Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Íránská státní televize v úterý nad ránem oznámila, že ozbrojené síly vysílají směrem na Izrael novou salvu balistických střel. Vedle zásahu předměstí Haify podle izraelských ozbrojených sil dopadla jedna z raket v centrální části země. Poplach zněl v Tel Avivu a dalších městech, z Jeruzaléma byla hlášena exploze neznámého původu.

Íránská raketa se sto kilogramy výbušniny podle prohlášení úřadů vážně poničila několik domů a zničila několik automobilů v Tel Avivu. Záchranáři tam na několika místech ošetřili šest lehce zraněných lidí.

Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek upřesnil, že v oblasti Tel Avivu zněl poplach během noci na úterý víckrát. Nejméně jednu raketu podle něj ponechala protivzdušná obrana dopadnout do neobydleného prostoru. Připomněl, že od zahájení současné války záchranné složky Izraele hospitalizovaly už přes čtyři tisíce lidí.

Borek také zmínil pondělní vyjádření guvernéra izraelské centrální banky, že Izrael zřejmě bude muset zvýšit daně, aby pokryl obranné výdaje.

Hizballáh vypálil v úterý několik desítek raket na sever Izraele, uvedla podle AFP izraelská armáda. Při dopadu jedné z nich zahynula mladá žena a úlomky lehce zranily dva lidi, sdělily záchranné složky. V neděli na severu země zahynul zemědělec, kterého zasáhla palba izraelského dělostřelectva. Prvotní informace však uváděly, že zahynul v důsledku raketového útoku ze strany Hizballáhu.

Izraelské operace v Libanonu

Útokům čelil také Libanon, na který míří izraelské vzdušné údery. Izrael tvrdí, že tak chce zlikvidovat Hizballáh. Libanonské ministerstvo zdravotnictví podle deníku L'Orient-Le Jour uvedlo, že izraelský úder zabil v noci na úterý u Bejrútu dva lidi.

Podle téhož deníku také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu, při kterých zahynul jeden tamní obyvatel. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac později prohlásil, že „izraelská armáda bude mít pod kontrolou celý jižní Libanon až po řeku Lítání“. Snaha o dosažení tohoto cíle by znamenala rozšíření pozemních bojů.

Izraelský úder zabil v úterý ve městě Haltá v jihovýchodním regionu Hasbája 15letého chlapce, uvedlo podle OLJ libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda vstoupila při těžkém ostřelování do města, unesla jednoho obyvatele a zranila dalšího civilistu, tvrdí ministerstvo. Izrael se k útoku zatím nevyjádřil.

Libanonský prezident Michel Aún podle Reuters uvedl, že válku mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh bylo možné odvrátit, pokud by se Izrael stáhl z okupovaných území na jihu Libanonu a dodržel příměří uzavřené v roce 2024.

Izrael od příměří z roku 2024 nikdy zcela neopustil jih Libanonu. Nyní provádí pozemní operace na libanonském území u své hranice a podniká po celém území státu, včetně hlavního města, letecké údery, při kterých zahynulo podle úterní bilance libanonského ministerstva zdravotnictví 1072 osob a 2966 bylo zraněno.

Libanon údajně zasáhla první íránská střela

V Libanonu byla v úterý zachycena první íránská střela, uvedla agentura Reuters, která se odvolává na libanonské bezpečnostní představitele. Trosky dopadly na křesťanskou vesnici Sáhel Almá severně od Bejrútu. Střelu prý podle bezpečnostních zdrojů zachytilo zahraniční plavidlo s pomocí libanonské protiraketové obrany, píše Reuters.

Úlomky střely dopadly podle obyvatel do několika oblastí v převážně křesťanském regionu Keserván, včetně pobřežního města Džúníje vzdáleného dvacet kilometrů od Bejrútu, a několik lidí utrpělo lehká zranění, píše agentura NNA. Části zneškodněné střely zasáhly i další místa v Keservánu, včetně města Kleját. Jde o oblast, kterou válka dosud bezprostředně nepostihla.

Izraelská média se domnívají, že šlo o střelu, kterou Írán cílil na americké základny v Libanonu. Libanonská média naopak podle AFP uvedla, že střela mířila na americké velvyslanectví v Aukáru severně od centra Bejrútu.

Reuters: USA se chystají vyslat další vojáky do regionu

Pentagon se chystá vyslat na Blízký východ tisíce vojáků z elitní 82. výsadkové divize ze základny Fort Bragg v Severní Karolíně, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenované představitele. Není zřejmé, kam přesně budou nasazeni ani kdy by na místo měli dorazit. Jeden ze zdrojů uvedl, že zatím nebylo rozhodnuto o vyslání vojáků přímo do Íránu, ale že USA zvyšují kapacity pro možné budoucí vojenské operace v regionu.

