EU chce zachránit dohodu s Íránem. Všechny kroky Teheránu lze ještě vrátit, věří Mogheriniová

Írán reaguje na to, že USA od dohody odstoupily a obnovily protiíránské sankce, neboť podle prezidenta Donalda Trumpa je dohoda špatná a nebrání Íráncům získat jadernou zbraň. Írán nyní v rozporu s dohodou přestal vyvážet obohacený uran a zvýšil úroveň jeho obohacování.

Evropští signatáři, mezi nimiž je Británie, Francie a Německo, připravují nový mechanismus INSTEX, který má pomoci americké sankce obejít. Pro zavedení alternativního, barterového obchodování s Íránem je prozatím deset zemí. 

Mluvčí íránské atomové agentury Behrúz Kamálvandí řekl, že Írán se vrátí k situaci před podpisem dohody v roce 2015, pokud evropské země nesplní své povinnosti. Musejí podle něj učinit víc pro to, aby Írán měl z dodržování dohody prospěch. 

Teherán je rok od vývoje jaderné zbraně, odhaduje Hunt

Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt při příjezdu do Bruselu prohlásil, že je stále ještě čas dohodu o íránském jaderném programu zachránit. „Írán je vzdálen dobrý rok od vývoje jaderné bomby. Stále ale existuje malá možnost udržet tu dohodu při životě,“ věří Hunt.

„USA vědí, že je považujeme za našeho nejbližšího spojence. Věříme, že spojenectví mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy je základem globálního míru a prosperity za posledních 75 let, ale přátelé spolu někdy nesouhlasí,“ připustil britský ministr. „Toto je jedna z velmi vzácných příležitostí, kdy nesouhlasíme, ale to neznamená, že s nimi ve snaze o mír nespolupracujeme velmi úzce,“ dodal.

Huntův francouzský protějšek Jean-Yves Le Drian prohlásil, že Evropa musí zůstat jednotná ve snaze přimět Írán dohodu dodržovat. Teherán by podle něj měl odvolat své rozhodnutí vypovědět určité body dohody.

Také šéf nizozemské diplomacie Stef Blok si myslí, že na „záchranu dohody není pozdě, ale Írán musí plnit své závazky“. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius poukázal na to, že současné kroky Íránu přispívají k „pochybnostem o jeho skutečných úmyslech“. 

„Zbývající strany jaderné dohody s Íránem nepovažují kroky Teheránu za významné nedodržení smlouvy a nenaznačily, že mají v úmyslu spustit mechanismus dohody, který se zabývá řešením sporů,“ komentovala situaci po jednání v Bruselu šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

„Zaznamenali jsme, že technicky veškeré kroky, které byly učiněny – a litujeme, že byly učiněny – je možné zvrátit. Doufáme tedy a vyzýváme Írán, aby tyto kroky zvrátil,“ dodala. 

Napětí v oblasti se snaží zmírnit i francouzský prezident Emmanuel Macron, který chce ještě tento týden mluvit s prezidenty Íránu, Ruska a Spojených států.

Írán překročil hranici pro obohacování uranu

Podle mezinárodních expertů Írán v současné době obohacuje uran na 4,5 procenta, čímž překračuje limit 3,67 procenta stanovený smlouvou. Před uzavřením dohody obohacoval uran zhruba na 20 procent, přičemž k získání jaderné zbraně je podle odborníků potřeba 90 procent.

„Dohoda byla pro Írán výhodná, protože byla časově omezená, co se týče vývoje jeho jaderného programu. A Írán má čas, v tom má prezident Trump pravdu. Na druhou stranu, pokud jde o ten tlak, který nyní vyvinul Trump nejen na Írán, ale ve skutečnosti hlavně na Evropu, je tak nevybíravý, že Íránu nedal vůbec žádnou volbu. To, že Írán přestane plnit své závazky, ještě není krokem k tomu, že dokáže vyrobit použitelnou jadernou zbraň,“ podotkl arabista Petr Pelikán ze Západočeské univerzity v Plzni.

„Jaderná zbraň navíc ve skutečnosti není útočná zbraň, je to hlavně zbraň odstrašující. Íránu by dala jakýsi štít proti tomu, že by mohl být zasažen na svém území. Teď nemluvím o zástupných válkách, které se vedou všude okolo,“ poznamenal Pelikán. „Ale myslím, že za tím jejich úsilím skutečně je získat jadernou zbraň,“ dodal.

Teherán to dlouhodobě popírá. Islámská republika má podle vedení země mírový civilní jaderný program, určený pro vědecké účely.