EU hodlá od července zavést clo tři eura na malé balíky

Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 korun) přicházející do Evropské unie budou od července podléhat clu ve výši tří eur (zhruba 73 korun). Dohodli se na tom v pátek podle agentur ministři financí EU na jednání v Bruselu. Doposud byly takovéto balíky od cla osvobozeny. Česko na schůzce zastupoval odcházející ministr Zbyněk Stanjura (ODS).

Páteční rozhodnutí ministrů bylo jen politické. Aby krok začal platit, bude muset ještě Evropská komise (EK) vydat příslušné legislativní akty. Nepůjde ale už o proces schvalování spoluzákonodárci, tedy Evropským parlamentem a Radou EU.

„Toto dočasné opatření reaguje na skutečnost, že takové balíky v současné době vstupují do EU bez cla, což vede k nekalé soutěži pro prodejce z EU, rizikům pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, vysoké míře podvodů a obavám o životní prostředí,“ uvedla v prohlášení Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření zůstane v platnosti, dokud nebude nalezeno trvalé řešení.

Dohodnuté opatření je součástí snahy omezit dovoz levného čínského zboží prostřednictvím internetových obchodů, jako jsou Shein a Temu, napsala agentura Reuters.

Původně se zrušení osvobození od cla pro malé balíky plánovalo až v roce 2028, unijní ministři financí se však již před měsícem shodli, že opatření je zapotřebí urychlit. Francouzský ministr financí Roland Lescure v pátek uvedl, že clo ve výši tří eur vstoupí v platnost od 1. července příštího roku.

Opatření je přechodné, říká Stanjura

„Nynější krok navazuje na závazek Rady EU z listopadu 2025 usilovat o jednoduché, dočasné řešení pro výběr cla na toto zboží co nejdříve v roce 2026. Toto opatření zůstane v platnosti, dokud nezačne platit dohoda o trvalém řešení, které by zcela zrušilo prahovou hodnotu pro osvobození od cla,“ stojí v prohlášení.

„Shodli jsme se, že u nejmenších balíčků nebudeme řešit hodnotu samotného zboží, protože to jsou miliardy zásilek, ale že tam bude jednotná sazba ve výši tři eura,“ řekl ministr Stanjura. „Je to na přechodnou dobu, než se připraví nový systém. My jsme francouzský návrh podpořili, protože nám dává logiku,“ dodal. Stanjura poznamenal, že úřady v členských státech nejsou schopny otevírat a kontrolovat každý balíček, který přichází, určovat hodnotu jeho zboží a na základě toho určitým procentem stanovit clo.

Rozmach internetového obchodu v posledních letech vedl k prudkému nárůstu menších balíků s levným zbožím mířících do Evropské unie, a to zejména z Číny. V loňském roce podle Evropské komise přicházelo do EU zhruba dvanáct milionů balíků denně, napsala agentura DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...