Írán dle MAAE neplní jaderné závazky. Izrael zvažuje útok

Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) poprvé za dvacet let oficiálně uvedla, že Írán neplní své závazky ohledně jaderného programu. Teherán v reakci oznámil protiopatření, včetně otevření nového zařízení pro obohacování uranu. USA v reakci na rostoucí napětí stahují z regionu část diplomatického personálu. Izrael dle NBC News zvažuje, že v následujících dnech podnikne vojenský úder na Írán. Podle The Wall Street Journal Jeruzalém zaútočí, pokud Teherán nepřijme americký návrh omezující íránský jaderný program.

Příslušnou rezoluci předložily Francie, Velká Británie, Německo a Spojené státy. O usnesení, které většinově schválili zástupci 35 členských zemí MAAE na čtvrtečním zasedání ve Vídni, informovali diplomaté pod podmínkou anonymity, píše agentura AP.

„(Rada) konstatuje, že Írán od roku 2019 opakovaně neplnil své závazky poskytnout agentuře plnou a včasnou spolupráci ohledně neoznámeného jaderného materiálu a činností na několika neoznámených místech v Íránu..., což představuje porušení jeho závazků podle smlouvy o zárukách s agenturou,“ stojí v textu rezoluce, který má k dispozici agentura Reuters.

Írán hodlá rozšířit obohacování uranu

Rada v dokumentu opětovně vyzývá Teherán, aby neprodleně vysvětlil původ stop uranu nalezených na několika místech, která dosud neoznačil jako jaderná zařízení. Západní představitelé mají podezření, že mohou být důkazem tajného atomového zbrojního programu, který měl podle odhadů skončit v roce 2003.

Teherán v reakci kritizoval šéfa MAAE Rafaela Grossiho, který je podle tamní diplomacie zaujatý vůči íránskému jadernému programu. Grossi je podle Teheránu „zodpovědný za podkopávání důvěryhodnosti MAAE“.

Islámská republika již oznámila protiopatření včetně otevření nového zařízení pro obohacování uranu a modernizace odstředivek v jaderném zařízení Fordo, uvedla podle Reuters íránská státní televize. Teherán také ve čtvrtek zahájil armádní cvičení se zaměřením na „pohyb nepřátel“, sdělila místní média.

Spekulace o izraelském úderu

Tento krok může dále vyostřit mezinárodní napětí a otevřít cestu k obnovení sankcí OSN proti Teheránu ještě v průběhu letošního roku, upozornila agentura AP.

Izrael už teď zvažuje, že v nejbližších dnech podnikne vojenský útok na Írán, píše web stanice NBC News s odvoláním na pět zdrojů s informacemi o situaci. Pokud tak učiní, bude to s největší pravděpodobností bez podpory USA, uvedly zdroje.

Jednostranný úder židovského státu proti Teheránu by přitom znamenal dramatický rozkol s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, která se proti takovému kroku vyslovila, poznamenala NBC.

Teherán oznámil, že ho „spřátelená země“ varovala před možným útokem na íránská jaderná zařízení ze strany židovského státu. Ten Teherán vnímá jako svého hlavního regionálního soupeře. Velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí podle Reuters varoval, že odpověď na jakoukoli izraelskou agresi bude „důraznější a ničivější“ než předchozí ofenzivy.

Evakuace amerického personálu

Spojené státy aktuálně stahují část méně zásadního diplomatického personálu z blízkovýchodních zemí, protože se obávají rostoucího napětí v oblasti. Ministerstvo obrany zároveň povolilo dobrovolný odjezd rodinných příslušníků amerických vojáků v regionu, píší americká média s odkazem na činitele ministerstev zahraničí a obrany.

Krok se podle stanice CNN týká Iráku, Kuvajtu a Bahrajnu. „Jsou stahováni, protože to místo může být nebezpečné,“ řekl ve středu večer bez bližších podrobností o diplomatech Trump. Zároveň zopakoval svá dřívější slova, že Írán nesmí získat jadernou zbraň.

USA se rovněž rozhodly omezit cestování amerických vládních zaměstnanců a jejich rodin na území Izraele z důvodu nestability v regionu. Až do odvolání nemohou cestovat mimo Tel Aviv a okolí, města Jeruzalém a Beer Ševa, oznámilo velvyslanectví v Izraeli s tím, že přesun mezi těmito třemi zónami včetně pohybu z Ben Gurionova letiště a na něj je povolen.

Ambasáda v Bagdádu vydala pro americké občany doporučení, aby necestovali do Iráku. Bagdád nicméně uvedl, že jeho zpravodajské služby a informace z terénu nesignalizují žádné hrozby pro diplomatické mise.

Velvyslanectví USA v Bahrajnu podle agentury Reuters sdělilo, že zprávy o tom, že by nějakým způsobem změnilo svůj postoj, jsou nepravdivé. Personální obsazení a provoz ambasády podle něj zůstávají beze změny a aktivity pokračují jako obvykle.

Washington má podle NBC News obavy, že by případný izraelský úder mohl vyvolat odvetnou reakci Teheránu namířenou proti americkému personálu či majetku v regionu. Írán dlouhodobě tvrdí, že USA by jako hlavní vojenský a politický spojenec židovského státu nesly následky za izraelský útok. Podle deníku The Washington Post by navíc podobný úder téměř jistě zmařil citlivá jaderná jednání mezi Trumpovou vládou a Teheránem.

Hrozba pro základny USA

Rozhovory mezi oběma zeměmi zatím nevedly k výsledkům a obě strany varují před jejich neúspěchem. Íránský ministr obrany Azíz Násirzádí ve středu řekl, že pokud jednání o íránském jaderném programu selžou a výsledkem bude konflikt se Spojenými státy, Teherán může zaútočit na americké základny v regionu.

Islámská republika v roce 2015 podepsala se Spojenými státy, Evropskou unií, Velkou Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu známou pod zkratkou JCPOA, která měla omezit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí.

USA ovšem od dohody za první vlády prezidenta Trumpa v roce 2018 odstoupily a sankce obnovily. Írán posléze přestal dohodu dodržovat a začal obohacovat uran na úroveň, která ho přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně. Vedení islámské republiky přesto dlouhodobě tvrdí, že o atomovou zbraň neusiluje.

Nyní se šéf Bílého domu snaží dosáhnout nové smlouvy, která by zajistila, že země nezíská jaderné zbraně, čehož se obává řada západních států. Teherán ambice získat jaderné zbraně popírá a uvedl, že je ochoten jednat o určitém omezení svého nukleárního programu, ale že ukončení obohacování uranu nebo odevzdání těchto zásob patří mezi tzv. červené linie při jednáních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...