Evropské země se připravují na nový kurz USA

Nahrávám video

Evropští státníci pozorně sledují vyjádření i kroky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. V oblasti bezpečnosti zatím reagují jednoznačně pozitivně. Odlišné pohledy mají například na klimatickou politiku.

Požadavky Donalda Trumpa jsou dobře známé v oblasti bezpečnosti – větší samostatnost a větší vojenské výdaje. Na to lídři klíčových zemí v Evropě reagují souhlasně, protože zde považují Američany za svého nejdůležitějšího partnera. Podle spolkového kancléře Olafa Scholze tuto pozici zachovají i v éře, v níž nový prezident Donald Trump slibuje převratné změny.

Němečtí lídři zdůrazňují bezpečnostní vazby s USA

„Transatlantické vztahy jsou pro nás nanejvýš důležité. USA jsou nejmocnější zemí na světě,“ zdůraznil Scholz.

Také další výrazná postava německé politiky Fridrich Merz – šéf německých křesťanských demokratů, nejsilnější opoziční strany v Německu – vidí evropskou soběstačnost v obraně jako klíč k rovnocennému partnerství s Washingtonem. „Na další tři až čtyři roky se budeme muset soustředit na dosažení alespoň dvou procent. V tuto chvíli vidíme mezeru ve financování ve výši třiceti až čtyřiceti miliard eur ročně. Na tom musíme tvrdě pracovat,“ uznává Merz.

Přesně takový postup nachází odezvu i v Polsku. „(Donald Trump) přinese Polsku čtyři roky dobré politiky. Posílí naši zemi, posílí vazby Polska se Spojenými státy a tak posílí i bezpečnost Polska,“ uvedl polský prezident Andrzej Duda. Právě Varšava přišla už před léty, a to nejen kvůli ruské válečné agresi na Ukrajině, s navyšováním výdajů na armádu a zbrojení.

Nahrávám video

Růst vojenských výdajů označil za nezbytný – v den inaugurace Donalda Trumpa – také francouzský prezident Emmanuel Macron. „V Polsku, Řecku, Švédsku, Norsku a mnoha dalších evropských zemích jsme byli svědky nárůstu investic, snah o přezbrojení, které bych na tomto místě chtěl ocenit a podpořit.“

Odlišné názory na klimatickou politiku

V jiných sférách je ale evropský pohled na americkou politiku odlišný. Rozdíly budou mimo jiné v pohledu na ochranu klimatu. Trump již oznámil, že USA odstupují od Pařížské dohody, kriticky se vyjádřil i na adresu Green Dealu.

„Pařížská dohoda je i nadále tou nejlepší nadějí pro celé lidstvo, takže Evropa se bude držet vytyčeného kurzu a bude pokračovat ve spolupráci se všemi národy, které chtějí chránit přírodu a zastavit globální oteplování,“ uvedla k tomu pak šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Třecí plochy se dají čekat také ve vzájemném obchodu. Obě gigantické ekonomiky, americká a unijní, spolupracují, ale také si konkurují.

Výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek řekl v pořadu Horizont ČT24, že Evropa bude pro Spojené státy na druhé až třetí koleji. Může to pro ni ale být impuls, aby byla soběstačnější, například v bezpečnosti či energetice. Neměla by ale usilovat o autonomii na USA, protože Spojené státy jsou naším dlouhodobým partnerem, ale spíše hledat kompromisní řešení.

Vokálek: Obchodní válka by zasáhla evropský průmysl a americké technologie či energetiku

Společnou řeč by pak podle ředitele měly hledat samy mezi sebou evropské státy, protože samotné ve světě těžko obstojí v době pragmatického přístupu USA a velmi dravého postupu Číny.

Vokálek také zmínil stále existující riziko obchodní války mezi USA a Evropou. Uškodila by oběma ekonomikám, ale za kratší konec podle něho tahají Spojené státy. Dopad by to mělo zejména na evropský průmysl, například automobilový. V USA pak na sektor technologií a energetiky. Proto považuje za důležité hledat vzájemné kompromisy a soustředit se na společnou řeč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 17 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 34 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...