Globální oteplování nabírá na obrátkách, Španělsko to pociťuje stále víc

Nahrávám video

Je stále pravděpodobnější, že v některém z příštích pěti let bude překonán vytyčený limit průměrného globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Uvedla to ve středu Světová meteorologická organizace (WMO) ve svém výhledu ohledně vývoje světového klimatu pro léta 2023 až 2027. Státy světa přitom deklarovaly vůli držet globální průměrnou teplotu pod dotyčnou hranicí. Jednou z tvrdě zasažených zemí je Španělsko.

Naše planeta se dál přehřívá. Podle vědců existuje pravděpodobnost 66 procent, že do roku 2027 padne klíčový limit zvýšení teploty o 1,5 stupně. Pokud budou teploty v průměru o tento rozdíl vyšší v porovnání s druhou polovičkou 19. století, čeká svět daleko víc ničivých požárů, ale i záplav, jako ty, které v současnosti sužují sever Itálie. Z varování vědců vyplývá, že také letos se má minimálně jih Evropy připravit na další extrémně suché léto.

Po celém Španělsku je v současnosti stav přehrad a rezervoárů jen na 25 procentech. Po loňském rekordním létu trpí už od podzimu většina země nedostatkem srážek. „Z rekordně suchého a horkého léta se dostáváme na úroveň, kdy panují velmi suché zimy,“ podotkl klimatolog Univerzity Vrije v Bruselu Wim Thiery. 

Už v dubnu byly teploty téměř u čtyřicítky

Bez sněhu byla v lednu většina alpských středisek, ta švýcarská nevyjímaje. Podobně na tom byly i španělské Pyreneje. „V zimě bývá hodně srážek, které mohou doplnit zásoby vody. To se ale letos v zimě nestalo,“ dodal Thiery. 

Už v dubnu se teploty ve Španělsku vyšplhaly až téměř ke čtyřicítce. Například v Andalusii v okolí Córdoby zůstalo kvůli vyschlému rezervoáru na osmdesát tisíc lidí přes týden bez pitné vody. Za letošní první čtyři měsíce pršelo v oblasti jen dva dny. „Došly veškeré zásoby a průšvih byl na světě,“ zhodnotil to starosta obce Acaracejos José Luis Cabrera. 

Voda je nedostatkovým zbožím

Už teď úřady omezují v některých regionech užívání vody nejen pro domácnosti, ale i pro zemědělce. Někteří z nich odepisují až osmdesát procent úrody, nebo hospodaří na menších plochách. „Už teď máme omezený objem vody za rok. Někteří zemědělci část svých ploch opustili, aby vodu mohli použít na zbylých částech,“ přiblížil situaci španělský zemědělec z oblast Huelva Manuel Delgado. 

Teploty o jeden a půl stupně vyšší než před průmyslovou revolucí panují ve většině středomořských oblastí už nyní. Vědci varují, že celý svět se ke zlomovému bodu dostane do čtyř let. „Suchá Sahara, podmínky jižního Středomoří, se přesouvají na sever. V celém Středomoří tak očekáváme sušší podmínky,“ uvedl klimatolog Thiery.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...