Evropská komise zahájila řízení se Slovenskem kvůli novele ústavy

Uvedená změna ústavy podle dřívějšího vyjádření právníků i premiéra Fica v kulturně-etických otázkách upřednostňuje slovenské právo před právem evropským a mezinárodním. Evropská komise vyjádřila už v září znepokojení nad těmito změnami a uvedla, že vede intenzivní dialog se slovenskými úřady.

„Zejména jsme vyjádřili obavy ohledně toho, jak navrhované změny článku 7 ústavy souvisejí s právem EU. Dovolte mi znovu připomenout, že právo EU má přednost před vnitrostátním právem, včetně ustanovení vnitrostátních ústav,“ uvedl na začátku listopadu mluvčí EK Markus Lammert.

„Evropská komise se proto rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním oficiální výzvy Slovensku kvůli porušení základních zásad práva Unie, zejména zásad přednosti, autonomie, účinnosti a jednotného uplatňování práva EU,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy.

Komise v této souvislosti uvádí, že letos 26. září přijalo Slovensko změny své ústavy, jimiž se článek 7 doplňuje o další ustanovení, která umožňují slovenským orgánům, včetně soudů, posoudit, zda a v jakém rozsahu se na Slovensku může uplatňovat právo EU, včetně rozhodnutí Soudního dvora EU. Jde o krok, který je „v rozporu se zásadou přednosti práva EU“, dodává Komise.

Změny ústavy byly podle EK přijaty, aniž byly zohledněny obavy Evropské komise. „Komise se proto rozhodla zaslat Slovensku oficiální výzvu. Slovensko má nyní dva měsíce na to, aby na obavy Komise reagovalo,“ dodává prohlášení.

Fico: Ústavu měnit nebudeme

Premiér Fico v reakci prohlásil, že Slovensko žádné úpravy nechystá. „To nepřichází v úvahu, není ani žádný důvod, abychom uvažovali o jakékoliv změně toho, co jsme při poslední novelizaci ústavy vložili do tohoto základního právního dokumentu Slovenské republiky,“ řekl Fico. Vyjádřil přesvědčení, že Slovensku žaloba od EK v uvedené záležitosti nehrozí.

Evropská komise má podle Fica obavy z toho, že by Bratislava nový článek ústavy o svrchovanosti Slovenska především v otázkách národní identity mohla využít v oblastech, ve kterých má výlučné pravomoci EU.

Postup EK na Slovensku kritizoval také místopředseda opozičního Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) a exministr spravedlnosti Viliam Karas. Uvedl, že slovenská ústava žádným způsobem nezpochybňuje přednost práva v oblastech, ve kterých má EU kompetence. Většina poslanců KDH ústavní novelu při hlasování ve sněmovně podpořila.

Opoziční liberální strana Sloboda a Solidarita má řízení EK naopak za důsledek hazardu, který podle ní vláda ústavní novelou způsobila.

Řízení s Českem kvůli Eurovinětě

Komise také zahájila řízení s Českem. Důvodem je nesprávné provedení směrnice Euroviněta, která se týká dálničních známek a mýtného. Komise proto s Prahou zahájila řízení pro nesplnění povinnosti, jeho první fází je zaslání dopisu s příslušným upozorněním. Nesprávné převedení směrnice do vnitrostátního práva Komise vytýká i Maďarsku a Rakousku.

Směrnice se vztahuje na osobní automobily, autobusy a autokary a malá těžká vozidla a stanoví, jak musí členské státy ve svých systémech zpoplatnění silnic zohledňovat environmentální náklady spojené se znečištěním ovzduší, hlukem a emisemi CO2 s cílem podpořit používání ekologičtějších vozidel.

Evropská komise má možnost zahájit s členskou zemí řízení pro porušení unijních právních předpisů, které může skončit až u unijního soudu, jenž může státu vyměřit pokutu. Kvůli zpochybnění nadřazenosti unijního práva Komise zahájila toto řízení v roce 2021 s Polskem.

Řízení má několik fází. EK nejprve členskému státu pošle upozornění na porušení práva a posléze ještě své odůvodněné stanovisko. Teprve pokud členská země ani poté nedostatky odpovídajícím způsobem nenapraví, může se Komise rozhodnout kvůli věci obrátit na unijní soud. Česko, Maďarsko a Rakousko mají nyní dva měsíce na to, aby na výzvu odpověděly a vyřešily nedostatky, na které EK upozornila.