Izrael má právo se bránit, nyní ale překračuje meze, uvedla Kallasová

Nahrávám video

Izrael má právo na obranu, kroky židovského státu v poslední době jsou ale nepřiměřené, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání ministrů zahraničí EU. Zástupci všech zemí se podle ní shodli, že podporují dvoustátní řešení konfliktu. Unie je podle Kalasové připravena jednat s arabskými spojenci o budoucí správě Gazy a bezpečí v regionu. EU rovněž chystá další sankce proti Rusku, které pokračuje v útocích na Ukrajinu.

„Humanitární pomoc, kterou dáváme Gaze a Palestincům, by neměla být zpolitizovaná. To znamená, že by se měla dostat k lidem v nouzi. Izrael má právo se bránit, ale jeho současné chování přesahuje hranice přiměřené sebeobrany,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie.

Situace v Pásmu Gazy je podle Kallasové nadále velmi vážná. „Chceme, aby se mediátoři vrátili k jednacímu stolu a aby byla propuštěna všechna rukojmí,“ dodala vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Finanční podpora

Evropská unie oznámila, že zvýší svou finanční podporu palestinské autonomii a v rámci tříletého balíčku jí poskytne 1,6 miliardy eur (přibližně čtyřicet miliard korun). Tato podpora nicméně bude podmíněna reformami palestinské autonomie, kterou kritici obviňují z korupce a špatného vládnutí. Palestinská samospráva spravuje Západní břeh Jordánu. V Pásmu Gazy vládne teroristické hnutí Hamás.

EU je největším dárcem humanitární pomoci pro Palestince. Unijní představitelé se již několikrát nechali slyšet, že doufají, že Palestinská autonomie převezme správu i nad poválečným Pásmem Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nicméně myšlenku palestinské správy Pásma Gazy odmítá a ignoruje i dvoustátní řešení palestinské otázky, které prosazuje mezinárodní společenství včetně EU, napsala agentura Reuters.

Izraelské síly 18. března obnovily rozsáhlé údery na palestinské Pásmo Gazy, skončil tak klid zbraní vyhlášený v polovině ledna. V rámci dohody, která zaručovala zastavení bojů na 42 dní, Hamás propustil část rukojmí.

Další sankce proti Rusku

Kallasová mimo jiné rovněž oznámila, že Evropská unie pracuje na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku. Unijní ministři zahraničí by se jím měli zabývat na svém zasedání v květnu.

Některé ze zemí chtějí, aby sankce mířily i na dovoz ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy. Podle Kallasové veškeré diskuse o obsahu balíčku nadále trvají. Šéfka unijní diplomacie připomněla, že je potřeba shoda všech 27 zemí EU.

Kallasová zdůraznila, že Ukrajina již před měsícem souhlasila s návrhem Spojených států na příměří, Rusko ale nikoliv. „Vidíme, že Rusko chce tuto válku,“ uvedla i v souvislosti s nedělním útokem v ukrajinském městě Sumy, který si vyžádal přes 34 obětí. „Jediným způsobem, jak přimět Rusko, aby si sedlo k jednacímu stolu, je vyvinout na něj větší tlak,“ dodala šéfka unijní diplomacie.

Vojenská pomoc Ukrajině

Dalším tématem pondělního jednání bylo navýšení vojenské podpory Ukrajině, která se již více než tři roky brání ruské agresi. Kallasová nedávno přišla s návrhem nové pomoci v hodnotě dvacet až čtyřicet miliard eur, zatím ale pro plán podle médií nezískala podporu všech unijních států. Následně oznámila záměr poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice. Nyní uvedla, že už se vybraly dvě třetiny potřebné částky.

Některé ze zemí podle Kallasové nabízejí přímo dělostřeleckou munici, jiné finance na její pořízení. Zmínila přitom činnost české muniční iniciativy, která podle ní mapuje, kde je munice dostupná. „Rusko nemůže na Ukrajině vyhrát, vůle ukrajinského lidu zůstává nezlomná a evropské země, ale i další státy budou i nadále stát za Ukrajinou,“ uvedla vysoká představitelka pro zahraničí věci a bezpečnostní politiku. „Doufám, že je každému jasné, že když chcete zastavit zabíjení, musíte tlačit na Rusko, které je za toto zabíjení zodpovědné,“ podotkla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...