Evropská komise se dohodla na nákupu slibné vakcíny, chce účinněji zakročit proti pandemii

Evropská unie by měla lépe koordinovat zdravotní politiky členských států, aby byla připravena čelit hrozbám, jako je současná pandemie covidu-19. Navrhla to Evropská komise, která počítá mimo jiné se vznikem nové zdravotnické agentury či rozšířením působnosti současných evropských úřadů. Podle eurokomisařky pro zdravotnictví Stelly Kyriakidisové je plán prvním krokem na cestě k „evropské zdravotní unii“. Komise také ve středu potvrdila, že uzavřela avizovanou dohodu s firmami Pfizer a BioNTech o dodávce 300 milionů dávek jejich nadějné vakcíny proti covidu-19.

Komise dlouhodobě usiluje o zlepšení celounijní koordinace boje proti šíření koronaviru, s jehož druhou vlnou se nyní většina členských států potýká. Státy se sice již shodly na společném hodnocení rizikových oblastí a nyní jednají o vzájemném uznávání testů a používání rychlotestů, ale ochrana zdraví obyvatel je stále výhradní pravomocí členských zemí. Ty však nejeví přílišnou ochotu k převedení části svých kompetencí na Brusel. 

„V časech krize lidé oprávněně očekávají, že bude EU hrát aktivnější roli,“ zdůvodnila komisařka Kyriakidisová.

„Abychom mohli bojovat proti covidu-19 a budoucím zdravotním nouzím, jedinou cestou je více koordinace a více efektivních nástrojů na unijní úrovni,“ věří šéfka Komise Ursula von der Leyenová.

Plán Komise počítá mimo jiné s tím, že Unie bude moci vyhlásit stav nouze platný na celém svém území či přijímat společná opatření proti šíření nemocí přes hranice. 

Unijní exekutiva by chtěla do konce příštího roku předložit detailní návrh na vznik nového orgánu, který by zjišťoval nedostatky v připravenosti na společné zdravotní hrozby. Tato biomedicínská agentura má také zajišťovat, aby měly unijní země k dispozici nejnovější léčebné technologie.

„Je to reakce na to, co jsme zažili na jaře, kdy se každý stát rozhodl situaci řešit po svém a zdravotnické systémy nejsou propojeny,“ shrnuje novinky zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

Výraznější role EU

Zároveň má být posílen mandát Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které má v reálném čase monitorovat epidemickou situaci ve všech členských zemích. Středisko bude také podle návrhu Komise moci vydávat nezávazná doporučení státům či mobilizovat krizové zdroje EU na pomoc v zasažených členských zemích.

Výraznější roli má hrát i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), jejímž úkolem bude monitorovat stav zásadních léků a předejít jejich možnému nedostatku. Podle návrhu Komise bude také moci koordinovat vývoj a testování vakcín.

„Potřebujeme zlepšit komunikaci nejen o lécích a lékařském vybavení, ale mimo jiné také i o různých nemocech a přeshraničních zdravotních hrozbách. Věříme, že se nám pro tento plán dostane dostatečné podpory ze strany členských států,“ podotkla česká místopředsedkyně Komise Věra Jourová.

Vládní politici některých zemí dávají najevo, že nechtějí svěřovat Bruselu více zdravotnických pravomocí či financovat rozšiřování unijních agentur. Podle Kyriakidisové by do ECDC a EMA měla v rámci jejich posílení přibýt celkem zhruba stovka lidí.

Dohoda o koupi 300 milionů dávek slibné vakcíny

Vakcína, kterou Pfizer vyvíjí spolu s BioNTech, prokázala v testech více než 90procentní účinnost. Jde o první chystanou vakcínu, která dává v prozatímních výsledcích klinických testů nadějné výsledky.

Podle unijní dohody by sedmadvacítka mohla nakoupit 200 milionů dávek této očkovací látky, s možností dokoupit dalších 100 milionů. Podobná ujednání už EU uzavřela s firmami AstraZeneca, Sanofi a Johnson & Johnson, jež také vyvíjejí experimentální vakcíny. Nadále Unie vede rozhovory s Modernou, CureVac a Navavaxem.

„Velmi mě těší, že mohu oznámit dohodu s evropskou společností BioNTech a firmou Pfizer na koupi 300 milionů dávek vakcíny,“ konstatovala von der Leyenová. K nákupu očkovací látky může dojít až v momentě, kdy je autorizována jako efektivní a bezpečná evropským regulátorem.

Podle Dolanského optimistické scénáře počítají s tím, že by se k lidem vakcína dostala na konci tohoto roku, reálně se ale čeká, že očkování bude k dispozici na jaře roku 2021. Zpravodaj ČT také zdůrazňuje, že v některých členských zemích – například Francii či Itálii – se proti očkování staví značná část společnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 11 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 17 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 2 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami
Načítání...