Izraelská vláda hodlá stanovit pevný limit na úroveň hladiny Mrtvého moře. Nemá jít jen o deklaraci, ale i závaznou hranici, která vytvoří tlak na rychlé řešení problému s vysycháním tohoto unikátního slaného jezera. Každý rok klesne hladina asi o metr. Pláže se zavírají a obnažené břehy se propadají.
V lázních v Ejn Gedi před pár měsíci skončil provoz. Kdysi areál stál u břehu, ale teď už by to k vodě byly skoro dva kilometry.
Opuštěné budovy i vozovka se bortí, stejně jako zbytky palmového háje. Je to další efekt vysychání Mrtvého moře. Na obnaženém dně vznikají i dvacetimetrové jámy.
Turistický průvodce Joni Stern bydlí u jižního břehu Mrtvého moře. Je očitým svědkem proměny krajiny. „Když vyvedu turisty třeba na Masadu, tak oni se mě ptají: kde je to moře, kam zmizelo? Takže já tam nahoře stojím a moře je pryč, kvůli vysychání. A tohle člověka prostě zabolí u srdce,“ vypráví.
Ministerstvo životního prostředí teď hodlá určit úroveň, pod kterou už voda nebude smět klesnout.
„Nejzásadnější je stanovit cílovou hodnotu pro stabilizaci hladiny. Už nemůžeme pokračovat v modelu, že vše je normální,“ uvedla státní tajemnice na ministerstvu životního prostředí Izraele Galit Cohenová.
30 metrů za 30 let
Hladina se snižuje o jeden metr ročně. Za posledních třicet let o skoro 30 metrů. Průvodce si myslí, že jediným řešením je vrátit se ke stavu, jaký tam byl do 50. let minulého století. Tedy přestat odebírat pitnou vodu z řeky Jordán a nechat ji zase téct do Mrtvého moře.
Izrael už díky odsolování mořské vody tu z Jordánu tolik nepotřebuje. Jenže sousední Jordánské království je na řece stále závislé.
Další možností je omezit provoz chemiček, které při těžbě minerálů odpařují vodu Mrtvého moře. Asi čtvrtina poklesu hladiny Mrtvého moře je totiž důsledkem činnosti těchto továren.
Třetí možností je postavit potrubí, kterým by se sem pumpovala slaná voda z Rudého moře. Projekt existuje, ale zatím jen jako efektní vizualizace.
