Itálie letos zaznamenala rekordní nedostatek srážek. Zemědělci řeší, jak si s úbytkem vody poradit

I na začátku podzimu zůstává půda v Pádské nížině nezvykle suchá. Zemědělce může těšit jen to, že se ztráty neukázaly tak dramatické, jak se báli ještě v červenci. 

„Podařilo se mi zachránit úrodu kukuřice. Naopak sója utrpěla daleko víc, sklidil jsem jí míň. Navzdory tomu se mi podařilo i letos vydělat,“ uvedl zemědělec Gino Ghirardello.

Nemalý podíl na tom má správa povodí nejdelší italské řeky. Až do konce léta zajistila zavlažování většině farmářů, přestože v rekordních vedrech Pádem teklo jen 160 kubíků vody za vteřinu, tedy desetkrát méně, než je v tomto období běžné.

„Letošní úroda nebyla optimální. Ale všichni uznali, že naše společnost dokázala omezit ztráty zemědělců,“ uvedl ředitel Správy povodí Pádu Mauro Monti.

Po sérii zářijových prudkých dešťů se hladina zase mírně zvedla, ale k normálnímu stavu má přesto Pád ještě daleko. Zemědělci se tak snaží novým podmínkám přizpůsobit.

Systémy trubek pod zemí

Gino hospodaří na osmdesáti hektarech rodinné farmy ve čtvrté generaci. Už loni začal zavlažovat pomocí regulovatelného systému trubek pod zemí – typického pro země s nedostatkem vody jako třeba Izrael. Investice za pět tisíc eur se mu rychle vrátila. „Vzhledem ke změnám klimatu potřebujeme mnohem účinnější zavlažovací systémy, než jsou rozstřikovače,“ dodává zemědělec.

Většina severoitalských farmářů zatím své plodiny kropí. Až polovina vody se přitom v horku odpaří dřív, než dopadne na zem. Vylepšit infrastrukturu plánuje i povodí Pádu. „Můžeme svou síť udělat co nejmodernější, abychom dokázali vodu v extrémních situacích přesouvat co nejrychleji,“ dodává ředitel správy povodí.

Klíč vidí zejména v lepším uchovávání životadárné kapaliny. Problém není v nedostatku nádrží, ale ve špatném potrubí, ze kterého voda cestou často uniká.