Florida odmítla rozvolnění práva na potrat, Arizona ho vložila do ústavy

Obyvatelé Floridy, Nebrasky a Jižní Dakoty v referendu odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos první ze jmenovaných států výrazně zpřísnil. Naopak v Arizoně, Marylandu, Coloradu a Missouri rozhodli voliči o zakotvení tohoto práva do státní ústavy. Informovala o tom agentura AP. O právu na potrat rozhodovali voliči i v dalších státech.

Na Floridě jsou potraty zakázané po šestém týdnu těhotenství, dříve to bylo až po 15. týdnu. AP před hlasováním uváděla, že případný úspěch liberalizace by znamenal značnou ránu pro republikánského guvernéra Rona DeSantise. Rozvolnit potratovou politiku odmítli podle agentury AP také voliči v Nebrasce či Jižní Dakotě.

V Marylandu se lidé v plebiscitu vyslovili pro zanesení reprodukčních práv, jejichž součástí je i svobodné rozhodnutí ukončit těhotenství, do státní ústavy. Se začleněním práva na potrat do ústavy souhlasili také obyvatelé Arizony. Tento stát doposud umožňuje interrupci do 15. týdne těhotenství, nově to bude do dosažení životaschopnosti plodu, což znamená rozmezí 22. až 24. týdne.

V Missouri, kde jsou nyní potraty až na výjimky zdravotní nouze zakázané, voliči rozhodli, že ženy budou mít právo na interrupci zaručeno ústavou. Stát nicméně může zákrok omezit do dosažení životaschopnosti plodu. Právo na potraty zanese do ústavy po referendu rovněž Colorado, kde bude tento zákrok hrazen ze zdravotního pojištění.

Úspěch si zastánci práva na interrupci připsali také v Nevadě. Navrhované změny tamní ústavy musí projít ve dvou po sobě jdoucích hlasováních, takže nevadští voliči se budou muset vyjádřit ještě v roce 2026, napsala agentura AP.

V referendu rozhodli, že právo na interrupce zakotví do státní ústavy. Uspěla také iniciativa v New Yorku, která se nepřímo týkala potratů, ač je výslovně nezmiňovala. Newyorské referendum se týkalo takzvaného reprodukčního zdraví a posílení práv občanů v této věci samostatně rozhodovat. Na výsledky z Montany se stále čeká.

Zrušení práva na potrat

Potraty jsou v USA značně kontroverzní otázkou. Předloni nejvyšší soud po téměř padesáti letech přelomovým rozhodnutím zrušil federální právo na interrupci, čímž jednotlivým státům umožnil rozhodovat o zákazu umělého ukončení těhotenství.

Prezidentské a kongresové volby doprovází v řadě států série referend, jejichž tématem jsou nejen potraty. Například v Georgii voliči hladce schválili návrh na úpravu státní ústavy tak, aby se předešlo rychlému zvyšování daně z nemovitosti. Na Floridě naopak neuspěla snaha legalizovat rekreační užívání marihuany.

Obyvatelé Portorika, nezačleněného území USA, opět odpovídají na otázku, zda by se tato ostrovní země měla stát 51. americkým státem. Dřívější referenda podpořila vstup do unie s USA. Rozhodující slovo v této věci má nicméně Kongres USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...