Europoslanci podpořili návrh zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035

Evropský parlament (EP) ve středu schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání. Europoslanci také jednali o zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových součástí klimatického balíčku navrženého loni Evropskou komisí (EK). Shodu ale v této otázce nenalezli.

Ve středu schválený návrh počítá s tím, že od roku 2035 by skončil prodej nových osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory. Opatření se má týká jen nových vozů, lidé by nadále měli mít možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.

Zákonodárci hlasovali zatím jen o pozici parlamentu k návrhu Komise. Následovat bude posléze jednání zástupců EP a EK se zástupci Rady EU, tedy členských zemí, takzvaný trialog. Výsledný kompromis bude znovu potvrzovat parlament i Rada.

Podle zprávy, o níž hlasovali europoslanci, je na světě nyní víc než miliarda vozidel na fosilní paliva, která produkují přes třicet procent světových emisí CO2.

Přísnější normy pro emise CO2 mají přimět automobilky, aby přestaly vyrábět auta se spalovacími motory a zaměřily se na elektromobily. Opatření je součástí klimatického balíčku, jehož cílem je výrazně snížit emise skleníkových plynů do roku 2030, aby do roku 2050 Unie dosáhla uhlíkové neutrality.

Reakce poslanců jsou smíšené

Opatření podle některých názorůsekundárně ovlivní trh s ojetinami. „Jejich ceny pravděpodobně půjdou nahoru, protože na trhu bude panovat minimálně po přechodnou dobu nejistota. Ceny budou zvedat také nové vozy (de facto jen elektromobily), které budou drahé úměrně tomu, jak drahé budou jejich baterie,“ myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Zklamání vyjádřila europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO), která hlasování označila za „ránu českému automobilovému průmyslu“. „Počítejme s tím, že to způsobí pořádný průvan v peněženkách spotřebitelů. Budu i proto doufat, že členské státy v následných jednáních najdou kompromisní řešení, které zmírní dopady na firmy a zlepší výhledy lidí na koupi nových vozů,“ uvedla Dlabajová.

Nizozemský europoslanec a zpravodaj zprávy EP k tomuto legislativnímu návrhu Jan Huitema schválení přivítal. „S těmito standardy vytváříme přehledné prostředí pro automobilový průmysl a můžeme stimulovat inovace a investice pro výrobce automobilů,“ tvrdí. „Kromě toho nákup a jízda bezemisních vozů pro spotřebitele zlevní,“ dodal.

Emise z vytápění

Europoslanci hlasovali také o zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy. Konkrétně jednali o upraveném návrhu prosazovaném nejsilnější středopravou frakcí evropských lidovců, kteří chtěli mírnější pravidla, než navrhla Komise.

Zastánci zvolnění tempa přechodu k čistému hospodářství argumentovali především tím, že loni předložený plán Bruselu ještě nepočítal s dopady ruské invaze na Ukrajinu či dlouho nevídané inflace.

Návrhy, které mají EU nasměrovat ke splnění emisních cílů pro rok 2030, budou znovu projednávat parlamentní výbory. EP by o jejich konečné podobě měl jednat se členskými státy za českého předsednictví ve druhé polovině roku.

Změny emisních povolenek v letectví prošly

Socialisté, zelení a menší parlamentní frakce ovšem trvaly na přísnějších závazcích a úspěšně hlasovaly proti lidoveckému návrhu. Ten podpořilo pouze 265 z 639 hlasujících poslanců. Reformu emisního trhu tak budou zákonodárci znovu projednávat ve výboru pro životní prostředí.

S ní jsou propojeny i návrhy na vytvoření fondu, který má zvláště ohroženým domácnostem kompenzovat očekávané zdražení tepla, či na zavedení poplatku za dovoz neekologicky vyráběných produktů do EU. Hlasování o obou těchto normách proto poslanci rovnou odložili. Schválili naproti tomu změny systému obchodování s emisními povolenkami v letecké dopravě.

Ve druhém podvečerním bloku je čeká mimo jiné hlasování o tom, zda od roku 2035 zcela zakázat výrobu aut se spalovacími motory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 9 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...