EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.

Dohody podle EK vytvářejí nové příležitosti pro podniky na obou stranách, včetně zemědělsko-potravinářského sektoru, jednoho z nejstrategičtějších partnerů EU v Latinské Americe. Očekává se odstranění cel, ale i necelních překážek obchodu. Obchodní dohoda rozšiřuje původní dohodu z roku 2000, která se vztahovala pouze na průmyslové zboží.

EU na summitu v Mexiku zastupovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa, šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová a rovněž eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič, Mexiko pak prezidentka Claudia Sheinbaumová. Dosud poslední summit mezi oběma stranami se konal v roce 2015.

„EU a Mexiko se zavázaly k úzkému strategickému partnerství. Dnešní (páteční, pozn. red.) dohody stanoví naši společnou vizi budoucnosti a přinesou oběma stranám řadu výhod,“ uvedla šéfka EK. Obě strany budou podle ní posilovat obchod a investice s cílem podpořit zaměstnanost a růst a budou spolupracovat v celé řadě politických oblastí.

„Společně budeme utvářet lepší budoucnost pro naše občany i pro naši planetu tím, že najdeme společnou řeč v oblasti podpory globálních institucí, prosazování čistého růstu a prosazování lidských práv a rovnosti žen a mužů,“ dodala von der Leyenová.

Aktivity mezi EU a Mexikem

EU a Mexiko mají silné a dlouhodobé obchodní vztahy, jejichž objem již nyní dosahuje 100 miliard eur (v přepočtu zhruba 2,4 bilionu korun) ročně v oblasti zboží a služeb. Modernizovaná dohoda tyto vztahy dále posílí tím, že usnadní vývoz a investice na trzích obou stran, neboť zavádí mimo jiné větší příležitosti pro zemědělský sektor EU, vzhledem k tomu, že Mexiko je čistým dovozcem potravin s vysokými cly.

V rámci nové dohody bude Mexiko chránit 232 druhů lihovin a dalších 336 evropských zeměpisných označení vín, piv a potravin. Dále se očekává užší spolupráce v oblasti ekologické a digitální transformace a rovněž posílení dodavatelských řetězců u kritických surovin. Nově se budou moci podniky z EU ucházet o mexické vládní zakázky za stejných podmínek jako mexické firmy.

Mexiko v současné době uvaluje vysoká cla na dovoz z EU, jako jsou potraviny a další zemědělské produkty. Podle dohody Mexiko odstraní téměř všechna tato cla, aby evropské výrobky v Mexiku byly konkurenceschopnější a atraktivnější pro mexické spotřebitele.

Rostoucí objem obchodu

Obchod mezi Mexikem a EU se za deset let zvýšil o 75 procent, přičemž jde zejména o dopravní prostředky, stroje, chemikálie, paliva a těžební produkty. Nová dohoda poskytuje bezcelní přístup téměř pro veškeré zboží, včetně zemědělských produktů, jako jsou mexické kuře a chřest a evropské sušené mléko, sýr a vepřové maso, i když s určitými kvótami, uvedl Reuters.

„Za posledních 25 let se obchod se zbožím mezi námi čtyřnásobně zvýšil. Dnes do Mexika vyváží více než 43 tisíc evropských společností a v zemi působí přes jedenáct tisíc společností z EU. Naše modernizovaná obchodní dohoda posílí důvěryhodné dodavatelské řetězce, vytvoří nové příležitosti pro podniky a investory a ještě více sblíží naše ekonomiky,“ popsal eurokomisař Šefčovič.

„Zvláště vítám naši posílenou spolupráci v oblasti kritických nerostných surovin, jelikož Mexiko je předním dodavatelem několika základních surovin. Celkově vzato je tato dohoda nejen vítězstvím pro obchod a konkurenceschopnost, ale také silným vyjádřením důvěry v naši společnou budoucnost,“ dodal.

Po podpisu dohod budou nyní EU a Mexiko postupovat podle svých příslušných postupů k ratifikaci dohod. Na straně EU to znamená, že dohoda MGA bude podléhat ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich vnitrostátními postupy. Obchodní dohoda se bude řídit ratifikačními procesy pouze na úrovni EU, jelikož spadá do výlučné pravomoci EU. To bude vyžadovat souhlas Evropského parlamentu a schválení Radou EU, která zastupuje členské státy.

EU a Mexiko podepsaly první Dohodu o hospodářském partnerství v roce 1997, následně vstoupila v platnost v roce 2000. Po více než dvou desetiletích ale bylo podle Komise potřeba tuto dohodu aktualizovat a začlenit do ní aktuální ustanovení od práv duševního vlastnictví až po obchod a udržitelný rozvoj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 4 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...