Evropské země se připravují na nový kurz USA

Nahrávám video

Evropští státníci pozorně sledují vyjádření i kroky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. V oblasti bezpečnosti zatím reagují jednoznačně pozitivně. Odlišné pohledy mají například na klimatickou politiku.

Požadavky Donalda Trumpa jsou dobře známé v oblasti bezpečnosti – větší samostatnost a větší vojenské výdaje. Na to lídři klíčových zemí v Evropě reagují souhlasně, protože zde považují Američany za svého nejdůležitějšího partnera. Podle spolkového kancléře Olafa Scholze tuto pozici zachovají i v éře, v níž nový prezident Donald Trump slibuje převratné změny.

Němečtí lídři zdůrazňují bezpečnostní vazby s USA

„Transatlantické vztahy jsou pro nás nanejvýš důležité. USA jsou nejmocnější zemí na světě,“ zdůraznil Scholz.

Také další výrazná postava německé politiky Fridrich Merz – šéf německých křesťanských demokratů, nejsilnější opoziční strany v Německu – vidí evropskou soběstačnost v obraně jako klíč k rovnocennému partnerství s Washingtonem. „Na další tři až čtyři roky se budeme muset soustředit na dosažení alespoň dvou procent. V tuto chvíli vidíme mezeru ve financování ve výši třiceti až čtyřiceti miliard eur ročně. Na tom musíme tvrdě pracovat,“ uznává Merz.

Přesně takový postup nachází odezvu i v Polsku. „(Donald Trump) přinese Polsku čtyři roky dobré politiky. Posílí naši zemi, posílí vazby Polska se Spojenými státy a tak posílí i bezpečnost Polska,“ uvedl polský prezident Andrzej Duda. Právě Varšava přišla už před léty, a to nejen kvůli ruské válečné agresi na Ukrajině, s navyšováním výdajů na armádu a zbrojení.

Nahrávám video

Růst vojenských výdajů označil za nezbytný – v den inaugurace Donalda Trumpa – také francouzský prezident Emmanuel Macron. „V Polsku, Řecku, Švédsku, Norsku a mnoha dalších evropských zemích jsme byli svědky nárůstu investic, snah o přezbrojení, které bych na tomto místě chtěl ocenit a podpořit.“

Odlišné názory na klimatickou politiku

V jiných sférách je ale evropský pohled na americkou politiku odlišný. Rozdíly budou mimo jiné v pohledu na ochranu klimatu. Trump již oznámil, že USA odstupují od Pařížské dohody, kriticky se vyjádřil i na adresu Green Dealu.

„Pařížská dohoda je i nadále tou nejlepší nadějí pro celé lidstvo, takže Evropa se bude držet vytyčeného kurzu a bude pokračovat ve spolupráci se všemi národy, které chtějí chránit přírodu a zastavit globální oteplování,“ uvedla k tomu pak šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Třecí plochy se dají čekat také ve vzájemném obchodu. Obě gigantické ekonomiky, americká a unijní, spolupracují, ale také si konkurují.

Výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek řekl v pořadu Horizont ČT24, že Evropa bude pro Spojené státy na druhé až třetí koleji. Může to pro ni ale být impuls, aby byla soběstačnější, například v bezpečnosti či energetice. Neměla by ale usilovat o autonomii na USA, protože Spojené státy jsou naším dlouhodobým partnerem, ale spíše hledat kompromisní řešení.

Vokálek: Obchodní válka by zasáhla evropský průmysl a americké technologie či energetiku

Společnou řeč by pak podle ředitele měly hledat samy mezi sebou evropské státy, protože samotné ve světě těžko obstojí v době pragmatického přístupu USA a velmi dravého postupu Číny.

Vokálek také zmínil stále existující riziko obchodní války mezi USA a Evropou. Uškodila by oběma ekonomikám, ale za kratší konec podle něho tahají Spojené státy. Dopad by to mělo zejména na evropský průmysl, například automobilový. V USA pak na sektor technologií a energetiky. Proto považuje za důležité hledat vzájemné kompromisy a soustředit se na společnou řeč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 5 mminutami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 26 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 6 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 7 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.