Francie soudí dalšího člena hnutí žlutých vest. Kvůli svolání nepovolené demonstrace

Nahrávám video

Ve Francii začal proces s mluvčím hnutí žlutých vest Éricem Drouetem. Čelí obvinění z pořádání neohlášených protestů. Jde o druhý ostře sledovaný proces s členem hnutí během jednoho týdne. Ve středu odešel bývalý profesionální boxer Christophe Dettinger od soudu s trestem jednoho roku vězení a osmnácti měsíců podmínky za útok na policisty, při kterém využil své boxerské zkušenosti.

Řidič kamionu Drouet, který je jednou z mediálně nejznámějších tváří hnutí, svolal začátkem ledna – mimo pravidelné sobotní demonstrace – protestní akci na slavnou pařížskou třídu Champs-Élysées. Jeho výzvy „k nevelké akci, která ale šokuje veřejné mínění“, tehdy uposlechly desítky lidí. Droueta policie zadržela ve chvíli, kdy mířil na místo srazu.

O dva dny později ho ale propustila z vazby. Drouet, jenž v minulosti vyzýval třeba ke svržení státních institucí, při té příležitosti řekl, že jeho zatčení bylo politicky motivované. Tvrdil, že se chtěl jen setkat s ostatními aktivisty a že ani na sobě neměli žluté vesty. Přiznal ale také, že se chtěl dát zatknout – podle svých slov tím chtěl Francouzům ukázat, že nejsou svobodní. Jeho krok vlil podle reportéra ČT Petra Zavadila demonstrantům „novou krev do žil“, začátkem ledna – po Vánocích – totiž usínalo. 

Drouet stane před soudem ještě jednou, a to v červnu. Čelí totiž obvinění z neoprávněného držení zbraně. 

Podle Fondation Jean-Jaurès, expertní skupiny napojené na francouzskou Socialistickou stranu, je Drouet, stejně jako další tvář hnutí youtuber Maxime Nicolle, potajmu napojen na francouzskou krajní pravici. Drouet podle FJJ sdílel protiimigrační videa a na Facebooku se účastnil diskusí o spiknutí sionistů, bank a médií.

Po jeho zadržení napsala část členů hnutí takzvaných žlutých vest otevřený dopis prezidentovi Emmanuelu Macronovi. „Hněv se promění v nenávist, jestliže vy a vám podobní budete z vašeho piedestalu dál považovat obyčejné lidi za chudáky, za lidi, kteří nejsou nic,“ zaznělo v dokumentu. Dopis zveřejnili na facebookové stránce La France en colére (Rozzlobená Francie), kterou Drouet spoluzaložil a která má asi 300 tisíc členů.

Nahrávám video

Drouet je známou, i když kontroverzní tváří hnutí. „Proslavil se tím, že byl ve skupině prvních žlutých vest, které přijal člen vlády, byl to tehdy ministr životního prostředí. Tehdy Drouet žádal, aby u setkání byly televizní kamery, ministr to odmítl – a Drouet jednání nahrával a streamoval přes svůj mobilní telefon. Zároveň ale při jedné příležitosti mluvil o útoku na Elysejský palác, což vláda vnímala jako výzvu ke státnímu puči,“ připomněl reportér ČT Zavadil a dodal, že Drouet také na internetu sdílel různé konspirační teorie. 

Zadrženy byly tisíce lidí

Manifestace žlutých vest, namířené proti politice prezidenta Emmanuela Macrona a jeho vlády, vypukly 17. listopadu a od té doby se konaly i každou další sobotu. V některých případech je provází výtržnictví a násilné střety demonstrantů s policií, přičemž na obou stranách přibývají zranění.

Od začátku protestů už bylo zadrženo zhruba 8400 lidí, přičemž 7500 jich následně putovalo do vazby. Na 1800 lidí si pak v souvislosti s demonstracemi vyslechlo odsuzující verdikt francouzské justice. Brzy by k nim mohli přibýt další čtyři, kteří jsou podezřelí z násilného vniknutí do kanceláře vládního mluvčího Benjamina Griveauxe při protestech z 5. ledna.

„Řadu lidí zadržuje policie preventivně už v pátek odpoledne nebo v sobotu ráno tak, aby se nemohli účastnit demonstrací. Je patrné, že hnutí žlutých vest je rozděleno na výraznější, klidnější část. A pak je tam několik skupinek, které chtějí útočit na policisty, rozbíjet výkladní skříně,“ uvedl zpravodaj ČT Jan Šmíd. 

Podle ministra vnitra Christophea Castanera, který čísla zveřejnil ve čtvrtek, už „malé skupiny poháněné nenávistí“ způsobily újmu na zdraví 1300 policistů, četníků a hasičů. Deník Libération ovšem podotkl, že ministerstvo vnitra ve svých statistikách nerozlišuje lehká a těžká zranění. Stejně tak je tomu v případě zranění na straně demonstrantů, jejichž počet ovšem Castaner neuvedl. V polovině ledna jich vláda registrovala 1700.

Hnutí žlutých vest
Zdroj: ČT24

Část hnutí, které se vnitřně štěpí mezi pravici a levici, se rozhodla vstoupit do politiky. „Hnutí není jednotné, střetává se v něm řada zájmů. Kandidátku do evropských voleb teď zakládá jedna z výrazných postav žlutých vest Ingrid Levavasseurová, která zastupuje relativně proevropskou část skupiny. Ale potom jsou uvnitř hnutí i radikálnější členové, které zajímá spíš dění ve Francii. A mezi ně patří i souzený Drouet,“ uvedl reportér Zavadil. Drouet zatím nepřijal nabídku kandidovat do evropských voleb od žádné strany, která ho oslovila. 

Nahrávám video

Ve středu poslal francouzský soud na rok do vězení bývalého profesionálního boxera Christophea Dettingera. Dostal rok vězení za to, že při jedné z demonstrací takzvaných žlutých vest v lednu zaútočil na policisty a dva z nich zranil. Záběry útoku, při kterém Dettinger využil svoje boxerské zkušenosti, obletěly svět.

Francouzská vláda připravuje tvrdší zákony proti násilníkům na demonstracích. Chce vytvořit seznam osob, kterým úřady zakážou účast na protestech.

Zároveň se ale prezident Macron rozhodl otevřít debatu o tom, co Francouze trápí. „Vzbudilo to velký zájem a debaty jsou úspěšné, navštěvuje je hodně lidí. Rozhodně to byl pozitivní krok. Ale to neznamená, že protesty nepokračují,“ dodal pařížský zpravodaj ČT Šmíd. Na podporu demokratických institucí i přímo Macrona se navíc zformovalo hnutí tzv. červených šátků.

Protesty takzvaných žlutých vest vedly také k diplomatické roztržce mezi Francií a Itálií. Ačkoliv spor začal tématem migrace, poslední kapkou bylo neohlášené setkání italského vicepremiéra Luigiho Di Maia se zástupci hnutí žlutých vest 5. února. Francie proto stáhla z Říma svého velvyslance, v pátek ale francouzské úřady oznámily, že velvyslanec se do Itálie vrátí. Stažení ambasadora z Itálie bylo první od druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 6 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...