Dvacet živých rukojmí je po 738 dnech v Izraeli

Prvními propuštěnými jsou Gali a Ziv Bermanovi, Matan Angrest, Alon Ohel, Omri Miran, Ejtan Mor a Guy Gilboa-Dallal, napsal server The Times od Israel s odkazem na další izraelská média. Skupina byla předána ve městě Gaza v severní části Pásma.

Ve druhé fázi poté byli asi o tři hodiny později na jihu Pásma propuštěni Bar Kuperstein, Evjatar David, Rom Breslavski, Josef Chaim Ohana, Segev Kalfon, Avinatan Or, Elkana Bohbot, Maxim Harkin, Nimrod Kohen, Matan Zanghauer, David a Ariel Cuniovi a Ejtan Horn.

Katarská televizní stanice al-Džazíra s odvoláním na svého reportéra napsala, že rukojmí propuštěná v první skupině byla schopna chůze bez cizí pomoci. Server The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaného představitele Červeného kříže napsal, že propuštění ve druhé skupině jsou v uspokojivém stavu.

Obě skupiny byly poté v doprovodu vojáků dopraveny na vojenskou základnu na území Izraele, kde se propuštění setkali s příbuznými a podstoupili předběžnou lékařskou prohlídku. První z nich pak byli odsud letecky dopraveni do izraelských nemocnic.

Zprávu o propuštění rukojmí na náměstí v Tel Avivu jásotem i slzami uvítaly desetitisíce shromážděných Izraelců. „Hlavní emocí je dočasné sjednocení, překrytí všech zákopů uvnitř izraelské společnosti sdílenou radostí,“ popsal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Předávání těl rukojmí

V držení Hamásu nyní nezůstávají poprvé od roku 2014 žádná živá rukojmí. V pondělí vpodvečer pak Hamás předal dvě těla rukojmí a o něco později další dvě z celkem 28, která do pondělí v Pásmu Gazy byla. Tvrdí, že neví, kde jsou pohřbena všechna ostatní, a proto jejich vrácení může trvat déle.

Vyjádření teroristů kritizoval izraelský ministr obrany Jisra'el Kac, podle něhož jakékoliv zdržení bude považováno za hrubé porušení dohody a přijde na něj náležitá reakce.

Dohoda obou stran počítá s tím, že do 72 hodin od částečného stažení izraelské armády, které se uskutečnilo v pátek, budou Izraeli předána i těla všech zesnulých rukojmí. Jedním z nich je voják zabitý v průběhu jedné z předešlých válek v roce 2014.

Propuštění palestinských vězňů

Z věznice na jihu Izraele prakticky současně s předáním zbývajících třinácti živých Izraelců odjely autobusy s propuštěnými palestinskými vězni. Židovský stát výměnou v rámci první fáze mírového plánu propustil ze svých věznic 250 doživotně odsouzených Palestinců a více než sedmnáct set těch, kteří byli zatčeni v Pásmu Gazy od začátku války v říjnu 2023.

Do Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu už dorazily první autobusy. Ve správním centru Palestinské autonomie, kam zamířily autobusy z věznice Ofer na okupovaném palestinském území, vozy přivítaly jásající davy a plačící davy, včetně příbuzných. Nejméně jeden autobus také překročil hranice Pásma Gazy, uvedl úřad Hamásu.

Novináři agentury AP viděli několik autobusů s Palestinci přijet k Násirově nemocnici v Chán Júnisu na jihu enklávy. Na místě je vítaly obrovské davy. O převozu části propuštěných Palestinců do Chán Júnisu informuje také televize al-Džazíra.

Nejmenovaný egyptský zdroj uvedl, že 154 z více než 1,9 tisíce Palestinců propuštěných Izraelem bylo převezeno do Egypta a budou podle dohody o příměří převezeni do třetích zemí.

Světové reakce

Propuštění rukojmí je podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové úspěchem diplomacie a klíčovým milníkem na cestě k míru. Zajištění míru v Gaze ale bude velmi složité, dodala. EU podle ní ve středu obnoví civilní misi EUBAM Rafah, která bude monitorovat hraniční přechod mezi Gazou a Egyptem. Mise může hrát důležitou roli při podpoře příměří, doplnila Kallasová.

Mise EUBAM Rafah byla zahájena v listopadu 2005 po stažení Izraele z Pásma Gazy, jejím úkolem bylo zajišťovat přítomnost třetí strany na hraničním přechodu Rafah mezi Pásmem Gazy a Egyptem a budovat důvěru mezi izraelskou vládou a Palestinskou autonomií.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila návrat rukojmí za okamžik úlevy pro celý svět. Evropa je podle ní připravena přispět k úspěchu mírového plánu.

Podle britského premiéra Keira Starmera po pondělní první fázi ukončení války na Blízkém východě je třeba v celém regionu zajistit trvalý mír a bezpečnou budoucnost. Dodal, že Británie civilistům v Pásmu Gazy poskytuje dodatečnou humanitární pomoc a bude se snažit urychlit obnovu tohoto území.

Francouzský prezident Emmanuel Macron později uvedl, že mír v Gaze, Izraeli i celém regionu je možný. Dodal, že sdílí radost rodin rukojmí a izraelského lidu.

„Když je dosaženo míru v jedné části světa, přináší to větší naději na mír v dalších regionech, kde je život stále v ohrožení,“ napsal na X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Pracujeme na tom, aby den míru nastal i pro Ukrajinu. Ruská agrese zůstává posledním globálním zdrojem destabilizace. Pokud bylo dosaženo příměří a míru pro Blízký východ, vedení a odhodlání globálních aktérů může jistě fungovat i pro nás, na Ukrajině, v Evropě,“ dodal.

Prezident Petr Pavel uvedl, že navrácení rukojmí do Izraele je významným krokem na cestě k obnovení dialogu. Ocenil osobní angažmá Trumpa i úsilí Egypta, Kataru a dalších zemí, které k výsledku přispěly.

Propuštění izraelských rukojmí je podle premiéra Petra Fialy (ODS) zásadní okamžik. Ocenil, že se Trumpovi podařilo vyjednat příměří, předání zadržovaných a umožnit vstup humanitární pomoci do Gazy. Ministerstvo zahraničí předání rukojmí uvítalo, jde podle něj o milník v naplňování mírové dohody.

„Konečně. Po 738 dnech se vracejí rukojmí – mezi nimi i Němci," uvedl německý kancléř Friedrich Merz. „I zavraždění rukojmí se musejí vrátit domů, aby se s nimi jejich rodiny mohly důstojně rozloučit. Tento den je začátek: začátek uzdravení a krok na cestě k míru na Blízkém východě,“ dodal.

Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že pondělí je historickým dnem a označila propuštění rukojmí za úspěch mezinárodní diplomacie. Podle ní nastává nová fáze konfliktu, ve které bude nutné upevnit sjednané příměří a dodržovat všechny body dohody mezi Izraelem a Hamásem s cílem vybudovat trvalý mír a stabilitu.