Izrael potvrdil, že při úderech na Bejrút z minulé noci zemřel šéf oddělení vnitřní bezpečnosti Hizballáhu Nabíl Kaúk. Írán mezitím pohrozil pomstou za smrt vlivného člena revolučních gard, který zemřel v pátek při stejném útoku jako vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh. Celkem při úderu zemřelo dvacet členů vedení Hizballáhu, oznámila armáda. V posledních hodinách na židovský stát zaútočily irácké milice podporované Teheránem, Hizballáh i jemenští hútíové. Americká televize ABC uvedla, že se Jeruzalém chystá na omezený vpád na libanonské území.
Izraelské síly se chystají nebo již začaly s menšími přeshraničními výpady, řekli ABC dva američtí představitelé. Zpráva hovoří o menších „pohybech na hranicích“. Podle nejmenovaných činitelů Jeruzalém zatím nerozhodl, zda zahájí plnohodnotnou pozemní operaci. Pokud by tak učinil, její rozsah by byl ale nejspíš omezený.
Cílem by bylo obsazení pozic Hizballáhu u hranic tak, aby se šedesát tisíc Izraelců mohlo vrátit do svých domovů na severu země, které museli v posledním roce opustit kvůli neustálému ostřelování ze strany libanonských teroristů. Izrael v sobotu uvedl, že doufá, že hnutí po zabití Nasralláha změní své chování, pokud se tak ale nestane, je připraven na eskalaci.
„Pozemní operace je nepochybně dalším stupněm na žebříčku kontrolované eskalace. Nevím, jestli hned tím příštím, ale je zvažována. To, že se konají izraelská cvičení, při kterých se nacvičuje boj v Libanonu, a referuje se o nich v médiích, je samozřejmě součást hry. Izraelci dávají opakovaně najevo, že mají kapacity a nebojí se vstoupit do Libanonu,“ konstatoval blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Tajné zpravodajské mise v Libanonu
Pokud dojde na invazi, nebude to hned ve stylu zásahu tisíců tanků, míní Borek. Spíše přijdou nejprve nepřiznané akce, zásahy námořních a výsadkových izraelských komand, drobné vpády za hranice a likvidace struktur Hizballáhu a následné stažení jednotek, popisuje zpravodaj možný scénář. Až poté by mohla přijít konvenční plošná invaze.
Deník The New York Times napsal, že Izrael od ukončení druhé libanonské války v roce 2006 pracoval na vybudování impozantního zpravodajského aparátu, který cílil právě na Hizballáh. Izraelská komanda podle listu pronikla hluboko do Libanonu, aby uskutečnila „citlivé zpravodajské mise“.
Armáda díky tomu údajně mohla předat USA potřebné informace, které jim umožnily provést atentát na íránského generála Kásima Sulejmáního v Iráku v lednu 2020, uvádí deník.
Diskuse v Teheránu o odvetě
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v neděli prohlásil, že zabití zástupce operačního velitele revolučních gard „nezůstane bez odezvy“. Abbás Nilforúšán zemřel v pátek při stejném izraelském úderu jako Nasralláh.
USA uvalily na Nilforúšána v roce 2022 sankce. Podle Washingtonu je přímo odpovědný za potlačování protestů v Íránu po smrti Mahsá Amíníové. Ta zemřela ve vazbě poté, co policie mladou ženu zatkla, protože neměla nasazený šátek. Nilforúšán sloužil také v Sýrii, kde podporoval syrského diktátora Bašára Asada.
V Íránu, který je sponzorem Hizballáhu, jenž funguje jako prodloužená ruka Teheránu v regionu, ale panují neshody ohledně toho, jak reagovat na zabití Nasralláha, píše The New York Times. Zatímco konzervativci volají po tvrdé reakci, umírnění v čele s prezidentem Masúdem Pezeškjánem apelují na zdrženlivost.
Na nedělním zasedání íránské vlády však Pezeškján vyzval k odhodlané odezvě na izraelské údery v Libanonu. „Libanonští bojovníci by neměli zůstat v boji sami,“ řekl. Podle něj jinak hrozí, že Izrael zaútočí postupně také na další spojence Teheránu.
