Erdogan prohlásil, že muslimové zažívají v některých evropských zemích to, co Židé před válkou

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přirovnal postoj k muslimům v některých evropských zemích ke způsobu, jakým se v Evropě zacházelo se Židy před druhou světovou válkou. Vyzval také spoluobčany, aby nekupovali francouzské zboží. Reagoval tak na nedávná vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který hájil právo na otištění karikatur proroka Mohameda a který hovořil o nezbytnosti reformy islámu ve Francii. Podobnou kritiku vyjádřili i další představitelé islámských zemí. Pákistán si předvolal francouzského velvyslance.

„Narůstající islamofobie na Západě se změnila v rozsáhlý útok na naši knihu, našeho proroka a všechno, co považujeme za svaté,“ prohlásil Erdogan.

Podle něj islamofobie v některých evropských zemích dosáhla stejné úrovně jako zacházení se Židy před druhou světovou válkou. „Muslimové zažívají dnes podobnou lynčovací kampaň, jaká byla vedena vůči Židům v Evropě před druhou světovou válkou,“ citovala Erdogana DPA.

„Jsou v pravém smyslu fašisté,“ řekl také Erdogan, aniž kohokoli jmenoval. Podle něj by měli evropští lídři „říct francouzskému prezidentovi, aby zastavil svou nenávistnou kampaň“.

Erdogan: Nekupujte francouzské zboží

„Vyzývám zde své lidi. Nechvalte francouzské výrobky, nekupujte je,“ prohlásil dále Erdogan v televizí přenášeném projevu v hlavním městě Ankaře.

„Nepřátelství vůči islámu a muslimům se v některých evropských zemích stalo politickým programem podporovaným na nejvyšších místech,“ řekl Erdogan podle deníku Hürriyet v narážce na francouzského prezidenta. Uvedl současně, že výzva k nekupování francouzských výrobků je odpovědí na obdobné výzvy k bojkotu tureckého zboží ve Francii.

Francouzské zboží začalo už o víkendu mizet z regálů v Jordánsku, Kuvajtu či Kataru. Výzvy k bojkotu se objevily také na sociálních sítích v Saúdské Arábii, Alžírsku či Sýrii. Proti Francii a jejímu prezidentovi protestovali v neděli lidé také v Tunisku či palestinském Pásmu Gazy, v pondělí v iráckém Bagdádu.

Macron hájil právo na otištění karikatur a slíbil přísnější postup vůči radikálnímu islámu

Turecký prezident reagoval na nedávná vyjádření Macrona, který po vraždě učitele Samuela Patyho hájil právo na otištění karikatur proroka Mohameda. Učitele v Paříži zavraždil v polovině října mladý Čečenec, jehož motivem bylo podle policie to, že pedagog před časem ukazoval žákům při přednášce o svobodě slova v rámci občanské výchovy karikatury proroka Mohameda. 

Vraždu, při níž Čečenec usekl učiteli hlavu, v pondělí označilo Turecko za „hrůznou“. „Důrazně odsuzujeme hrůznou vraždu učitele Samuela Patyho a odmítáme toto barbarství. Tato vražda nemůže být žádným způsobem ospravedlněna,“ napsal na Twitteru mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin.

Erdoganovu kritiku si Macron vysloužil začátkem října návrhem zákona proti radikálnímu islámu, který má být zveřejněn v prosinci a který má ve Francii posílit republikánské principy a sekularismus. Jeho součástí má být i návrh větší kontroly financí mešit a zákaz profesionální přípravy imámů v cizině.

Erdogan už v sobotu vyjádřil pochybnosti o dušením zdraví hlavy francouzského státu. V neděli dodal, že osoba, která stojí v čele Francie, je dnem i nocí posedlá Erdoganem. 

Macrona kritizoval i Pákistán

Pákistán si v pondělí předvolal francouzského velvyslance, aby mu sdělil svou nespokojenost s údajným šířením nenávisti proti islámu. Pákistánský premiér Imran Chán v neděli kritizoval prezidenta Macrona za podporu karikatur.

V prohlášení předanému francouzskému velvyslanci Pákistán odsuzuje „opakované projevy rouhání“, které podle této asijské země představuje právě otištění karikatur proroka Mohameda. „Prezident Macron se bohužel rozhodl schválně provokovat muslimy, včetně jeho vlastních spoluobčanů, když podpořil ukázky bezbožných karikatur, které jsou zaměřené proti islámu a proti našemu prorokovi,“ řekl Chán.

Macron: Respektujeme všechny rozdíly vyjádřené mírumilovně

Prezident Macron kritikům nepřímo odpověděl v neděli na Twitteru, kde zveřejnil text ve francouzštině, angličtině a v arabštině. „Respektujeme všechny rozdíly vyjádřené mírumilovně. Nikdy nepřijmeme nenávistivé výroky a budeme hájit rozumnou debatu,“ uvedl Macron.

Francie už v sobotu označila výroky tureckého prezidenta za nepřijatelné a Paříž odvolala svého velvyslance z Turecka na konzultace. Erdoganovy výroky v neděli odsoudil i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell a v pondělí například i italský premiér Giuseppe Conte. „Osobní invektivy nepomáhají pozitivní agendě, kterou chce EU s Tureckem vést. Plnou podporu prezidentu Emmanuelu Macronovi,“ uvedl Conte.

Francie i Turecko jsou členové NATO, ale mají velmi odlišné názory na mnoho politických otázek týkajících se Sýrie, Libye, námořního práva ve východním Středomoří nebo sporu o Náhorní Karabach.

Karikatury proroka Mohameda, které už v roce 2005 otiskl dánský list Jyllands-Posten, na začátku září znovu zveřejnil francouzský satirický časopis Charlie Hebdo. Učinil tak při příležitosti začátku procesu se 14 lidmi obžalovanými z podílu na atentátu na redakci časopisu v roce 2015. Motivem pět let starého činu byla také publikace karikatur. Atentátníci tehdy zabili 12 lidí.

Na přelomu let 2005 a 2006 čelilo bojkotu v muslimském světě kvůli otištění karikatur i zboží z Dánska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...