Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Nahrávám video

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.

Hamás, který rukojmí předal pracovníkům Červeného kříže, v sobotu prohlásil, že je připraven pokračovat v příměří i ve druhé fázi a že usiluje o „komplexní proces výměny“ (zajatců), který povede k „trvalému příměří a úplnému stažení okupačních sil“.

Propuštěni byli dopoledne Tal Šoham, kterého Hamás unesl při teroristickém útoku na Izrael 7. října 2023, a Avera Mengistu, který přešel do Pásma Gazy sám v roce 2014. „Šoham je čtyřicetiletý muž, který byl unesen z vesnice Be'eri. (...) Jeho rodina byla drtivým způsobem postižena tím, co se stalo. Deset jeho příbuzných bylo buď zabito, nebo uneseno,“ přiblížil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Další tři muži – Omer Wenkert, Omer Šem Tov a Elijah Kohen – byli propuštěni v uprchlickém táboře Nusajrát ve střední části Pásma Gazy, uvedl zpravodajský server The Times of Israel. Uneseni byli při masakru na hudebním festivalu Nova, který teroristé Hamásu a jeho spojenci spáchali při útoku v říjnu 2023.

Rukojmí během propagandistické akce palestinských teroristů, která předcházela propuštění zadržovaných
Zdroj: Reuters/Hatem Khaled

Šem Tov z Herzlije tehdy rodičům sdílel polohu přes mobil. Ti tak sledovali, jak jejich syn mizí do Gazy. Byl fanouškem surfování, takže jeho únos prožívala i místní surfařská komunita. „Pořádali jsme surfařské kruhy, kdy se všichni shromáždíme na moři a vytvoříme jeden velký kruh, abychom upozornili na jeho případ,“ uvedl majitel surfařské školy v Herzliji Omer Biton.

Jako poslední z živých rukojmí se podle dohody o první fázi příměří dostal na svobodu Hišám Saíd, beduín z Negevské pouště, který na palestinské území odešel sám a byl zadržován od roku 2015.

Lidé v Izraeli vítají propuštěná rukojmí
Zdroj: Reuters/Amir Cohen

Předávka jako součást propagandy

Teroristé z Hamásu v kuklách jako obvykle při těchto propagandistických akcích předchozí rukojmí veřejně předvedli na improvizované pódium před stovky přihlížejících Palestinců, kde byli Wenkert, Šem Tov a Kohen nuceni ukázat „potvrzení o svém propuštění“. Oblečeni byli do napodobenin vojenských uniforem, přestože v okamžiku únosu nepatřili mezi zajaté vojáky.

Šem Tov a Wenkert se usmívali a mávali davu. Poté byli odvedeni do bílých vozů Červeného kříže, které z místa odjely. Ukázaly to živé záběry z místa předání v uprchlickém táboře Nusajrát a informovali o tom i reportéři agentury AFP. Způsob demonstrativního předávání rukojmí je terčem silné kritiky, a to i ze strany OSN.

Beduína Saída se Hamás podle izraelských médií údajně rozhodl předat bez doprovodného ceremoniálu z „úcty“ k arabské komunitě v Izraeli, přestože jej držel v zajetí téměř deset let a 7. října zabíjel a unášel i izraelské Araby. Podle Borka je mladý muž duševně nemocný. „Hamás dokonce před dvěma lety zveřejnil video, na kterém ho zachytil, jak je pohublý a na obličeji má dýchací masku, aby ještě více rozdíral city příbuzným,“ poznamenal zpravodaj.

Nahrávám video

„Radost, smutek i zloba“

„V Izraeli je to téma číslo jedna, vše ostatní šlo stranou. Dokonce ve čtvrtek, když Hamás předával rakve s mrtvými rukojmími, tak jsem pozoroval, že i běžný večerní život utichl. To platí i pro dnešek. Je to mix emocí – radosti, smutku a zloby,“ uvedl v sobotu Borek.

