Gruzínský parlament v úterý přehlasoval prezidentské veto zákona, podle něhož se skupiny přijímající finanční prostředky ze zahraničí musí registrovat jako zahraniční agenti. Legislativa vyvolala protesty veřejnosti. Prezidentka Salome Zurabišviliová má nyní pět dní na to, aby zákon potvrdila, píše agentura AP. Pokud tak neučiní, podepíše jej předseda parlamentu.
Parlament, ve kterém má nadpoloviční většinu vládnoucí strana a navrhovatel zákona Gruzínský sen, prezidentské veto zamítl hlasy 66 poslanců, potřeba bylo nejméně padesát. Poslanci následně podle ruské agentury TASS hlasovali o zákoně v původním znění, což podpořilo 84 poslanců z potřebných 76. Proti byli čtyři členové parlamentu z celkových 150. Zasedání parlamentu se podle AP neobešlo bez sporů, jeden z poslanců Gruzínského snu polil čelného představitele opozice vodou.
Lidé shromáždění před budovou parlamentu v reakci na přehlasování prezidentského veta pískali a křičeli „otroci“, uvedla běloruská opoziční televize Nexta.
Návrh zákona obsahuje povinnost, aby se organizace, které získávají více než dvacet procent finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako „agenti zahraničního vlivu“. Legislativa rovněž zavádí sankční pokuty za porušení daného nařízení.
„Máme pět měsíců na to, abychom vyrvali i s kořeny ruský režim, který se tu přijetím tohoto zákona snaží zavést,“ prohlásila demonstrantka Ani Apciauriová. V říjnu totiž Gruzii čekají parlamentní volby. A demonstranti doufají, že vládní strana Gruzínský sen v nich utrpí porážku.
Zahraniční směřování Gruzie
Gruzínské opoziční skupiny nazvaly danou předlohu „ruským zákonem“. Podle nich je vytvořen podle ruské legislativy, která se na domácí půdě používá proti odpůrcům Kremlu. Gruzínský sen zákon hájí jako prostředek, který vyjasní financování organizací.
Spor kolem zákona někteří pozorovatelé považují za klíčový test toho, zda si Gruzie, která po tři desetiletí patřila k nejvíce prozápadním nástupnickým státům Sovětského svazu, udrží svou orientaci, nebo se naopak přikloní k Moskvě, napsala agentura Reuters. „Přijetí tohoto zákona nepoškodí naše vztahy s USA nebo s Evropskou unií,“ prohlásil poslanec za stranu Gruzínský sen Irakli Kadagišvili.
Evropská unie hluboce lituje konečného přijetí zákona, který je podle ní v rozporu s unijními hodnotami, stojí v prohlášení šéfa úřadu unijní diplomacie Josepa Borrella.
„Přijetí zákona vede k tomu, že Gruzie ustoupí nejméně od tří z devíti kroků stanovených v doporučení Evropské komise pro získání statusu kandidátské země,“ píše se v prohlášení. Unijní diplomacie vyzvala, aby se gruzínské úřady vrátily na svou cestu k Evropské unii.
„Přijetím tohoto zákona vládnoucí strana Gruzínský sen svádí zemi z cesty evropské integrace a ignoruje euroatlantické aspirace gruzínského lidu, který týdny vycházel do ulic, aby se tomuto zákonu postavil,“ řekl podle agentury AFP novinářům mluvčí americké diplomacie Matthew Miller.
Ke stažení zákona vyzvalo NATO, podle něhož odráží podobnou normu v Rusku. Odpůrci návrhu již více než měsíc pořádají jedny z největších protestů, které Gruzie zažila od získání nezávislosti v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz.
Dopady zákona
Nový zákon se může týkat různých organizací, například jednoho ze zvířecích útulků v gruzínském hlavním městě Tbilisi, napsala agentura Reuters. Ten se stará až o padesát toulavých psů s pomocí peněz od drobných přispěvatelů, přičemž většina z nich pochází ze zahraničí.
„Jediný zájem, který sledujeme, je zájem těchto psů. Vyzývám kohokoliv, aby mi řekl, který z nich nese zájmy cizí moci,“ prohlásila provozovatelka útulku. Nová norma podle ní kvůli administrativní zátěži přinese „více nákladů a menší příjmy“.
Obavy o další provoz má i nevládní organizace Tanadgoma, která pomáhá lidem s drogovou závislostí a pacientům s HIV a provozuje rehabilitační kliniku. Zákon o zahraničním vlivu podle ní může odradit zahraniční dárce, kteří rovněž tvoří většinu jejích příjmů, napsala Reuters.
