vakcíny od firmy Moderna u dětí od šesti let. Výrobce se na lékovou agenturu s žádostí o schválení obrátil začátkem listopadu, rozhodnutí by mělo padnout za jeden až dva měsíce.

Jednotlivé státy si vakcínu samostatně neposuzují, určující je doporučení EMA, kde mají všechny země i své zástupce.

„To otevírá cestu pro očkování i v České republice. Vakcínu máme pro děti objednanou. Prvních 300 tisíc dávek dorazí v týdnu od 20. prosince,“ uvedla Chytrá karanténa.

Evropská léková agentura posuzovala očkování dětí vakcínou společností Pfizer/Biontech necelý měsíc, uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. „Výsledkem je, že tato vakcína je pro děti bezpečná a podle studie výrobce dosahuje účinnosti devadesáti procent,“ dodal.

Záleží nyní na jednotlivých státech, jak budou vakcíny aplikovat. Děti ale budou dostávat třikrát méně preparátu než dospělí. Tedy místo 30 mikrogramů jen deset. Očkovat se bude klasicky do ramene, ve dvou dávkách s odstupem tří týdnů.

V Česku žije přes 700 tisíc dětí ve věku od pěti do jedenácti let. Jestli injekci dostanou, bude na rozhodnutí rodičů. „V období Vánoc to budou vyjmenovaná místa, kde se očkování rozeběhne. Budeme určitě usilovat o to, aby hned s novým rokem už distribuce probíhala i do ordinací pediatrů,“ řekla pediatrička a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová. 

Část rodičů ale děti nechce nechat očkovat. Kvůli většinou mírnému průběhu covidu v raném věku o tom debatují i někteří lékaři.

Evropská unie navrhuje uznávat plné očkování po dobu devíti měsíců

Země Evropské unie by měly v rámci covidových certifikátů uznávat plné očkování po dobu devíti měsíců. Vyplývá to z návrhu, který ve čtvrtek zveřejnila Evropská komise. Certifikáty mají být nadále k dispozici nejen lidem očkovaným či po prodělané nemoci covid-19, ale také po negativním testu. Státy by nově měly posuzovat lidi přijíždějící ze zahraničí právě podle jejich covidových pasů, spíše než podle nákazy v místě jejich původu.

Unijní země začaly v posledních týdnech v reakci na nový nárůst počtu nakažených koronavirem doporučovat svým občanům posilující dávku vakcíny. Ministři členských států unie se tento týden shodli, že by další dávkou měla být podmíněna platnost covidových pasů, které umožňují lidem cestovat přes hranice i v čase pandemických omezení.

Na dobu platnosti očkování však země neměly jednotný pohled a komise nyní proto navrhla devět měsíců. To pro většinu lidí očkovaných v letošním roce znamená, že před další letní dovolenou v zahraničí se budou muset nechat přeočkovat.

Některé státy včetně Česka přestávaly uznávat testy jako kritérium rovnocenné očkování či prodělané nemoci, komise je však chce v rámci unijních certifikátů zachovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...