Evropský soud odmítl maďarský zákon o školství. Podmínky jsou neslučitelné s právem EU

Nahrávám video

Maďarský zákon o vysokých školách, na jehož základě opustila zemi Středoevropská univerzita, porušuje právo Evropské unie. Rozhodl o tom v úterý Soudní dvůr EU, podle něhož zavádí novela přijatá před třemi lety nepřípustné podmínky pro podnikání univerzit. Budapešť zažalovala u soudu v Lucemburku Evropská komise, jíž dal soud za pravdu v požadavku, aby Maďarsko zacházelo stejně s domácími i zahraničními školami.

Novela přijatá v dubnu 2017 je vnímána jako součást tažení maďarského premiéra Viktora Orbána proti aktivitám amerického miliardáře maďarského původu George Sorose. Jím podporovaná Středoevropská univerzita (CEU) byla jedinou školou, která požadavky stanovené změnou zákona nesplnila, kvůli čemuž své působení v Maďarsku ukončila.

Podle zákona mohou vysoké školy ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor v Maďarsku vést výuku jen na základě bilaterální dohody mezi Budapeští a zemí svého původu.

Verdikt přišel pozdě, míní Soros

„Nemůžeme se vrátit do Maďarska, protože tamní zákony nesplňují požadavky akademických svobod,“ uvedl podle agentury AFP Soros. Dodal, že rozhodnutí soudu přišlo příliš pozdě.

Rektor Středoevropské univerzity Michael Ignatieff řekl, že verdikt znamená morální a právní vítězství akademické svobody. CEU si podle něj ponechá hlavní kampus ve Vídni, kam ho přesunula loni na podzim; na plánech týkajících se Budapešti se stále pracuje.

Starosta maďarské metropole Gergely Karácsony se nechal slyšet, že město by univerzitu, její studenty a vyučující „s radostí“ přivítalo zpět.

Nejvyšší orgán unijní justice podle úterní tiskové zprávy konstatoval, že Maďarsko úpravou zákona porušilo své závazky plynoucí z dohody o obchodu se službami (GATS) uzavřené v rámci Světové obchodní organizace (WTO).

Podle zpravodaje ČT Lukáše Dolanského se Soudní dvůr EU většinou řídí tím, zdali daná země neporušuje evropské zákony nebo mezinárodní smlouvy. „Maďarsko konkrétně porušilo závazky všeobecné domluvy o smlouvách a listinu základních práv EU – konkrétně kapitulu ohledně akademické svobody,“ řekl Dolanský.

Nahrávám video

Maďarsku v případě nerespektování verdiktu hrozí postihy

Novela podle soudu také odporuje unijním pravidlům o volném pohybu služeb a svobodě podnikání. Soudci tak dali za pravdu argumentům Evropské komise. Maďarsko se bude muset verdiktu podřídit, jinak mu hrozí finanční postihy.

„Členské státy mají povinnost se rozsudkům Soudního dvora EU podřídit. Kdyby Maďarsko nesouhlasilo, Evropská komise by se musela obrátit na soud znovu, aby zahájil řízení o tom, jak donutit Maďarsko k naplnění rozsudku. Soud by poté vyměřil trest a zemi by hrozila pokuta, která se může pohybovat v řádu několika milionů eur,“ dodal Dolanský.

Unijní orgány dlouhodobě vedou proti Budapešti řízení kvůli porušování evropských hodnot. Brusel dal minulý týden ve své vůbec první výroční zprávě hodnotící vládu práva ve všech unijních zemích najevo znepokojení zejména nad situací v Maďarsku a Polsku.

Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové má unijní exekutiva obavy z omezování nezávislosti justice, akademických svobod, médií či nevládních organizací.

Maďarsko verdikt kritizuje

Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargaová verdikt soudu kritizovala, podle ní nelze připustit, aby CEU měla oproti maďarským univerzitám nějaké výhody. „Měření dvojím metrem považujeme za nepřijatelné,“ citovala ministryni agentura MTI.

Vargaová uvedla, že s požadavky novely o vysokých školách nemá většina z dalších zahraničních univerzit v Maďarsku žádný problém. Rozsudek bude podle ní Budapešť respektovat, ale hodlá jej aplikovat tak, aby byl „v souladu se zájmy Maďarů“.

Opoziční maďarské strany naopak rozhodnutí soudu přivítaly. Představitelé socialistů (MSZP) uvedli, že verdikt je dalším důkazem o tom, že v zemi neexistuje právní stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...