Americký prezident Joe Biden na otázku ohledně možnosti rozsáhlé války na Blízkém východě uvedl, že je nutné se takovému scénáři vyhnout. Dodal, že bude mluvit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, aniž by však zmínil konkrétní čas, kdy se tak stane.
Vzájemné údery pokračují
Jeruzalém mezitím dál bombarduje pozice Hizballáhu v sousední zemi. Izraelská armáda v neděli uvedla, že podnikla další vzdušný útok na jižním předměstí Bejrútu. Podle svědků AFP byla zasažena budova, z místa stoupal dým.
Podle libanonského ministerstva zdravotnictví při nedělních izraelských útocích zahynulo přes sto lidí, uvedla agentura Reuters.
Libanonská státní tisková agentura NNA ráno informovala o čtyřech mrtvých po izraelském úderu v obci Tayr Debba na jihu země. Izraelská armáda uvedla, že udeřila v této oblasti celkem na 45 cílů. Sdělila také, že člen vedení Hizballáhu Nabíl Kaúk přišel o život v sobotu večer při dalším útoku izraelského letectva na jižní bejrútské předměstí Dahíja, které je označováno za baštu Hizballáhu.
Kaúk měl podle armády blízko k vedení Hizballáhu a „přímo se podílel na podpoře teroristických útoků proti Izraeli a jeho občanům, a to i v posledních dnech“, tvrdí izraelská armáda. K Íránem spozorovanému Hizballáhu se přidal už v 80. letech a působil jako místopředseda a později i jako šéf pro oblast jižního Libanonu ve výkonné radě a také jako její místopředseda. Spojené státy jej v roce 2020 zařadily na svůj sankční seznam.
Izrael útočil i v Jemenu
Izraelské letectvo v neděli uskutečnilo nálety i na pobřežní město Hudajdá. Zasáhlo přístav a elektrárnu. Záběry zveřejněné na sociálních sítích ukazují, jak z oblasti stoupá kouř. Údery přicházejí poté, co Íránem podporovaní jemenští povstalci hútíové tento měsíc vypustili tři balistické střely na Izrael, píše server Times of Israel.
Z Libanonu byla ráno vypálena salva osmi raket do oblasti izraelského města Tiberias a spustila sirény i v okolních obcích, uvedla armáda. Záběry sdílené na sociálních sítích ukazují, že nejméně jedna z raket přistála v Galilejském jezeře. Více než tři desítky dalších raket odpoledne spustily sirény v Afule, Nazaretu a mnoha dalších městech. Některé zachytila protivzdušná obrana, zatím nejsou zprávy o větších škodách.
Raketa, která mířila na izraelský Ejlat, letěla z Iráku, kde má část šíitské komunity vazby na Írán, upozornil Borek. „Ukazuje to, že boj probíhá na několika frontách a ta proíránská osa opravdu existuje a Izraeli zdaleka nehrozí nebezpečí jen od Hamásu v Gaze a od Hizballáhu v Libanonu,“ podotkl novinář.
Hizballáh je nyní dezorientován poté, co přišel o své vedení, soudí Borek. „Jeho komunikační linky jsou narušeny, myslím, že se uvnitř hnutí šíří paranoia, do jaké míry Izrael prostoupil tuto organizaci, takže si uvědomuje, že pokud odpoví, bude to jen zvyšovat problém, ve kterém se Hizballáh nachází. Ta kalkulace (Jeruzaléma) počítá s tím, že v určité chvíli bude svolný ukončit své útoky na Izrael a stáhnout se od izraelských hranice“ uvedl zpravodaj s tím, že nikdo ale nemůže garantovat, že „řízená eskalace“ vyjde.
Vojenští analytici před válkou uváděli, že Hizballáh má kapacitu na to posílat na Izrael pět set raket najednou, včetně sofistikovaných střel, které budou mířit na infrastrukturu, to se ale neděje, upozornil Borek. Je podle něj otázkou, zda Hizballáh vyčkává, nebo skutečně dojde ke zvolnění konfliktu, protože na větší odvetu již nemá sílu.
