Indonésie staví v džungli novou metropoli. Má být ekologická, dle kritiků ohrožuje místní i vzácná zvířata

V džungli na východě Bornea pokračuje indonéská vláda ve výstavbě nového hlavního města, jehož vznik schválila loni v lednu. Indonéští představitelé slibují, že město Nusantara bude do roku 2045 uhlíkově neutrální, ekologičtí aktivisté a původní obyvatelé ale projekt kritizují. Podle nich ještě více zmenšuje přirozené životní prostředí ohrožených živočichů, jako jsou orangutani, a nutí k odchodu z oblasti domorodce, kteří na místní půdu spoléhali jako na zdroj obživy, píše agentura AP.

Indonésie zahájila budování nové metropole v polovině loňského roku, když prezident Joko Widodo oznámil, že Jakarta ztratí funkci administrativního centra země. Jakarta je teď přelidněné a znečištěné hlavní město, které ohrožují zemětřesení a záplavy.

Plány na novou metropoli, která má být dvakrát větší než New York, jsou velkolepé. Indonéští činitelé hovoří o futuristickém zeleném městě plném lesů a parků, které bude využívat obnovitelné zdroje energie a „chytrou likvidaci odpadků“.

Digitální prezentace sdílené vládou ukazují město, kde se po chodnících lemovaných stromy procházejí lidé, střechy budov jsou pokryté vegetací a obklopené rybníčky a čistými potoky. 

Mrakodrapy a tradiční architektura

Výstavba kombinuje moderní mrakodrapy s tradiční indonéskou architekturou: prezidentský palác má mít tvar garudy, mytického ptáka a národního symbolu Indonésie. U některých domů jsou patrné prvky využívané původním obyvatelstvem souostroví.

Indonéský ministr pro veřejné práce a bytovou výstavbu Basuki Hadimuljono v únoru uvedl, že infrastruktura města je dokončena ze čtrnácti procent. Výstavba nejdůležitějších budov, jako je prezidentský palác, by měla být dokončena do srpna 2024.

Nyní jsou na většině míst vidět jen hromady čerstvě navršené hlíny, bagry a jeřáby. Na některých staveništích je tabule, na níž se píše, jaká budova tam vyroste. Minimálně na jednom ze stavenišť byl k dispozici i QR kód, po jehož naskenování se návštěvníkům zobrazí trojrozměrná vizualizace stavby.

Vláda tvrdí, že budování nového města je citlivé k životnímu prostředí. Ekologičtí aktivisté ale varují, že projekt urychlí odlesňování v oblasti, kde se nachází jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších pásů tropického deštného pralesa. Ostrov Borneo, kde nová metropole vznikne, už v minulosti trpěl zřizováním plantáží olejových palem a provozem uhelných dolů.

Výstavba ohrozí unikátní druhy živočichů

Dwi Sawung z nevládní ekologické organizace Indonesian Forum for Living Environment, která výstavbu nové metropole monitoruje, upozornil, že projekt nebere ohledy na unikátní druhy živočichů, jako jsou orangutani či medvědi malajští. Nové město podle něj protíná důležitý koridor, který zvířata využívají k migraci.

„Nejdřív by měli být živočichové přemístěni, pak teprve by se mělo začít s výstavbou. Protože ale pospíchají, zastavují oblast rovnou,“ prohlásil Sawung.

Experti také vyjádřili obavy ohledně toho, jak bude město zásobováno energií. Vláda slíbila, že se bude spoléhat na „chytrou energetiku“, ekologičtí aktivisté se ale domnívají, že krátkodobě budou využívány i současné uhelné elektrárny.

Nehýbejte s hroby našich předků, apelují místní

Slibovaná veřejná doprava podle aktivistů možná sníží množství aut v ulicích města, dá se ale předpokládat čilá letecká doprava mezi novou metropolí a Jakartou, vzdálenou asi třináct set kilometrů.

Původní obyvatelé, kteří kvůli projektu již ztratili část svého území, mají strach, že městský ruch jim život ještě více zkomplikuje. „Nechceme být přesídleni. Nechceme, aby hýbali s hroby našich předků a měnili věci,“ prohlásil vůdce domorodé komunity Sibukdin, který žije v blízkosti staveniště. Úřady slíbily, že budou práva domorodců respektovat a odškodní ty, kdo přišli o své domovy.

Slavnostní ceremoniál k otevření města plánuje indonéská vláda na 17. srpna příštího roku. V ten den zároveň Indonésie slaví Den nezávislosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...