Evropa ladila s USA zelené dotace. Firmy starého kontinentu chtějí dostat šanci za mořem

Nahrávám video

Spojené státy se chystají investovat stovky miliard dolarů do zvládání inflace a klimatických změn. Obří investiční program ale budí obavy v Evropě, protože příjemcem dotací budou jen firmy vyrábějící na území Spojených států. Za evropský průmysl proto vyrazili do Washingtonu lobbovat ministři z Německa a Francie.

Cílem mise německého ministra hospodářství Roberta Habecka a francouzského ministra financí Bruna Le Maira bylo přimět Američany, aby brali na Evropany ohled. „Silný zelený průmyslový trh v USA a Evropě si budou vzájemně pomáhat. Postavíme zelený most přes Atlantik. Máme společný cíl – bojovat s globálním oteplováním. A vytvářet novou průmyslovou odolnost a nezávislost,“ nastínil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. 

Americký prezident Joe Biden od loňského léta chystal zákon reagující na vysokou inflaci a klimatické změny. Investovat se budou stovky miliard dolarů. Zákon prošel i se souhlasem republikánů, kteří v něm chtěli prosadit trumpovské heslo America First, tedy důraz na americké zájmy.

Na dotace by však měly mít nárok jen firmy, které ve Spojených státech vyrábějí a používají lokální díly a součástky. Evropský průmysl – zejména automobilky, které vyrábějí elektroauta a baterie – v tom vidí konkurenční nevýhodu.

„Chceme, aby americká strana zahrnula maximum evropských součástek do působnosti jejich dotačního zákona,“ uvedl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Chtěl by tak, aby i evropské firmy mohly profitovat z daňových úlev a dotací, které budou mít americké výrobky. 

Vznikne pracovní skupina

Nakonec vznikne pracovní skupina, která má zajistit, aby Evropa nepřišla zkrátka, uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. Připomněl i postoj německého kancléře Olafa Scholze, že předhánění v tom, kdo bude dotovat svou ekonomiku více, nemá žádný smysl. „To by bylo strašné. Ne všichni by dokázali držet krok. Některé země možná, ale ani to by nebylo smysluplné,“ řekl kancléř. 

Le Maire a Habeck se shodli s americkou ministryní financí Janet Yellenovou na úplné transparentnosti ohledně masivních zelených dotací firmám, které chystá Bidenova administrativa. To by podle evropských ministrů mělo Evropské unii umožnit dorovnat pobídky, které bude Washington svým firmám nabízet. 

Závislost Německa na Číně loni stoupla

V čem si Spojené státy a Evropa naprosto rozumějí, je postoj k Číně. Jejich závislost na čínském vývozu se podle nich musí výrazně snížit, dodal zpravodaj Polák.

Ve středu uvedla agentura Reuters, že objem obchodu mezi Německem a Čínou se loni zvýšil o 21 procent na rekordních 298 miliard eur (7,1 bilionu korun). Čína tak už sedmým rokem zůstala nejdůležitějším obchodním partnerem Německa, navzdory varování některých politiků před přílišnou závislostí Berlína na této asijské zemi. 

Německo loni z Číny dovezlo zboží za 191 miliard eur, což bylo o třetinu více než v roce předchozím. Vývoz německého zboží do Číny proti tomu vzrostl jen o 3,1 procenta zhruba na 107 miliard eur. Celkově tak Německo vykázalo ve vztahu k Číně obchodní deficit přibližně 84 miliard eur.

Berlín potřebuje kovy vzácných zemin

Někteří němečtí politici a vědci jsou znepokojeni vzájemnou závislostí obou zemí v některých oblastech kvůli odlišným názorům na sociální a politické svobody. Hlavním problémem je závislost Německa na Číně v dodávkách důležitých surovin, které jsou nutné pro přechod na čistší energetiku a dopravu, dodal šéf oddělení globální ekonomiky hospodářského institutu DIW Lukas Menkhoff. Německo dováží z Číny zhruba dvě třetiny kovů vzácných zemin. Ty jsou nepostradatelné například při výrobě baterií a polovodičů nebo pro magnety v elektromobilech.

„Válka Ruska proti Ukrajině nám dramaticky ukázala, jak mohou autokratické režimy využívat závislost na komoditách jako politickou páku,“ řekl Menkhoff. „Pokud by Čína zaútočila na Tchaj-wan, německá ekonomika by se mohla dostat do problémů se zásobováním,“ dodal.

Německé ministerstvo hospodářství zatím plánuje rozsáhlé požadavky na německé firmy podnikající s Čínou. Dodavatele z autoritářských států chce vyloučit z kritické infrastruktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...