Hongkong v době bezpečnostního zákona. Londýn si stěžuje na porušení britsko-čínské dohody

Nahrávám video

V Hongkongu vešel v platnost kontroverzní bezpečnostní zákon připravený Pekingem. Občané přístavního města zatčení na jeho základě by mohli být souzeni i v pevninské Číně, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení vysoce postaveného čínského představitele. Hongkongská správkyně Carrie Lamová zákon označila za „historický krok“, který má obnovit stabilitu společnosti. Kroky Číny kritizují představitelé států Evropské unie, USA i NATO. Podle britské vlády zákon porušuje britsko-čínskou dohodu o převzetí Hongkongu pod správu Číny.

Šéf čínského státního úřadu pro Hongkong a Macao Čang Siao-ming na tiskové konferenci novinářům řekl, že nově zřízený čínský úřad pro národní bezpečnost v Hongkongu bude moci na základě článku 55 bezpečnostního zákona stíhat občany tohoto města podle jurisdikce pevninské Číny v případě některých „vážných trestných činů“.

Zprávy o plánovaném souzení občanů Hongkongu v pevninské Číně vyšly ve světle výročí - v Hongkongu se uskutečnila každoroční připomínka předání tohoto finančního centra do správy Číně.  

Protestní pochod ale čínské úřady zakázaly s argumentem, že by porušoval koronavirové restrikce zakazující shromáždění více než 50 lidí. Účastníci demonstrace v minulých letech vyjadřovali nespokojenost se širokou škálou témat, od astronomických cen bydlení až po omezování občanských svobod ze strany Pekingu.

Protestní skupiny vyzvaly obyvatele Hongkongu, aby se manifestace zúčastnili i přes zákaz. Na základě nového zákona ale hrozí účastníkům neschválených mítinků těžké tresty.

„Je to hra kočky s myší,“ komentuje situaci přímo z Hongkongu zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. „V metropoli se sešly tisíce lidí, policisté jsou ale v přesile. Jde o hodně, tresty jsou vysoké, a tak je demonstrace spíše poklidná,“ dodává.

Nahrávám video

Hongkongská policie varovala, že aktivisté zatčení za šíření materiálů vyzývajících k nezávislosti na pevninské Číně budou souzeni podle nového zákona. Podle příspěvku na Twitteru hongkongských bezpečnostních sil byl prvním zatčeným na základě nového zákona muž, který u sebe měl vlajku hongkongské nezávislosti.

Policie v posledních hodinách kvůli nezákonnému shromažďování, držení zbraní či porušení nového bezpečnostního zákona zadržela zhruba tři sta lidí. „Bojím se, že půjdu do vězení, ale musel jsem přijít podpořit spravedlnost,“ uvedl jeden z protestujících.

Kontroverzní zákon

Bezpečnostní zákon vyvolal po celém světě řadu pochybností. Naruší významně svobody obyvatel Hongkongu. Kontroverzní právní úpravu v úterý schválil stálý výbor, který je vrcholným orgánem čínského parlamentu, a rovněž čínský prezident Si Ťin-pching. Norma konkretizuje definice čtyř trestných činů, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost.  

Rozhodnutí Pekingu ostře kritizovali představitelé řady států i institucí, včetně Evropské unie, Spojených států a Severoatlantické aliance, podle kterých zákon omezí autonomii města pod čínskou správou. Tchaj-wan otevřel kancelář, která má pomáhat obyvatelům Hongkongu s přesídlením na ostrov v důsledku nového bezpečnostního zákona.  

Zákon porušuje britsko-čínskou dohodu o převzetí Hongkongu

Bezpečnostní zákon je ze strany Pekingu „zjevným a závažným narušením“ čínsko-britské deklarace z roku 1984, která umožnila Číně velkoměsto převzít pod svou správu. Uvedl to britský ministr zahraničí Domic Raab, podle kterého má Čína dostát svým mezinárodním závazkům. 

„Od úterního večera, kdy byla tato legislativa o národní bezpečnosti zveřejněna, jsme pečlivě prozkoumali její obsah,“ citovala Raaba agentura Reuters. „Jedná se o zjevné narušení autonomie Hongkongu a o přímou hrozbu pro svobodu tamních obyvatel, a proto se bohužel domnívám, že jde o zjevné a závažné narušení společné deklarace mezi Británií a Čínou,“ dodal Raab. Británie nyní ve spolupráci s mezinárodními partnery zváží, jaké akce proti Pekingu podnikne.

Britsko-čínská deklarace z roku 1984 o předání správy Hongkongu má platit do roku 2034. Jihoasijskému velkoměstu garantuje až do roku 2047 autonomii a jeho obyvatelům dosavadní občanské svobody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...