Izrael zlikvidoval celé vojenské velení Hizballáhu, upozornil bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský (KDU-ČSL). „Jednak dostal ránu a jednak nebyl schopen v posledních deseti dnech reagovat. Důležitý byl ten preventivní (izraelský) útok, kdy vzlétlo sto stíhaček a zabránilo velkému raketovému útoku. Zlikvidovaly tisíc odpališť na čtyřiceti místech,“ připomněl expert. Izrael podle něj ukázal, že má své zdroje i uvnitř Hizballáhu. Následovaly výbuchy pagerů, které desítky lidí zabily a tisíce zranily.
USA se o útoku na Nasralláha dozvěděly jen pár minut předem
Izrael v posledních dnech výrazně vystupňoval své útoky na libanonském území namířené proti Hizballáhu, s nímž je v konfliktu několik desetiletí. V pátek bombardování hustě zalidněné části Bejrútu zabilo dosavadního lídra hnutí Nasralláha. Celkem při úderu zemřelo dvacet teroristů, členů vedení Hizballáhu, sdělila armáda. Izraelci avizovali, že jejich kampaň tím nekončí. Podle armády jen od soboty zasáhli stovky „cílů teroristů z Hizballáhu“.
Izraelská armáda v neděli potvrdila, že použila k útoku na pozici Nasralláha a dalších členů Hizballáhu v Bejrútu desítky sofistikovaných bomb určených k rozbití bunkrů. Stíhačky F-15 svrhly tuto munici s přesným naváděcím systémem americké výroby na předměstí Dahíja.
List The New York Times s odkazem na představitele izraelské obrany napsal, že Jeruzalém věděl, kde se Nasralláh nachází, už měsíce, ale někteří izraelští ministři se stavěli proti útoku. Netanjahu údajně akci schválil až krátce před svým pátečním vystoupením na zasedání Valného shromáždění OSN.
Američtí představitelé, které cituje ABC News, potvrdili, že Spojené státy byly o chystaném atentátu na Nasralláha informovány nanejvýš „několik minut předem“. Americký ministr obrany Lloyd Austin údajně vybuchl zlostí, když mu Galant o akci na poslední chvíli řekl, představitelé konstatovali, že USA v regionu nesou spoustu rizik. Američanům se podle zdrojů nelíbilo hlavně to, že nedostali mnoho času, aby se připravili na možné nepřátelské reakce na atentát.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že za poslední dva týdny bylo zabito přes tisíc Libanonců a dalších šest tisíc jich bylo zraněno, byť podle agentury Reuters neupřesnilo, kolik z nich byli civilisté. Na milion lidí, což je asi pětina populace, podle libanonských úřadů uprchl ze svých domovů.
Více než padesát tisíc osob přitom uprchlo tento týden do Sýrie, upozornil v sobotu vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Lidé opouštějí hlavně jih země. Izraelská armáda tvrdí, že Hizballáh často ukrývá či uskladňuje své rakety, odpalovací zařízení a jiné zbraně v obytných domech, a civilní obyvatele těchto míst na začátku týdne vyzvala k evakuaci.
Varování před cestami do Libanonu
Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví doporučila aerolinkám, aby nelétaly do Libanonu a Izraele. Řada zemí také vyzývá své občany, aby z bezpečnostních důvodů opustili Libanon. Některé z nich včetně USA už snižují počty zaměstnanců svých velvyslanectví v Bejrútu. Česko k takovému kroku zatím nepřistoupilo, na ambasádě má pětičlenný personál.
České ministerstvo zahraničí v sobotu uvedlo, že v cestovatelském systému Drozd aktuálně registruje 98 Čechů v Libanonu. Ministerstvo už loni v říjnu vyzvalo české občany k opuštění země s ohledem na bezpečnostní situaci, a to v návaznosti na eskalaci napětí po teroristických útocích Hamásu na území Izraele a následnou izraelskou ofenzivu v palestinském Pásmu Gazy. Ve svém stále platném doporučení Černínský palác varuje před veškerými cestami do Libanonu.
