Honduras ukončil diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a obrátil se k Číně

Honduras po mnoha desítkách let ukončil diplomatické styky s Tchaj-wanem, a otevírá si tím cestu k navázání vztahů s Čínou, uvedla v neděli agentura AP. Tchaj-wan na krok reagoval oznámením o ukončení diplomatických vztahů s Hondurasem. Asijskému ostrovnímu státu, který Čína považuje za jednu ze svých provincií, nově zůstává pouze třináct zemí, které uznávají jeho samostatnost.

Honduraské ministerstvo zahraničí na Twitteru uvedlo, že Tegucigalpa uznává pouze jednu Čínu a zároveň, že Tchaj-wan je neoddělitelnou součástí čínského území. Vztahy Tchaj-wanu s Hondurasem se datovaly už do čtyřicátých let minulého století. 

„Tchajwanský lid světu dokázal, že se nikdy nezalekne hrozeb. Spolupráce a vazby Tchaj-wanu se spojenci a podobně smýšlejícími zeměmi na společném prosazování mezinárodního blahobytu a bezpečnosti se budou jen prohlubovat, nikoliv snižovat,“ uvedla podle Reuters tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen a dodala, že Tchaj-wan nebude s Čínou soupeřit v „nesmyslné dolarové diplomacii“.

Také tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu pak podle agentury Reuters sdělil, že Honduras požadoval velké množství peněz. Už dříve se mluvilo o tom, že země chtěla 2,5 miliardy dolarů (55 miliard korun) za pokračování své dosavadní politiky, kdy uznávala ostrovní stát, a nikoliv pevninskou Čínu. „Tchaj-wan se nenechá zatáhnout do dolarové diplomacie s Čínou,“ řekl k tomu v týdnu Wu, který v neděli zdůraznil, že jeho země nepodlehne čínskému tlaku.

Peking pár hodin po jeho aktuálních slovech oznámil, že navázal diplomatické vztahy s Tegucigalpou. Příslušné komuniké podepsali ministři zahraničí obou zemí.

Spojené státy krok Hondurasu označily za rozhodnutí suverénního státu, zároveň ale varovaly před tím, že Čína často výměnou za diplomatické uznání slibuje, co nakonec nesplní. Washington také vyzval ostatní země k rozšíření vztahů s Tchaj-pejí.

Kroku středoamerické země v poslední době leccos naznačovalo. Například v tomto týdnu se honduraský ministr zahraničí Eduardo Enrique Reina vydal na návštěvu Číny s cílem podpořit navázání diplomatických vztahů s Pekingem. Tchaj-wan v reakci na to povolal do vlasti svou velvyslankyni v Hondurasu.

Čína se prý snaží uplatit středoamerické státy

Čína v posledních letech zesílila tlak na omezení mezinárodního vlivu Tchaj-wanu a tvrdí, že demokraticky spravovaný ostrov je čínským územím bez práva na udržování oficiálních vazeb s jinými státy.

Podle Tchaj-wanu se Čína snaží uplatit státy Střední Ameriky a Karibiku, aby s ostrovem omezily vztahy. V prosinci 2021 s Tchaj-wanem přerušila dlouholeté vztahy Nikaragua, která zároveň prohlásila, že ostrov je „nezcizitelnou součástí čínského území“. Vztahy s Tchaj-wanem v uplynulých letech ukončily také Salvador, Panama, Dominikánská republika či Kostarika.

Vliv Číny v Latinské Americe vzrostl za poslední desetiletí především jejími miliardovými investicemi do infrastrukturních projektů. Jen od roku 2005 poskytly čínské státní banky, jako na příklad Eximbank a Čínská rozvojová banka, devatenácti zemím Jižní a Střední Ameriky více než 140 milionů dolarů (přes tři miliardy korun), píše s odkazem na výzkum think tanku Diálogo Interamericano server vozdeamerica.com.

V případě Hondurasu se jednalo o výstavbu vodní přehrady čínskou společností SINOHYDRO, Peking na projekt zemi přispěl 300 milionů dolarů (zhruba 6,6 miliard korun).

Česko s ostrovem udržuje čilé kontakty

Česko se podobně jako většina států v otázce Tchaj-wanu drží politiky jedné Číny a oficiálně uznává jenom pevninskou Čínu. S ostrovem ale Česká republika navzdory protestům Pekingu udržuje čilé kontakty. Český prezident Petr Pavel si po svém zvolení v lednu telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen a tento týden zahájila návštěvu Tchaj-wanu předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Prezidentku Tchaj-wanu tento týden čeká cesta do Spojených států, kde se má setkat s předsedou americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym, a následná návštěva Guatemaly a Belize, s nimiž Tchaj-wan udržuje vztahy. Podle Josepha Wu je proto načasování honduraského prohlášení o navázání vztahů s Pekingem „velmi podezřelé“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 8 mminutami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 25 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 2 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 14 hhodinami
Načítání...