Americké ministerstvo obrany minulý týden vyslalo do oblasti tisíce příslušníků námořní pěchoty a námořníků na výsadkové lodi USS Boxer spolu s jejím expedičním útvarem námořní pěchoty a doprovodnými válečnými plavidly.

Zpráva o očekávaném vyslání dalších amerických vojáků na Blízký východ přichází den poté, co americký prezident Donald Trump prodloužil své sobotní ultimátum a nařídil na pět dnů odložit útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Zdůvodnil to tím, že Spojené státy podle něj v posledních dvou dnech vedly velmi dobré, detailní a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války. Teherán však vzápětí taková jednání popřel. Podle Íránu je cílem Trumpova kroku dosáhnout poklesu cen ropy, aby mohlo pokračovat protiíránské vojenské tažení.

Vzdušné údery v Iráku

Letecké údery na základnu šíitských oddílů Lidových mobilizačních sil (PMF) v provincii Anbár v západním Iráku zabily v noci na úterý nejméně patnáct bojovníků, píše také AFP. PMF z útoků, při nichž zemřel i její provinční velitel a dalších třicet lidí bylo zraněno, obvinila Spojené státy. Vyjádření Washingtonu zatím zpravodajské agentury nepřinesly.

Aliance PMF vznikla v roce 2014, aby bojovala proti teroristické organizaci Islámský stát. Zatímco její členové jsou nyní integrováni do irácké armády, některé proíránské frakce mají v alianci určitou autonomii. Tyto frakce jsou také součástí takzvané „osy odporu“, která se přihlásila k odpovědnosti za útoky na americké základny v Iráku a regionu.

Od začátku války Izraele a USA proti Íránu koncem února se irácké šíitské oddíly staly terčem podobných úderů opakovaně.

Agentura Reuters zase informovala o nejméně šesti zabitých členech kurdských oddílů pešmergů při raketovém útoku na jejich základnu severně od iráckého Irbílu. „Zaútočilo na ně šest íránských balistických raket,“ uvedly ozbrojené síly v iráckém Kurdistánu o svých šesti zemřelých bojovnících. Dalších třicet lidí podle nich rakety zranily.

Irák, který byl dlouho zástupným dějištěm konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem, již dříve v březnu uvedl, že se nechce nechat vtáhnout do války. Nakonec do ní byl přesto zatažen, konstatovala nedávno agentura AFP.

V Bahrajnu zemřel voják ze SAE

Bahrajnská armáda oznámila úmrtí vojáka ze Spojených arabských emirátů, který plnil úkoly společně s bahrajnskými kolegy při odrážení íránského útoku. Od začátku války zemřeli v Bahrajnu podle agentury Reuters tři lidé, dalších osm lidí včetně dvou vojáků zahynulo ve Spojených arabských emirátech.

Bahrajn, Spojené arabské emiráty i další země v oblasti čelí úderům z Íránu, který tvrdí, že útočí v sebeobraně. Poukazuje na to, že z amerických základen na území arabských států jsou podnikány na jeho území údery. Íránské rakety a drony však za necelý měsíc války zasáhly také energetickou infrastrukturu a některé další civilní cíle.

Ropa opět zdražila

Ceny ropy na světových trzích opět vzrostly a severomořská ropa Brent se vrátila nad 100 dolarů za barel. Děje se tak poté, co íránští představitelé popřeli, že by země vedla se Spojenými státy rozhovory o ukončení války na Blízkém východě. V pondělí ropa výrazně zlevnila po slovech Trumpa, že nařídil ministerstvu obrany o pět dní odložit útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu; šéf Bílého domu to zdůvodnil tvrzením, že obě strany vedou plodné rozhovory.

Severomořská ropa Brent v úterý zdražila o 4,6 procenta na 104,49 USD za barel poté, co v pondělí klesla o více než deset procent. Americká lehká ropa WTI přidala 4,8 procenta na 92,35 USD za barel, a smazala tak část pondělního poklesu o 10,3 procenta.

Šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf popřel jednání mezi Íránem a USA o ukončení války. V příspěvku na sociální síti X taková tvrzení označil za fake news za účelem manipulace finančních trhů a trhu s ropou.

Tři nejmenované vysoce postavené izraelské zdroje, které hovořily pod podmínkou zachování anonymity, sdělily Reuters, že pokládají za nepravděpodobné, že by Írán při jakémkoliv kole jednání přistoupil na dohodu. Předpokládá se, že Spojené státy budou chtít omezit íránský jaderný a balistický program. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer konstatoval, že Trump spatřuje šanci na uzavření dohody.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února útok na Írán. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a arabské státy v regionu, které hostí americké vojenské základny.

Odvetné útoky na arabské státy se ale neomezují na americké vojenské objekty, terčem se staly i civilní budovy nebo energetická infrastruktura. Ropa a plyn v důsledku konfliktu prudce zdražily.