Francie přijme loď s migranty, která měla původně zakotvit v Itálii. Chování Říma je nepřijatelné, tvrdí Paříž

Francouzské úřady po sporech s Římem umožní humanitární lodi Ocean Viking s 230 migranty na palubě, aby zakotvila v přístavu v Toulonu na jihu země. Oznámil to ministr vnitra Gérald Darmanin. Ten také kritizoval přístup italských úřadů, které neumožnily lodi zakotvit ve svých přístavech, ačkoliv se loď původně nacházela v italských vodách. Francouzská vláda také uvedla, že pozastavuje plán přijetí 3500 žadatelů o azyl z Itálie, na němž se s Římem dohodla v létě. Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi označil francouzskou reakci za „naprosto nepochopitelnou“.

„Reakce Francie stran žádosti o přijetí 234 migrantů, když Itálie jich jen letos přijala devadesát tisíc, je zcela nepochopitelná vzhledem k neustálým výzvám k solidaritě s těmito lidmi. Ukazuje ale také, jak pevný a rozhodný je postoj ostatních zemí k ilegální migraci. To, čemu nerozumíme, je, proč by měla Itálie ochotně akceptovat něco, co ostatní akceptovat ochotni nejsou,“ uvedl Piantedosi. Rovněž ministr zahraničí Antonio Tajani označil reakci Paříže za „nepřiměřenou“. 

Podle francouzského ministra vnitra je ale rozhodnutí italské vlády neumožnit lodi vplout do italského přístavu nevysvětlitelné a nepřijatelné. „Francie lituje toho, že se Itálie k otázce nepostavila jako zodpovědný evropský stát,“ uvedl Darmanin s tím, že situace bude mít extrémně vážný dopad na bilaterální vztahy.

Francouzská vláda rovněž pozastavila plány na přijetů žadatelů o azyl z Itálie. K obdobnému kroku vyzvala i další státy zapojené do solidárního mechanismu, a to hlavně Německo. Paříž zpřísní také kontroly na hranicích se sousedním státem. Opatření Paříž neodvolá, dokud se prý nezmění italský postoj.

Ocean Viking nyní pluje u Korsiky, do Toulonu by měl dorazit v pátek, kde migranti dostanou zdravotnickou péči. „Osoby, které nemají právo na azyl či na pobyt na našem území, budou bez odkladu zařazeny do procesu vyhoštění,“ uvedl Darmanin a dodal, že Německo přijme třetinu žadatelů o azyl. Pomoci se žadateli o azyl podle Paříže plánují i další unijní země. Ve Francii by tak měla zůstat jen třetina žadatelů o azyl nebo lidí oprávněných k pobytu.

Provozovatel lodi, organizace SOS Méditerranée, uvedla, že se jí velmi ulevilo. Udělení přístavu „ukončí kritickou situaci na naší lodi“, prohlásila ředitelka Sophie Beauová. Organizace také odmítla „politické zneužívání“ záchranných akcí v moři.

Diplomatický incident mezi Paříží a Římem

Francouzská vláda nechala na žádost posádky lodi přepravit do nemocnice v Bastii čtyři lidi kvůli jejich špatnému stavu.

O osud lodi se tento týden přely Řím s Paříží. V úterý večer krajně pravicová italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že francouzské úřady otevřou lodi své přístavy. To ale ve středu ráno dementoval mluvčí francouzské vlády Olivier Véran s tím, že loď má zakotvit v Itálii.

Tento postoj zopakovali představitelé centristického kabinetu i ve čtvrtek. „Evropským pravidlem je, že loď má zakotvit v nejbližším přístavu, což je italský přístav,“ řekl v ranním vysíláním stanice France 2 ministr financí Bruno Le Maire. Podle něj by výjimky z tohoto pravidla jen snížily efektivitu řízení migračních toků.

Podle deníku La Stampa úterní prohlášení Meloniové způsobilo první diplomatický incident mezi Paříží a Římem od nástupu nové italské vlády k moci na konci října. Premiérka s ním totiž vystoupila, i když Francie předtím oficiálně nepotvrdila svou ochotu přijmout loď ve svých přístavech. Francouzská vláda trvala na postupu, který Darmanin sdělil italskému protějšku Matteovi Piantedosimu, a sice, že Francie převezme část migrantů, ale Itálie musí loď pustit do svého přístavu. Podle zdrojů agentury ANSA bylo úterní prohlášení premiérky výsledkem „nedorozumění“.

Italská vláda tvrdí, že svým přístupem vůči humanitárním lodím jen chrání své hranice a dodržuje zákony. Během tohoto týdne pustila tři lodě do přístavu. Ve dvou případech původně umožnila vylodění jen části migrantů, později ale opustili palubu všichni běženci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...