Návrat dalších rukojmí uvítal izraelský prezident Jicchak Herzog. „Všichni se vracejí z hlubin pekla ke svým milovaným rodinám, které bojovaly ze všech sil, aby je viděly doma,“ uvedl a současně vyzval izraelskou vládu, aby pokračovala v příměří i do druhé fáze.

„Dokončení dohody o rukojmích je humánní, morální a židovský čin. Jak jsme slyšeli ze svědectví rukojmí, kteří se vrátili v posledních týdnech – všichni jsou v ‚humanitárním‘ stavu, který si žádá, abychom je okamžitě přivedli zpět,“ dodal.

V rámci současného příměří jde o poslední předání živých rukojmí. Příští týden by Hamás měl ještě vrátit pozůstatky čtyř unesených. V takzvané první fázi příměří měl Hamás propustit 33 lidí. Osm z nich je ale po smrti. Nad rámec dohody se dostalo na svobodu pět Thajců. Izrael již propustil přes tisíc Palestinců.

Stovky Palestinců zůstávají za mřížemi

Izrael v sobotu oznámil, že propuštění více než šesti set palestinských vězňů výměnou za izraelská rukojmí odložil. Rozhodnutí o jejich propuštění má podle izraelských zdrojů AFP následovat po bezpečnostních jednáních, která na večer svolal premiér Benjamin Netanjahu. „Pokud jde o odklad propuštění, jakmile tyto konzultace skončí, bude učiněno rozhodnutí ohledně dalších fází“ dohody o příměří s Hamásem, uvedl izraelský zdroj.

Klub palestinských vězňů a úřad Hamásu pro vězně dříve zveřejnily seznam 602 Palestinců, kteří se mají dostat z izraelských věznic. Z nich bylo 445 zadrženo od října 2023 v Pásmu Gazy, kam se mají vrátit.

Zhruba stovka vězňů, kteří si odpykávali vysoké či doživotní tresty také za vraždy, má být ovšem deportována do zahraničí. Jedním z nich je Nael Barghútí, nejdéle v Izraeli vězněný Palestinec, který nastoupil k výkonu trestu v roce 1978 za vraždu řidiče autobusu.

Současně bude mezi 47 vězni, kteří byli po propuštění výměnou za izraelského vojáka Gilada Šalita v roce 2011 znovu zatčeni. Šest z nich se podle izraelských médií odmítlo nechat deportovat, zůstanou ve vězení a bude místo nich propuštěno šest jiných vězňů.

Dohoda o příměří začala platit 19. ledna a má zajistit zastavení bojů na 42 dní, to znamená do konce příštího týdne. Hamás stále drží několik desítek rukojmí, která by se měla dostat na svobodu v rámci druhé fáze příměří, jejíž podmínky nejsou zatím dojednané.

Hamás Izraeli předal tělo Širi Bibasové

Izrael rovněž potvrdil, že pozůstatky, které teroristé předali v pátek v Pásmu Gazy, patří unesené Širi Bibasové. Tělo ženy mělo být spolu s pozůstatky jejích dvou malých synů do Izraele vráceno již ve čtvrtek. Rakev, kterou Hamás ten den předal Červenému kříži, však obsahovala tělo jiné, neznámé ženy.

Zjištění, že mezi pozůstatky předanými Hamásem ve čtvrtek nebylo tělo Bibasové, jak hnutí tvrdilo, vyvolalo silnou kritiku. Izraelská armáda uvedla, že ze strany Hamásu jde o vážné porušení dohody o příměří, a premiér židovského státu Benjamin Netanjahu řekl, že za to teroristé zaplatí vysokou cenu. Palestinské hnutí tvrdilo, že pozůstatky Bibasové byly v sutinách „patrně promíchány s těly ostatních obětí izraelského náletu“.

Hamás následně v pátek zřejmě poprvé předal tělo rukojmí mimo sjednané termíny a bez veřejné demonstrace svých členů. Tyto manifestace v posledních dnech vyvolávaly kritiku v Izraeli i v zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...