EU navrhla deset možných kroků proti Izraeli za porušování lidských práv

Diplomatická služba EU ve čtvrtek představila deset možností diplomatických kroků proti Izraeli poté, co přezkum naznačil, že postup Izraele v Pásmu Gazy mohl porušit podmínky asociační dohody s evropským blokem. Unie zároveň od Izraele dosáhla příslibu zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy.

V dokumentu určeném členským státům Unie, do kterého nahlédla agentura Reuters, jsou navrženy závažné kroky, jako je pozastavení asociační dohody, ale i méně tvrdá opatření, jako například pozastavení určitých technických projektů mezi EU a Izraelem.

Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová na konci května oznámila, že Evropská unie kvůli katastrofální situaci v Pásmu Gazy, kde Izrael od října 2023 válčí s teroristickým hnutím Hamás, přehodnotí asociační dohodu s Izraelem, zejména pokud jde o porušení jejího druhého článku o lidských právech. Na červnovém jednání pak Kallasová představila ministrům zahraničí výsledek přezkumu, ze kterého vyplynulo, že postup Izraele v Pásmu Gazy podmínky asociační dohody porušit mohl.

Česká republika patří k nejzarytějším podporovatelům Izraele a domnívá se, že by Evropská unie neměla vypovědět asociační dohodu. Naproti tomu například Irsko nebo Španělsko zastávají opačný názor. Další kroky by měly být projednány příští týden v úterý na červencové schůzce ministrů zahraničí EU.

Na tomto jednání by měla Kallasová představit právě výše zmíněných deset možností, které budou předmětem debaty. Pozastavení či úplné zrušení dohody by vyžadovalo jednomyslnou podporu, což se nejeví jako pravděpodobné, neboť Izrael má v Unii několik spojenců. Patří k nim kromě Česka také Maďarsko či Rakousko.

Některé země proto prosazují omezení alespoň obchodních vazeb, což by mohlo být schváleno kvalifikovanou většinou. Proti omezení obchodu se ale podle zdrojů agentury ČTK staví i další země, například Německo či Itálie, což by mohlo znamenat, že se nepodaří dát dohromady ani onu kvalifikovanou většinu.

Dohoda na zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy

Evropská unie zároveň ve čtvrtek dosáhla dohody s Izraelem ohledně zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy. Ta podle Kallasové zahrnuje mimo jiné zvýšení počtu kamionů s pomocí a otevření dalších hraničních přechodů. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar dohodu potvrdil.

„Tato opatření jsou nebo budou zavedena v nadcházejících dnech s všeobecným porozuměním, že pomoc ve velkém rozsahu musí být poskytována přímo obyvatelstvu a že budou i nadále přijímána opatření k zajištění toho, aby nedošlo k přesměrování pomoci Hamásu,“ uvedla Kallasová ve svém prohlášení.

Izraelský ministr zahraničí Saar na tiskové konferenci ve Vídni dohodu s EU potvrdil, napsal server The Times of Israel. Podle něj dohoda znamená „víc kamionů (s pomocí), více přechodů (do Pásma Gazy) a více tras pro humanitární pomoc“.

Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Šéfka unijní diplomacie vyjmenovala hned několik kroků, které by současnou kritickou situaci v Pásmu Gazy měly zlepšit. Mezi tyto kroky patří mimo jiné podstatné zvýšení denního počtu kamionů, které do oblasti míří s potravinovou a další pomocí, dále otevření několika dalších hraničních přechodů v severní i jižní oblasti, rovněž znovuotevření jordánských a egyptských tras, po kterých může proudit pomoc a také umožnění distribuce potravin prostřednictvím pekáren a veřejných kuchyní v celém Pásmu Gazy.

Izrael podle EU rovněž slíbil obnovení dodávek paliva pro humanitární zařízení i to, že bude chránit humanitární pracovníky.

„EU je připravena koordinovat své kroky se všemi příslušnými humanitárními subjekty, agenturami OSN a nevládními organizacemi v terénu, aby zajistila rychlé provedení těchto naléhavých kroků,“ stojí v prohlášení unijní diplomacie. Kallasová rovněž opětovně vyzvala k okamžitému příměří a propuštění všech zbývajících rukojmí.

Katastrofální humanitární situace v Pásmu Gazy

Izrael veškeré dodávky pomoci do Pásma Gazy zastavil od 2. března do 19. května. I po tomto datu je přeprava pomoci omezená. Od 19. května do čtvrtka 10. července překročilo hranici do Pásma Gazy 3285 nákladních vozů s pomocí, tvrdí portál izraelského úřadu pro palestinská území COGAT. Používány jsou dva přechody – Erez a Kerem Šalom. Podle předchozích odhadů by bylo nutné do Pásma Gazy přepravit na pět set nákladních vozů s pomocí denně, aby bylo možné pokrýt základní potřeby obyvatelstva. Humanitární situace v Pásmu tak zůstává katastrofální.

Podle úřadů v Gaze ovládaných Hamásem při izraelské ofenzivě od října 2023 zemřelo v Pásmu Gazy nejméně 57 575 Palestinců, převážně žen a dětí, uvedly Spojené národy podle BBC. Další tisíce jsou podle úřadů OSN zřejmě pod troskami budov v této oblasti zničené masivním izraelským bombardováním. Izrael zahájil v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v odvetě za teroristický útok Hamásu, při němž palestinští ozbrojenci na jihu Izraele 7. října 2023 zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli jako rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...