Hodiny jednání ve Westminsteru: Zmatky mezi poslanci a zablokování tvrdého brexitu

Britská politická reprezentace zažívá jeden z nejhektičtějších dní v jednání o odchodu Spojeného království z Evropské unie. Dolní sněmovna ve zrychleném legislativním procesu schválila zákon, podle kterého by měl ministerský předseda požádat o odklad brexitu za aktuální 31. říjen, pokud se mu s Unií nepovede vyjednat dohodu.

Stávající premiér Boris Johnson ale chce na taková rokování vyslat předsedu vlády s novým mandátem od voličů, i kdyby to měl být znovu on sám, a stojí o předčasné volby, které až dosud odmítal. 

Třesk začal v úterý

Návrh zákona dává vládě čas do 19. října na dosažení nové dohody s Evropskou unií na unijním summitu 17. října, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z Unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.

Debatu o návrhu zákona proti brexitu bez dohody prosadili britští poslanci na středeční program Dolní sněmovny navzdory vládě. Pro zařazení zákona hlasovalo 328 poslanců, proti bylo 301. Proti vládě hlasovalo i jednadvacet rebelů z řad Johnsonovy Konzervativní strany – a za trest končí v poslaneckém klubu.

Jsou mezi nimi například bývalý ministr financí Philip Hammond, Johnsonův soupeř z klání o post šéfa konzervativců Rory Stewart či vnuk Winstona Churchilla Nicholas Soames. Kabinet naopak v úterý večer podpořili dva opoziční labouristé. 

Výhrady labouristů

Rozhodnému hlasování parlamentu předcházela ve Westminsteru dlouhá debata i interpelace. Podle Johnsonova vyjádření bylo v rozhovorech s EU dosaženo značného pokroku. „Tato vláda dosáhne dohody s přáteli v Bruselu, vyřešíme irskou pojistku,“ zdůraznil před poslanci.

„Já volby nechci. Veřejnost volby nechce. Ale pokud sněmovna zákon odhlasuje, veřejnost si bude muset vybrat, kdo půjde 17. října do Bruselu, aby toto vyřešil a posunul tuto zemi kupředu,“ řekl. Další odklad brexitu odmítá i proto, že by podle něj znamenal jen další nejistotu pro britské firmy.

„Předseda vlády se zoufale snaží uniknout pečlivému dohledu, chápu, proč tomu tak je. Protože nemá žádný plán na vyjednání nové (brexitové) dohody, nemá autoritu a nemá (parlamentní) většinu,“ opřel se do premiéra šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn.

Server televize Sky News už v úterý s odvoláním na své vládní zdroje napsal, že britský brexitový vyjednávací tým je nyní oproti časům Johnsonovy předchůdkyně Theresy Mayové čtvrtinový. S hlavním britským vyjednavačem Davidem Frostem nyní podle Sky News spolupracuje jen 24 lidí. Během nejintenzivnější fáze brexitových rozhovorů za minulé vlády to bylo 100 lidí.

Jméno někdejší toryovské ministerské předsedkyně se v průběhu večera objevilo i ve zpravodajství z Westminsteru, kde ve zmatku prošel dodatek poslance Kinnocka, jenž vrací před zákonodárce premiérčinu dohodu. Tu přitom sbor v minulosti už třikrát zamítl, kvůli čemuž Mayová rezignovala.

Labouristé volby podpoří, pokud bude odvrácen tvrdý brexit

Johnson, jenž volby dosud veřejně odmítal, nyní stojí o nové rozhodnutí voličů o politickém zastoupení. K vypsání hlasování ale potřebuje dvě třetiny hlasů, a tedy i labouristy. A jejich šéf Corbyn ještě před zablokováním tvrdého brexitu  oznámil, že jeho strana předčasné volby nepodpoří, dokud nebude jisté, že bude zákon proti brexitu bez dohody schválen. 

Nyní se tedy budou odpůrci brexitu bez dohody snažit dosáhnout co nejrychlejšího přijetí normy, která ještě musí projít horní komorou parlamentu, Sněmovou lordů. Vyloučeno není ani mimořádné víkendové zasedání Dolní sněmovny.

Poslanci, kteří si nepřejí tvrdý brexit, jsou totiž v časové tísni. Hrozí, že už v pondělí nastane očekávaná přestávka mezi parlamentními zasedacími obdobími, kterou prosadil Johnson. Poslanci by se pak do práce vrátili až 14. října. 

Skotský soud mezitím vynesl konečné rozhodnutí o žádosti skupiny sedmi desítek opozičních poslanců týkající se právě přerušení parlamentního zasedání. Skupina se domáhala, aby Johnson nemohl přerušit schůzi parlamentu ve snaze zabránit poslancům zamezit neřízenému brexitu. Podle soudu však bylo premiérovo rozhodnutí v souladu se zákonem. Soudce uvedl, že jde o politickou, nikoli soudní záležitost.

Brusel zveřejní opatření pro případ tvrdého brexitu

Na odchod Londýna z Evropské unie bez dohody se mezitím intenzivně připravuje Evropská komise. Ta přišla již se šestou sérií opatření a doporučení, v jejímž rámci nabídla využití Evropského fondu solidarity pro státy, podniky či obyvatele, kterých se odchod Británie dotkne nejvíce.

Pro zmírnění dopadů brexitu například na zaměstnance, kteří ztratí práci, by měl být rovněž k dispozici Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. „Návrhy jsou v souladu s našimi předchozími kroky. Nepřejeme si neřízený odchod Británie, ale chceme být plně připraveni na jeho možný dopad,“ řekla mluvčí Komise Mina Andreevová.

Využití zmíněných fondů, které jsou jinak rezervou pro případ živelních pohrom a pro tlumení dopadů globalizace na zaměstnance, musí ještě schválit Evropský parlament a členské země. „Naše pozice je stabilní, čekáme na jakékoli konkrétní návrhy z Londýna,“ dodala mluvčí v reakci na úterní vývoj v Británii.

Komisi s posledním vývojem jednání seznámí brexitový vyjednavač Michel Barnier. Z řad unijních diplomatů se přitom ozývají spíše skeptické hlasy, pokud jde o další rozhovory s Johnsonovými lidmi, které se ve středu rovněž očekávají.

Odklad nemá v EU širokou podporu

Další odklad brexitu by musely schválit všechny členské země EU. Mezi sedmadvacítkou však neexistuje široká podpora dalšího odkladu, prohlásil  finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní předsedá Evropské unii.

Země Evropské unie budou podle finského premiéra požadovat „nějaký budoucí scénář, který by zdůraznil, že by se mohlo začít dít něco rozumného“. „Nemá smysl“ dávat Británii další odklad, když „to nikam nepovede“, řekl Antti Rinne novinářům ve finském parlamentu.