Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.

Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit Hizballáhu. Libanon vyjádřil ochotu zahájit s Jeruzalémem přímé rozhovory, ale Izrael v neděli informoval, že se v příštích dnech vést přímé rozhovory s Bejrútem nechystá.

Bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko řekl, že částečná pozemní operace probíhá od 4. března v jižním Libanonu a nyní graduje. „Lze říci, že ještě dojde k (jejímu) výraznému rozšíření,“ upozornil. Izrael podle experta mobilizoval téměř sto tisíc vojáků. „Chce zřídit pevnější nárazníkové pásmo a obsadit území, které dříve mělo být kontrolováno silami UNIFIL a libanonskou armádou.“

Ještě před 7. říjnem 2023 byl Hizballáh mimořádně silný, odhadovalo se, že má až 50 tisíc profesionálních bojovníků, plus byli další příslušníci milic v Sýrii a Libanonu. Byli vybaveni ručními zbraněmi, raketomety či drony. Od té doby Izrael výrazně „redukoval“ vedení tohoto teroristického hnutí, řekl Macko. Současným útokem jde podle něj židovský stát do kalkulovaného rizika, aby dál sílu Hizballáhu omezil. „Chce vyčistit celé jižní území a dál posunovat nárazníkovou bublinu,“ nastínil expert.

Nahrávám video

Hizballáh 2. března zaútočil na Izrael poté, co vyjádřil solidaritu s íránským režimem, který od 28. února čelí americkým a izraelským úderům, které Teherán opětuje. Libanonská vláda ve stejný den rozhodnutí Hizballáhu útočit na Izrael odsoudila.

Židovský stát na ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu. Izraelská armáda zároveň v jižním Libanonu obsadila další území, která označuje za strategická pro ochranu před útoky Hizballáhu.

Nahrávám video

Izraelské údery v Libanonu si od začátku března podle aktuální bilance libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly 886 mrtvých, včetně 111 dětí, uvedla agentura AFP. Zraněno bylo 2141 osob. Podle agentury AP ze svých domovů v Libanonu muselo utéct více než 850 tisíc lidí.

V Izraeli bylo při íránských útocích zabito dvanáct lidí a armáda informovala o dvou padlých izraelských vojácích na jihu Libanonu, napsala agentura Reuters.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44AktualizovánoPrávě teď

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...