Tématem berlínské konference, kterou hostili německý kancléř Olaf Scholz společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, byl plán poválečné rekonstrukce Ukrajiny. Scholz mluvil o vytvoření Marshallova plánu pro 21. století a že je to generační úkol, který musí začít hned. Na tom se s ním von der Leyenová shodla a dodala, že by měl vzniknout nejlépe ještě do konce roku. Podle ekonoma Petra Zahradníka však nesmí dojít k jakémusi neokolonialismu, kdy si státy rozeberou to nejlepší z Ukrajiny, řekl v Horizontu ČT24.
„Nemůžeme ztrácet čas, rozsah destrukce je ohromný. Světová banka odhaduje náklady na škody na 350 miliard eur,“ oznámila na konferenci von der Leyenová. Kyjev tvrdí, že oprava škod způsobených ruským bombardováním vyjde jeho zemi až na 750 miliard dolarů.
Političtí lídři, zástupci hospodářského sektoru a vývojáři z desítek zemí světa představili svou vizi budoucí Ukrajiny jako člena Evropské unie, který bude patřit k zemím stavějícím na moderních technologiích, a jako hlavního vývozce zelené energie na kontinentu.
„Rakety a útoky íránských dronů zničily víc než třetinu energetického sektoru. A to nás čeká zima. Stále tomu můžeme čelit. To je podle mě cílem této konference. Žádám vás, abyste to všechno zvážili,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přes videohovor.
Rekonstrukce bude stát násobky ročního ukrajinského HDP, tvrdí ekonom
Podle ekonoma Zahradníka však odhad Světové banky pochází zhruba z poloviny letošního roku. „Od té doby bohužel kvůli válce ukrajinské hospodářství a infrastruktura utrpěly další ztráty, netroufám si tvrdit, že až dvojnásobné, ale mezi 350 a 750 miliardami to bude,“ míní.
Zahradník nicméně podotkl, že dva typy finanční podpory se realizují už v současné době – jednak je to podpora kyjevských vojenských výdajů a jednak je to podpora, která je určena na to, aby Ukrajina mohla fungovat v reálném čase, tedy makrostabilizační podpora. „Ta v součtu jak ze zdrojů EU, tak jednotlivých členských států dosahuje zhruba 19 miliard eur a samozřejmě na to musí navazovat to, že až jednou nastane příměří, tak bude zapotřebí ukrajinskou ekonomiku postavit na nohy,“ předesílá ekonom.
Za rok 2021 ukrajinský HDP činil podle Zahradníka zhruba 160 miliard eur. Z hlediska nákladů rekonstrukce je tedy potřeba se bavit o násobcích stávajícího HDP. „Jde o velice robustní částku, kterou ukrajinská ekonomika není schopna v krátkém čase mobilizovat. Má jít o rekonstrukci směrem k zelené energetice a k tomu, aby Ukrajina přispěla energetické soběstačnosti a odolnosti Evropy a současně se stala velmi významným přispěvatelem technologického rozvoje. To je oblast, kde Evropa vůči Spojeným státům i Číně poměrně silně zaostává. A Ukrajina zejména z pohledu lidských zdrojů má dost slušné vybavení k tomu, aby Evropě mohla pomoci,“ domnívá se ekonom.
Podpora produkce obilí
Ukrajina je hlavní obilnicí Evropy a i značné části světa, takže investice i do tak prozaických oblastí, jako je zemědělská produkce, budou také potřeba, myslí si Zahradník. „Mám pocit, že kapitola dostatku a dostupnosti potravin ještě neskončila. Řekněme, že ten budíček zvonil hodně v průběhu léta, teď pod vlivem energetické situace to téma však není až tak akcentováno.“
„Myslím si, že uvidíme v další části podzimu, případně zimě, zda se zhruba patnáctiprocentní podíl Ukrajiny na globální produkci obilí nějakým způsobem projeví. K tomu je potřeba také dodat, že Rusko má podíl pětadvacet procent. Takže zcela určitě těch sektorů, které budou hodny podpory, je více, a platí to v celém řetězci od těch elementárních věcí, jako je zemědělství, až po ty velmi sofistikované, jako je digitalizace nebo čistá energetika,“ míní Zahradník.
Realizace je podle něj jedna fáze a je potřeba ji neuspěchat, jakási institucionální příprava je však vhodná. „Každá paralela skřípe, ale již na konci druhé světové války črtaly Spojené národy způsob, jakým ekonomicky dojde k obnově Evropy, a na základě toho ten originální Marshallův plán mohl začít fungovat. Úspěch původního Marshallova plánu nespočíval pouze v robustní podpoře zejména ze strany USA, ale i ve schopnosti řídit prostředky, mít dobrého režiséra, který je schopen identifikovat priority a alokovat zdroje tam, kde je potřeba. Navíc tehdy do zemí, které byly ještě nedávno v Evropě ve válce nepřáteli,“ vysvětlil ekonom.
Zahradník ovšem uvedl, že pokud by však Marshallův plán pro Ukrajinu měl být založen na základě myšlenek predátorského uzmutí ukrajinského území nebo jakéhosi modelu neokolonialismu, bylo by to velmi špatné. „Ukrajina je i v evropském kontextu velký stát a je zapotřebí ji do toho vtáhnout jako partnera. A současně jako partnera, který má na druhé straně jakési jednotné těleso. Pokud si jednotlivé státy budou brát z té bonboniéry ukrajinské ekonomiky ty části, které se jim nejvíce hodí, tak to nebude ideální pro konečný úspěch tohoto plánu,“ završil své úvahy.
