Francie v prvním kole volí parlament. Výsledek určí sílu Macronova mandátu

Francouzi v neděli v prvním kole voleb vybírají své zástupce do Národního shromáždění. V 577 obvodech o stejný počet mandátů soupeří na 6300 kandidátů. Pro usnadnění výběru voličům vznikly čtyři koalice – v čele té středové stojí Emmanuel Macron, který v dubnových volbách obhájil post prezidenta. O tom, jak velkou moc bude mít tento centristický politik v příštích letech, však rozhodnou právě parlamentní volby.

V čele předvolebního průzkumu společnosti Ifop byla s 26 procenty levicová koalice Nová lidová, socialistická a ekologická unie (NUPES), kterou vede krajně levicový politický veterán Jean-Luc Mélenchon. Ten v dubnových prezidentských volbách skončil třetí a opakovaně veřejně prohlašuje, že by se měl stát příštím premiérem Francie.

Na druhém místě v sondáži byla s těsným odstupem jediného procentního bodu Macronova středová koalice Spolu (Ensemble), na třetím krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, kterou plánuje volit asi 21 procent dotazovaných.

V průzkumu Elabe měla naopak koalice Spolu náskok půl procentního bodu před NUPES. Průzkum také upozorňoval na čtvrté místo a jedenáct procent pro blok vedený Republikány (LR).

Francouzský systém voleb do Národního shromáždění je dvoukolový většinový a poměrně složitý, což komplikuje i předvolební průzkumy. Získaná procenta odevzdaných hlasů se nemusejí projevit v počtu získaných mandátů a teprve ty rozhodují o parlamentní většině. Systém také silně znevýhodňuje extremistické strany.

Pokud v prvním kole v daném obvodu nikdo nezíská nadpoloviční většinu hlasů, postupují do druhého kola ti, kteří překonali hranici 12,5 procenta, nebo minimálně první dva kandidáti. Ve Francii se tak v praxi koná 577 lokálních soubojů, které rozhodnou o budoucí národní politice. Magickou hranicí těchto voleb je 289 mandátů.

Tři varianty pro Macrona

Pokud by koalice Spolu tuto hranici překonala, Macron by posílil svou pozici a měl by větší šanci například na prosazení dlouho plánované důchodové reformy. Macronův plán na posun odchodu věku do důchodu z aktuálních 62 na 65 let byl jedním z nejviditelnějších témat prezidentské i parlamentní kampaně a vyvolal vlnu odporu. Macron usiluje také o ekonomické reformy na posílení kupní síly Francouzů, proti jejímuž poklesu se ozývají hlasité protesty.

Pokud by jeho koalice zvítězila, ale v parlamentu by neměla většinu, musel by Macron hledat spojence pro dlouhodobou spolupráci nebo pro jednotlivé zákony. Všichni ti, kteří Macrona podporují, se už ale stali součástí jeho koalice, a je proto málo pravděpodobné, že by našel další stranické partnery. Rozhodující politickou silou by se mohli stát konzervativní Republikáni.

Třetím možným, a pro Macrona nejbolestivějším, výsledkem, by byla jeho prohra. Pokud by ho některá z formací, podle aktuálních průzkumů nejspíš NUPES, předstihla, následovala by kohabitace. Prezident by musel jmenovat premiérem zástupce nejsilnější parlamentní strany či koalice, který by byl z odlišného politického uskupení než on sám.

Z francouzského prezidentského systému by se tak rázem stal parlamentní a hlavní slovo by měl premiér. Macronovi by zůstala v kompetenci jen zahraniční politika a velení ozbrojených sil. Prosazování reforem by bylo pro Macrona prakticky nemožné.

Účast bude nízká, předvídají analytici

Kohabitaci zažila Francie od roku 1986 třikrát, nejdelší z nich byla mezi lety 1997 a 2002. Pravicový prezident Jacques Chirac musel tehdy spolupracovat se socialistickým premiérem Lionelem Jospinem. Tato zkušenost částečné paralýzy veřejného života vedla Francii ke zkrácení délky prezidentského mandátu ze sedmi na pět let, aby se parlamentní a prezidentské volby konaly ve stejném roce a snížilo se riziko kohabitace.

Volební účast ve Francii není povinná a podle analytika společnosti Ipsos, která dělá průzkumy, mají Francouzi jiné starosti než volby a účast bude poměrně nízká. K nízké účasti, odhadované zhruba na 45 až 50 procent, přispívá i nevýrazná kampaň, zapojení lídrů na poslední chvíli i celková otupělost vůči politickému dění, vyjmenovávají francouzská média.

Většina volebních místností se ve Francii otevírá v neděli v 08:00 a zavře v 18:00, ve velkých městech o dvě hodiny později. V zámořských územích, která leží v jiném časovém pásmu, se bude hlasovat už v sobotu. Francouzi žijící v zahraničí si svých jedenáct zástupců vybírali už o minulém víkendu, stejně tak obyvatelé Francouzské Polynésie. Celkem je Francie rozdělena na 577 volebních obvodů, v každém je v průměru 125 tisíc voličů.

Volební lístky dostali Francouzi poštou, k dispozici jsou i ve volebních místnostech. Koalice vznikly proto, aby si kandidáti podobně smýšlejících stran nekonkurovali v jednotlivých obvodech. V principu jde spíše o koordinaci kandidatur, hlavně na levici ale uzavření dohody předcházela dlouhá vyjednávání.

Krajní pravice bez koalice

NUPES nakonec tvoří Mélenchonova Nepodrobená Francie (LFI), Socialistická strana (PS), Francouzská komunistická strana (PCF), největší ekologicky orientovaná strana Evropská ekologie – Zelení (EELV) a další malé subjekty. NUPES razí krajní program zahrnující velké výdaje státu, všeobecný odchod do důchodu v 60 letech a faktický odchod Francie z Evropské unie a z NATO, což odpuzuje řadu čelných socialistů. Díky podpoře ekologických témat má NUPES podporu mnoha mladých voličů.

Navzdory očekávání k uzavření koalice nedošlo na krajní pravici. Le Penová odmítla nabídku bývalého novináře Érika Zemmoura na spolupráci s hnutím Znovudobytí! (Reconquete!), které vzniklo krátce před prezidentskými volbami. Le Penová hlásá politiku silného státu podporujícího sociální zabezpečení, který má být určen pouze „pravým Francouzům“ a chránit je před globalizací a před islamizací Francie. Zemmourovy teze jsou podobné.

Promacronovská koalice Spolu vznikla v listopadu 2021. Tvoří ji vládní strana Obnova (Renaissance, bývalá Republika v pohybu, LREM), strana MoDem, nová strana Horizonty někdejšího premiéra a nejoblíbenějšího francouzského politika Édouarda Philippa a několik menších stran.

První odhady volebních výsledků se očekávají bezprostředně po uzavření posledních volebních místností ve 20:00. Nejúspěšnější kandidáti, kteří ale nezískali nadpoloviční většinu hlasů, se 19. června utkají v druhém kole.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 24 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 46 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 3 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 6 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 11 hhodinami
Načítání...