Europoslanci hrozí, že neschválí unijní rozpočet. Chtějí víc peněz pro vědu či ochranu klimatu

Nahrávám video

Evropský parlament pohrozil, že neschválí unijní rozpočet a fond obnovy, na němž se lídři členských zemí dohodli na nedávném summitu v Bruselu. V rezoluci vyjádřil nesouhlas zejména s chystanými „škrty“ ve výdajích na výzkum, zdravotnictví či na ochranu klimatu. Souhlas europoslanců je přitom pro definitivní schválení dohody o unijním rozpočtu potřeba.

Pro rezoluci, která požaduje změny, zvedlo ruku 465 zákonodárců, na 150 jich bylo proti a 67 se zdrželo. Následovat bude jednání europoslanců s členskými státy v rámci Rady EU. Hlasovat by se mělo na příštím řádném plenárním zasedání EP, které se bude konat v září.

Prezidenti a předsedové vlád členských zemí evropského bloku v noci na úterý po čtyřdenním maratonu jednání schválili zvýšení dlouhodobého rozpočtu o fond v objemu 750 miliard eur (asi dvacet bilionů korun) určený na oživení ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Z tohoto balíku budou 390 miliard eur tvořit granty a zbytek půjčky. Česko na dotacích z nového fondu získá 8,7 miliardy eur (přes 230 miliard korun).

Finance na obnovu ekonomik zasažených pandemií covidu-19 zvýší hodnotu unijního rozpočtu 2021–⁠2027 na více než 1,8 bilionu eur (47,5 bilionu korun). Evropská komise si peníze bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.

Evropský parlament nebude mít možnost hlasovat přímo o nastavení tohoto záchranného balíčku, jeho souhlas je ovšem nutný pro schválení celého víceletého finančního rámce. EP může návrh buď schválit, nebo zamítnout jen jako celek, jednotlivé změny v něm dělat nemůže.

Vadí škrty v oblastech vědy, klimatu či migrace

Šéfové poslaneckých frakcí v rozpravě předcházející hlasování o rezoluci vyjadřovali nesouhlas se škrty v programech na podporu vědy a výzkumu i s dalšími parametry rozpočtu.

„Jsem rád, že byla nalezena shoda, dohoda mě ale netěší,“ shrnul v dopolední rozpravě své pocity Manfred Weber, který vede největší europarlamentní frakci Evropská lidová strana. Podobně jako zástupci dalších velkých skupin má za to, že současný návrh víceletého rozpočtu „nenabízí odpovědi na výzvy příštích sedmi let“.

Europoslanci chtějí do složitě vyjednaného kompromisu ještě zasáhnout. Za nepřijatelné považují především škrty v oblasti vědy a výzkumu, ochrany klimatu a migrační politiky.

„Evropský parlament má pocit, že těch peněz tam mělo být víc, že se Evropa měla více zadlužit, že měla škrtat méně a měla přidávat peníze v jednotlivých kapitolách,“ podotkl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. 

„Nejsme v tuto chvíli připraveni spolknout hořkou pilulku, kterou jste zmínila,“ řekl Weber. Odkazoval tím na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která předtím v projevu řekla, že ji také netěší vývoj kolem programů na podporu vědy, inovací a „udržitelné infrastruktury“.

Von der Leyenová: Historický krok vpřed

I přes tato „politováníhodná a bolestivá rozhodnutí“ předsedkyně Komise poslední unijní summit hodnotila jako velký úspěch. „Velkým vítězem tohoto summitu jsou naše nové vlastní zdroje,“ řekla.

„Máme teď jednomyslnou shodu na tom, že potřebujeme nové vlastní zdroje. A to je obrovský a historický krok vpřed pro naši Unii, o který Komise i Parlament dlouho usilovaly,“ pokračovala.

Jak von der Leyenová, tak předseda Evropské rady Charles Michel apelovali na začátku jednání na členy Evropského parlamentu, aby dohodu unijních lídrů podpořili. Označovali ji při tom za „stěžejní“ okamžik evropských dějin.

Kritici: Klauzule o právním státu je vágní

Kromě vyšších investic do vědy či zelených technologií europoslanci žádají, aby EU přijala jasný mechanismus, který čerpání peněz podmíní respektováním demokratických principů a vlády práva. Týká se to především Maďarska a Polska, které Brusel vyšetřuje kvůli krokům, na jejichž základě čelí kritice za podkopávání právního státu.

Von der Leyenová ujišťovala, že vyplácení peněz z koronavirového fondu obnovy je provázáno s dodržováním zásad právního státu v členských zemích. Někteří europoslanci ale mají příslušnou klauzuli ze závěrů summitu za příliš vágní a například předseda frakce Renew Europe Dacian Cioloș uvedl, že jeho poslanecký klub podpoří jedině víceletý rozpočet se „solidními zárukami“ v tomto ohledu. 

„Oni si představovali, že by tam mělo být jasně napsáno, že země, která poruší vládu práva, nebude mít možnost čerpat peníze z evropských rozpočtů,“ shrnul postoj EP zpravodaj ČT Dolanský. 

Europoslanci podle něj kritizovali také to, že premiéři a prezidenti členských zemí nakonec nesouhlasili se zavedením celoevropských daní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 45 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...