EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.

Vyjednavači Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise se po jednání zahájeném v úterý pozdě večer ve Štrasburku dohodli na znění legislativního textu, který má připravit půdu pro snížení celních sazeb EU i zavedení pojistek pro případ, že by americký prezident Donald Trump od dohody uzavřené loni v červenci ve skotském Turnberry odstoupil.

„Dohoda je dohoda a EU ctí své závazky. (...) Společně můžeme zajistit stabilní, předvídatelný, vyvážený a vzájemně prospěšný transatlantický obchod,“ ocenila noční dohodu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Spojené státy a Evropská unie loni 21. srpna uzavřely rámcovou obchodní dohodu. Ta potvrdila předběžnou ústní dohodu z července mezi Trumpem a předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou a zahrnuje mimo jiné patnáctiprocentní strop u cel na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva. EU na oplátku souhlasila s úplným odstraněním cel na americké průmyslové výrobky a s poskytnutím lepšího přístupu na trh pro vybrané americké zemědělské produkty.

„Evropě se podařilo vyhnout destruktivní eskalaci transatlantického obchodního napětí a ochránit evropské podniky, investice a miliony pracovních míst na obou stranách Atlantiku,“ uvedla Zovková, členka Evropské lidové frakce (EPP), v příspěvku na síti X, v němž oznámila dosažení dohody.

„Tato dohoda by měla poskytnout stabilnější rámec pro obchodní vztahy mezi EU a USA a zároveň ponechat prostor pro další diskuse o nevyřešených otázkách, zejména v odvětví oceli a hliníku,“ citovala agentura Reuters z prohlášení EPP, nejsilnější politické frakce v Evropském parlamentu.

Dohodnutý kompromis dává podle bruselského webu Politico Evropské komisi možnost po žádosti europoslanců či členského státu odstoupit od obchodní úmluvy v případě, že USA do konce roku nesníží cla na dovoz oceli a hliníku z EU, která by podle dubnového Trumpova prohlášení měla dosahovat až padesáti procent.

Vyjednávači do textu také přidali klauzuli o tom, že dohoda automaticky přestane platit v prosinci 2029, tedy téměř rok poté, co skončí Trumpovo prezidentské období, píše Politico.

Obava z odvety

Komise a Rada EU chtěly dohodu schválit rychle mimo jiné v obavách z možné odvety ze strany Washingtonu. Trump nedávno uvedl, že EU musí uvést dohodu v platnost do 4. července, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, v případě automobilek pohrozil pětadvacetiprocentní sazbou.

Koalice středolevých a liberálních poslanců se několikrát spojila, aby schválení obchodní dohody odložila – nejprve po Trumpových hrozbách anexí Grónska a následně po rozhodnutí amerického nejvyššího soudu, který zrušil většinu Trumpovy celní agendy.

O textu přijatém v rámci středečního takzvaného trialogu musí ještě hlasovat poslanci Evropského parlamentu na plenárním zasedání, které se očekává v polovině června ve Štrasburku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...