Členské státy EU se shodly na devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedlo dánské předsednctví. Balík je reakcí na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.
Zákaz dovozu LNG vstoupí v platnost ve dvou fázích: krátkodobé smlouvy skončí po šesti měsících a dlouhodobé smlouvy od 1. ledna 2027.
Nový balíček také přidává nové cestovní omezení pro ruské diplomaty, které Česko dlouho prosazovalo, a zmiňuje dalších 117 plavidel z ruské stínové flotily, většinou tankerů, čímž se jejich celkový počet zvýší na 558. Seznam zahrnuje také banky v Kazachstánu a Bělorusku i čtyři subjekty spojené s čínským ropným průmyslem.
Jedná se o dvě čínské rafinerie a jednu obchodní firmu z Hongkongu, která je do obchodu s ruskou ropou zapojena. Ačkoliv to není poprvé, co se protiruské sankce zaměřují na firmy z čínského ropného sektoru, nejnovější restrikce mají ze sankcí, které zatím EU v tomto ohledu zavedla, ekonomicky největší dopad, píše Reuters. Sankcionované rafinerie Liaoyang Petrochemical a Shandong Yulong Petrochemical mají dohromady kapacitu ke zpracování 600 tisíc barelů ropy denně.
Zelenskyj sankce v Bruselu ocenil
Oznámení nových sankcí ze strany Evropské unie, ale i Spojených států ráno při příjezdu na summit EU v Bruselu ocenili dánská premiérka Mette Frederiksenová a následně i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předseda Evropské rady António Costa. „Čekali jsme na to, doufejme, že to bude fungovat, je to velmi důležité,“ řekl Zelenskyj.
„Rusko nedává najevo, že chce tuto válku zastavit, stále na nás útočí,“ prohlásil také ukrajinský prezident. Ukrajina, Evropa i USA tak podle něj musí společně tlačit na Vladimira Putina, aby agresi zastavil. „Tlak znamená sankční balíčky, rakety dlouhého doletu, protivzdušnou obranu a samozřejmě finanční podporu, o které budeme dnes hovořit,“ dodal s tím, že je možné dosáhnout příměří, je ale potřeba právě zvýšený tlak na Moskvu.
Na sankčním seznamu přibyl Osipov, který vyhrožoval Dominiku Haškovi
Na sankční seznam Evropské unie přibyl také například ruský občan Oleg Osipov, dlouholetý spolupracovník bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva. Vyplývá to z českého vnitrostátního sankčního seznamu, ze kterého byl ve čtvrtek z důvodu zařazení na seznam EU vyškrtnut. Česká vláda ho na sankční seznam zařadila letos v červenci. Osipov podle tehdejšího vyjádření členů vlády na jaře šířil v médiích výhrůžky smrtí bývalému hokejistovi Dominiku Haškovi.
K zařazení Osipova na sankční seznam EU Lipavský sdělil, že Česko i EU jsou prostorem svobody projevu. „Každý občan má právo říkat svůj názor. (...) Osipov to nepochopil a ode dneška má zakázáno vstoupit na území všech členských zemí Evropské unie, jeho případné finanční prostředky, které má na území EU, budou zmraženy,“ uvedl.
Výhrady mělo Rakousko a Slovensko
K prosazení balíku je nutný souhlas všech členských zemí. Mezi posledními zeměmi, které měly výhrady, bylo Rakousko se Slovenskem. Rakousko v sobotu oznámilo, že odmítavý postoj stáhlo. Slovenský premiér Robert Fico pak ve středu prohlásil, že Bratislava nakonec sankce asi podpoří. EU pak spustila takzvanou tichou proceduru, kdy měly unijní země ještě možnost do 8:00 se proti sankcím vyslovit.
Fico od Evropské komise požadoval záruky ohledně vysokých cen energií a sladění klimatických cílů s potřebami automobilek a těžkého průmyslu. Reuters později večer zmínil slova nejmenovaného slovenského diplomata, který uvedl, že požadavky Slovenska naplňuje nové ustanovení v závěrech nadcházejícího summitu unijních lídrů.
V noci na čtvrtek oznámily zavedení protiruských sankcí také Spojené státy. Uvalily je na největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil, včetně desítek jejich dceřiných společností.
